Ve vesmíru je mnoho znamení, která poukazují na existenci Boha.
Jedním z nich je geniální programový kód nacházející se v lidské DNA.
V roce 2004 duchovní vůdce světového ateismu, filosof Anthony Flew, veřejně vyznal svoji víru v existenci Boha Stvořitele. Jak sám doznal, jeho cesta k víře byla ukončením mnohaletého hledání, ve kterém se opíral o vědecká fakta. Jedním z nejpřesvědčivějších důvodů poukazujících na Boží
existenci bylo pro profesora Flewa odhalení kódu DNA.
Geniální kód
V každé buňce našeho těla se nachází DNA, která představuje mohutný systém přechovávající informace. V DNA, která je v našich genech, se nachází zhutnělý geniální zápis informací. V lidském
genomu jsou 3 bilióny informací zapsaných v kryptografickém čtyřpísmenovém kódu. Jejich přečtení v rychlosti 3 písmen za sekundu by trvalo 31 let, nebo můžeme použít jiného srovnání: Informace
lidské DNA by zaplnila stoh knížek pětsetkrát vyšší, než je vzdálenost mezi Měsícem a Zemí!
Geniální programový kód nacházející se v lidské DNA poukazuje na nesmírnou moudrost a inteligenci Božského Projektanta. Pro všechny vědce, kteří jsou intelektuálně poctiví, je fakt existence fenomenálního zápisu informace v DNA křičícím znamením ukazujícím na existenci Boha, Stvořitele celého vesmíru. Informace může pocházet jedině od inteligentní Bytosti. Není možné, aby hmota
sama od sebe stvořila informační kód. Informace nevzniká v hmotě jako důsledek miliónů let mutace nebo přírodního výběru. Jediným zdrojem informace je rozum, inteligence.
Je třeba si uvědomit, že informace obsažené v molekule DNA se od ní liší, ona je jenom jejich nositelem. Ty informace je možné popsat jako geniální naprogramování nebo zápis myšlení, a to
ukazuje na existenci osobní Inteligence. Části DNA nazvané nukleotidy tvoří logický celek a jsou navzájem spojeny jako písmena nebo výrazy v textu dopisu. V DNA tedy existuje inteligence a v ní
obsažené informace – jak dokládá profesor Michael J. Behe – nejsou ani hmotou, ani energií.
Když poznal pravdu o lidské DNA, profesor A. Flew pochopil, že ateismus nemá žádné logické opodstatnění a že je nerozumnou, slepou vírou v náhodný vznik života a celého vesmíru, který je
ve shodě se zásadami logiky. Flew nazval „komickým úsilím“ způsob, jakým ateista Richard Dawkins vysvětluje původ života, když tvrdí, že to byla jenom náhoda – „šťastná příležitost“.
Vědecká zkoumání totiž ukázala, že DNA je částice trojrozměrná a sama se množí. Bůh Stvořitel naprogramoval DNA tak, že každá částice může nejenom utvořit identickou kopii, ale dokáže odhalit a odstranit chyby ve své kopii. Bůh nás stvořil s kódem DNA, který obsahuje „editující“ enzymy, ty bez ustání krouží po částici DNA a hledají chyby k opravení, provádějí neobvykle komplikované opravy.
Je to vědecký fakt, že lidský život začíná ve chvíli oplodnění jako jediná buňka velikosti kapky. V té buňce je zakódována informace, která bude řídit proces rozvoje vedoucí k vzniku těla se 100 bilióny
buněk. Každá z nich byla vybavena tak komplikovaným mechanismem chemického fungování, že ho dnešní věda nedokáže pochopit. Každá buňka má v sobě Tvůrcem zakódovanou instrukci k obsluze; říká, jak má vznikat každá část lidského těla a jak musí každá z nich fungovat. Každá z buněk funguje jako miniaturní město. 100 biliónů buněk, které tvoří lidské tělo, pracuje harmonicky jako jeden živý organismus, dokonale spolupracují. Ta geniální schopnost zakódovaná v buňkách nás přivádí k úžasu nad velikostí a moudrostí Tvůrce.
Epochální objev
Jedním z největších vědeckých objevů na počátku 21. století bylo poznání pořadí všech nukleotidů lidské DNA, čili sekvencí lidského genomu. Toto odhalení uskutečnil mezinárodní vědecký kolektiv pod
vedením profesora Francise S. Collinse. Dne 26. června 2000 ve Washingtonu v Bílém domě prezident USA Bill Clinton za přítomnosti vědců vyhlásil, že se podařilo „přečíst“ sekvenci DNA v lidské genetické mapě. Prezident tehdy řekl: „Nepochybně je to nejdůležitější a nejneobvyklejší mapa, jakou kdy člověk udělal. Dnes se učíme jazyku, ve kterém Bůh stvořil život. Stále více žasneme nad složitostí, nádherou a zázrakem nejsvětějšího Božího daru.“ (The Language of
God, s. 2–3)
Naproti tomu profesor Francis S. Collins prohlásil: „Máme první vhled do naší instruktážní knihy, známé dříve pouze Bohu. Bůh Bible je Bohem genomu. Má být ctěn v katedrále i v laboratoři.
Všechno, co stvořil, je majestátní, zvláštní, složité a krásné.“ (tamtéž, s. 3) Podle F. S. Collinse bylo odhalení sekvence lidského genomu epochální vědeckou událostí, odhalením nejneobvyklejšího ze všech textů, ale stejně tak příležitostí vzdát Bohu chválu. Podle něj má být víra v Boha rovněž racionální volbou a konflikt mezi vírou a vědou neexistuje. „Není žádný rozpor v tom, být nekompromisním vědcem a člověkem věřícím v Boha, který se o každého člověka osobně zajímá.
Oborem vědy je zkoumání přírody. Oborem Boha je svět duchovní, skutečnost, která se nedá zkoumat za pomoci nástrojů a jazyka vědy. Ta musí být zkoumána srdcem, myslí a duší, ale rozum musí najít
cestu, jak zahrnout obě skutečnosti.“ (tamtéž, s. 6)
Uvědomujeme-li si, jak zázračně jsme byli stvořeni, každým svým činem a myšlenkou vzdejme chválu Svatému a Nejvyššímu. Slovy velebení z celého srdce vyznejme lásku Bohu, který nás povolal
k existenci (srov. Sir 47,8).
Jedinou silou, která deformuje a ničí zázračnou harmonii a krásu stvoření, jsou vědomě a dobrovolně páchané hříchy. Představují příčinu největších lidských tragédií a neštěstí. Zpřetrhávají spojení života a lásky s Bohem a s druhými lidmi, dovádějí ke strašlivému zotročení zlými duchy, které vede k absolutnímu egoismu a věčné záhubě. Proto je třeba hříchy nenávidět a po každém těžkém pádu se od nich odtrhnout, vyznat je Ježíši ve svátosti pokání. V upřímné zpovědi zažíváme zázrak Božího milosrdenství, odpuštění všech hříchů, navrácení našemu lidství zázračné harmonie a krásy obrazu a podobnosti Boží.
Z
Miłujcie się! 3/2016 přeložila -vv
Převzato z časopisu
Světlo č. 44/2016, str. 11-12
