Na konci září si Štefan Hríb pozval do své relace
Pod lampou Tomáše Halíka, sociologa, teologa a kněze. Tématem byl islám, strach a společný Bůh. "
Je islám hrozbou pro Evropu? Je z podstaty násilnický? Jaké křesťanství přežije? Kdo je Bůh Tomáše Halíka ?," na tyto a další otázky poskytl Halík své stanovisko.
Přestože bývalý ministr vnitra SR (a autor knihy
Lvi přicházejí - Proč Evropa a Amerika směřují k nové tyranii)
Vladimír Palko považuje Tomáše Halíka za úspěšného spisovatele i diskutéra, přesto mu vytkl, že "
pravdivé věty svým osobitě tekutým způsobem vyprávění spojil do celku, který byl sporný."
Palko ve svém příspěvku zveřejněném na portálu
Postoj sk vytkl Halíkovi, že odsuzoval nepřátelské postoje "křesťanských kruhů" vůči islámu, například nerozlišování mezi islámem a džihádizmem. Křesťanské kruhy se tak ocitly v jednom šiku s různými polofašistickými skupinami. A zároveň jediným jmenovaným z křesťanských kruhů byl jen kardinál Dominik Duka.
*
***
*****
**********
Celý článek z www.postoj.sk:
Hlbiny a pohyblivé piesky Tomáša Halíka
Umiernený moslim príde na Západ
a my ho nesprávnou kritikou islamu vženieme do náručia teroristov.
Tak to vidí Halík.
Nesedí to.
https://www.postoj.sk/18197/hlbiny-a-pohyblive-piesky-tomasa-halika
**********
*****
***
*
Černo-bílé vidění?
Halík si zároveň myslí, že křesťany a ostatní liberální i polofašistické odpůrce migrace spojuje černo-bílé povrchní myšlení. "
Tím se dokonce podobají islámským extremistům, kteří to vidí také černo-bíle, jenže obráceně," uvedl Halík.
Palko však oponuje a tvrdí, že "
lidé, kteří hovoří jako Duka, přece vůbec nemají černo-bílé myšlení, jejich postoj k imigraci je sice kritický, ale nijak ne extrémní. Přirovnávat je k džihádistům je dost hrozné. Dokonce by nebylo spravedlivé ani hulákajúcí protiislámské extremisty přirovnávat k džihádistům, neboť džihádisté zabili v Americe a Evropě v tomto století tisíce lidí včetně žen a dětí, zatímco ti druzí ne."
Je islám násilný či nenásilný?
Halík během diskuse polemizoval o násilné či nenásilné povaze islámu. Palko si ale myslí, že v tomto případě Halík kráčel "
v linii liberální teorie, která hlásá, že světová náboženství jsou v podstatě schopny tvořit stejně laskavé či nelaskavé kultury. Halík jemně podsouvá, že v tomto postoji se opírá o dokumenty Katolické církve. Používá obvyklý argument, že pasáže podporující násilí lze nalézt jak v Koránu, tak i v Bibli."
Následně Palko překládá pohled na násilnost náboženství na základě jejich zakladatelů.
"
Muž, který založil křesťanství, byl učitel, který sáhl k násilí jednou v životě, a to když kupcům v chrámu zpřevracel stoly a vyhnal je ven. Zemřel na kříži jako oběť násilí. Pak jeho stoupenci šířili jeho dobrou zvěst klidně bez násilí. Za tři sta let se navzdory pronásledování rozšířila po celé Římské říši.
Muž, který založil islám, byl nejen náboženským reformátorem, ale i politickým a vojenským vůdcem. Jeho následovníci byli, tak jako on, bojovníky, kteří během jednoho století po jeho smrti v neustálých válkách mečem dobyli obrovské území od Maroka po Afghánistán a stáli už uprostřed Francie, přičemž de facto v celé severní Africe a na Blízkém východě téměř vyhubili křesťanství," vysvětlil a následně položil řečnickou otázku "
myslí si někdo vážně, že tyto naprosto odlišné dějinné kořeny obou náboženství nesouvisí s poselstvím jejich posvátných textů?"
Palko také zdůrazňuje, že dnes pokud se někdo na postkresťanském Západě vysmívá křesťanské víře, nic neriskuje. Ale v případě islámu při výsměchu jde rouhači o život. "Rushdiemu se podařilo přežít, dánským karikaturistům také, i když moslimova sekera již byla k jednomu velmi blízko. Redakci Charlie Hebdo se přežít nepodařilo," dodal. Zde je třeba také podotknout, že redakce pařížského časopisu nezesměšňuje jen islám, ale ve značné míře zejména křesťanství. Mnozí to ale označovali a i nadále označují za svobodu projevu.
Islámský terorismus a jeho původ
Halík v pořadu poskytl i své stanovisko, proč teroristé z řad muslimů útočí na Ameriku, Evropu či Rusko. Podle něj je příčinou terorismu kritika islámu za strany obyvatel Západu. "
Umírněný muslim přijde na Západ a my ho nesprávnou kritikou islámu vženeme do náruče teroristů." Tak to vidí Halík.
Palko však i v tomto Halíkovi oponuje. Tvrdí, že sice existuje nesprávná extrémní kritika islámu, ale zároveň dodává, že Evropa i Amerika byly vůči kultuře islámu vstřícné, média islamofilní, mainstreamová politika vstřícná, rétorika křesťanských církví také.
Navzdory vstřícnosti přišly první útoky islamistů. Palko připomíná bombový útok ve Španělsku v roce 1985, útok na World Trade Center v New Yorku v roce 1993, útok v pařížském metru v roce 1995.
"
Tématem pro široké masy se islám stal až v roce 2001 po útocích 11. září. Halíkovo pořadí událostí nesedí. Nejprve byly teroristické útoky islamistů, až pak masivnější kritika islámu, oprávněná i neoprávněná, ze strany obyvatel Západu. Když tedy Halík vznáší toto obvinění, opět je to opravdu dost hrozné," vysvětluje.
Iracionální strach a evropské hodnoty
Halík si také myslí, že kritici masové migrace jsou iracionální, protože u nás žádní muslimové nejsou a odpůrci imigrace přesto mají obavy. "
Ale vždyť takový postoj lze při dobré vůli vydávat za postoj racionální. O nebezpečí se má přemýšlet tehdy, když je ještě ne docela blízko," zdůrazňuje Palko.
Halík zároveň kritizoval Evropany, kteří říkají, že si chtějí před imigrujúcimi muslimy chránit své hodnoty. Zde ale Palko zdůrazňuje, že islám neporazíme potraty, homosexualizmem ani svlékáním muslimských žen z burek na pláži na Riviéře.
Navzdory Halíkově kritice křesťanských kruhů právě křesťané podle Palka ještě jakž takž křesťanské hodnoty žijí. Mají více dětí, ženy nechodí na potrat, rozvádějí se o něco méně. V tom se liší od liberálů, kteří tleskají Halíkovi.
A proto v závěru svého komentáře Palko dodává, že "
navzdory mnohým pravdivým větám bylo Halíkovo vystoupení pokřivením skutečnosti a nespravedlivým pokáráním lidí, zejména křesťanů, kteří si to nezasloužili."
Zdroj:
www.hlavnespravy.sk, 26. 10. 2016
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek z 4. 11. 2016 naleznete
zde.