Jednou jsem se zúčastnil semináře o službě osvobození, který vedl spisovatel a psychiatr Kenneth McCall.
Tři dost popudlivé ženy mu řekly, že v jejich městě se konal sabat čarodějnic a chtěly, aby jim poradil, jak se jich zbavit.
Doktor McCall je hluboce duchovně založený muž, který klidně vyjadřuje své názory. Ženám potichu odpověděl "
Chcete-li zbavit nějaké místo zla, tak podle mých zkušeností k tomu ve většině případů stačí malá skupina oddaných křesťanů, kteří se spolu v tichosti pomodlí a pak společně opakují modlitbu Páně, přičemž se soustřeďují na slova "zbav nás od zlého", usměje se doktor, "
obvykle to funguje. Ještě nějaké otázky?"
Myslím si, že ty dámy byly trochu zklamané. Možná chtěly vidět nějaký kompletní dramatický exorcismus s kroužením hlav, levitací, svěcenou vodou a udivujícími znameními a zázraky.
Zapamatoval jsem si odpověď dr McCalla a odříkávám modlitbu Páně jako zbraň proti zlu. I ostatní učím, aby dělali totéž.
Exorcismus je však někdy nezbytný. V takovém případě ho může uskutečnit pouze zkušený exorcista s povolením biskupa.
Být vojákem v duchovním boji je tak či onak povoláním všech pokřtěných křesťanů a vědomé odříkání modlitby Páně jako osvobozující modlitby je praktický a reálný způsob jak porazit zlo.
Občas zapomínáme, že převládající složkou Pánova působení byl jeho boj se Satanem. Ihned po křtu odchází na poušť, aby se konfrontoval s otcem lži. Pak už Ježíš téměř nepřetržitě chodí a vyhání zlé duchy, uzdravuje nemocné na těle, mysli a duchu, až nakonec skrze kříž a zmrtvýchvstání rozdrtí odvěkého nepřítele lidstva jednou provždy.
Modlitbou "Otče náš" nebo (latinsky) "Paternoster" nám dal Ježíš do rukou zbraň pro tento boj.
V této modlitbě jsou tři slovní spojení, na které je třeba se v takovém případě soustředit. Prvním je
"
odpusť nám naše viny". Nejprve prosíme o odpuštění našich hříchů, což je přímo spojeno s naším odpuštěním druhým lidem. Ve chvíli, kdy říkáme "
jako i my odpouštíme našim viníkům", stáváme se nositeli Božího odpuštění, které proudí skrze nás k druhým lidem.
V tomto vzájemně se doplňujícím vyjádření odpuštění přijímáme, díky čemuž se zároveň stáváme i prostředníky Božího odpuštění. To je důležitý první krok a při
prvním pomalejším odříkávání modlitby "
Otče náš" se na tato slova vědomě zaměřme. Když je zkombinujeme s dobrým zpytováním svědomí, odpouštějí se nám hříchy a my se stáváme nádobou na odpouštění, takže Bůh může přes nás jednat.
Takto pojatá modlitba Páně se stává upřímným skutkem kajícnosti. Musíme však upozornit, že pokud jsme se dopustili těžkého, či smrtelného hříchu, je nutné tento skutek kajícnosti, zakomponovaný v modlitbě Páně, doplnit o svátost smíření.
Při
druhém pomalejším odříkávání modlitby Páně se soustřeďme na slovní spojení "
neuveď nás v pokušení", které obvykle mate mnoho lidí. Jak nás může Bůh vůbec přivádět do pokušení?! Problém spočívá v archaickém jazyce, který pochází z tradičnější liturgie. "Neuveď nás do pokušení" se dá totiž přeložit i jako "Odveď nás od pokušení", přičemž pod "pokušením" nemyslíme pouze přitažlivost k hříchu, ale i aktivitu, kterou Satan vůči nám při pokušení vyvíjí. Jinými slovy: "Pane, braň nás před útoky Zlého" nebo "Chraň nás před neustálým pokoušením Zlého. Vyveď nás z temnoty a přiveď nás do světla".
Druhé odříkávání této modlitby je zřetelně propojené s třetím. Při
třetím odříkávání modlitby Páně se soustředíme na slovní spojení "
Zbav nás od zlého." Jedná se o závěrečnou a nejmocnější modlitbu osvobození. Služba osvobození je totiž právě o tom - o osvobození z otroctví zla.
Je velmi povrchní představovat si, že v područí Satana se nacházejí pouze lidé, jejichž chování se navenek projevuje jako posedlost démonem. Právě naopak, v područí Satana trpí mnoho lidí, ať už se jedná o různé závislosti, nutkavé sexuální chování nebo sklony ke specifickým hříchům. Další jsou v područí narkomanie, špatných a škodlivých vztahů. Jiní žijí v otroctví sebelásky, ničivých návyků, deprese, strachu a úzkosti. Každý jeden tento problém má i duchovní dimenzi. Zlý duch může takto člověka odvádět od plnosti zdraví těla a od duchovního blaha.
Velmi klidným a praktickým způsobem můžeme takto bojovat proti zlu vědomým a záměrným odříkáním modlitby Páně, jejímž prostřednictvím přijímáme odpuštění a odpouštíme druhým, prosíme o ochranu před pokušením a o osvobození od temných sil, které nás zotročují.
Modlitbu Páně se můžeme takto modlit nejen za sebe, ale se jí i přimlouvat za druhé. Modlit se za ty, kteří jsou v područí zla a prosit Pána, aby je osvobodil, je skutek milosrdenství.
Touto modlitbou se spojujeme přímo s Ježíšovou modlitbou. Ježíš se modlil takto a za všechny tyto věci. Jsem přesvědčen, že na modlitbě "Otče náš" je právě toto nejdůležitějším, ale zároveň i nejvíce opomíjeným prvkem.
Modleme se tuto modlitbu jednoduše, klidně a pomalu a připojme se tak k Ježíšově modlitbě; Spojme svoji vůli s jeho vůlí za spásu světa a osvobození duší.
Fr. Dwight Longenecker
Zdroj:
https://churchpop.com, 13. 9. 2016
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
