Připomeňme si, že láska žije přes oběť a je živena dáváním. Láska bez oběti neexistuje. - Sv. Maxmilián Kolbe.
Toto tvrzení na sebe bere svůj skutečný význam pouze tehdy, když o něm přemýšlíme v kontextu sv. M. Kolbeho, který dává svůj život v Osvětimi.
Často zapomínáme, že mezi
prvními skupinami, které byly posílány na smrt do koncentračních táborů, byli katoličtí kněží a to mnohem dříve než židé z Evropy. Také často zapomínáme na to, co oběť sv. Maxmiliána vlastně znamenala.
Téměř před rokem jsem uveřejnil
můj částečný překlad posledního známého popisu oběti sv. Maxmiliána Kolbeho v Osvětimi, který zachytil jistý očitý svědek.
Z příležitosti Světových dnů mládeže jsem se snažil najít i zbytek mého překladu. Neměl jsem ale štěstí, protože se ztratil někde na dvou nebo třech počítačích, které jsem během posledních dvou let znefunkčnil. Jak říkávám, psaní je kontaktní sport.
Znovu mi byl tento překlad připomenut včera, poté co jsem si přečetl pasáž z popisu očitého svědka, který byl citován
jinou web stránkou z příležitosti svátku sv. M. Kolbeho:
Nejzajímavější je to, jak ve svém rozhovoru [s důstojníkem SS] otec Maximilián ani jednou nepoužil slovo "prosím". Zlomil vůli soudce, který si uzurpoval právo rozhodovat nad životem a smrtí, a donutil ho změnit svůj verdikt. Choval se jako mistrovský diplomat, ale místo smokingu, stuh a ozdob měl s sebou svou páskovanou vězeňskou uniformu, dřeváky a misku na jídlo. V tom okamžiku zavládlo ticho jako na pohřbu; každá sekunda se zdála věčností. Pak se stalo něco, co je stále nepochopitelné jak vězňům, tak i Němcům. Muž z SS složek mluvil s otcem Maxmiliánem a vykal mu: "Warum wollen Sie für ihn sterben?" - "Proč chcete, pane, za něj zemřít?"
Všechna pravidla, která do té doby esesák dodržoval nyní ztratila význam. Ještě před několika chvílemi ho nazýval "polskou sviní" a nyní ho oslovuje jako "pane". Přihlížející esesáci a vojáci nižší šarže si nebyli jisti, zda dobře slyšeli. Pouze jednou v historii koncentračních tábor se stalo, že vysoce postavený důstojník, který zavraždil tisíce nevinných lidí, oslovil vězně tímto způsobem.
Polský rozhovor s Michalem Micherdzińskim následně pokračoval tím, že svědek vysvětlil tuto oběť v rámci
katolické teologie manželství (přeloženo poprvé s laskavým svolením
franciszkanie.pl):
Sv. Maximilián odpověděl: "Er hat eine Frau und Kinder" (Má manželku a děti). Toto je ve zkratce celý katechismus. Každého naučil, co to znamená otcovství a rodina. On, muž se dvěma doktoráty, které v Římě obhájil s vyznamenáním, editor, misionář a profesor na dvou univerzitách v Krakově a Nagasaki. Svůj život považoval za méně cenný než život otce s rodinou. Jaká to byla nádherná lekce katechismu.
Micherdzińskiho se následně ptají:
Jak reagoval na slova otce Maxmiliána německý důstojník?
Odpovídá:
Každý očekával, co se stane dál. Důstojník SS byl přesvědčen, že on je Pánem nad životem a smrtí. Mohl rozkázat, aby ho zbili za to, že porušil nejpřísněji dodržováné nařízení: zákaz vystoupení z řady. Ale co se mělo stát, když vězeň sám sobě dovolil dát někomu ponaučení !? Důstojník mohl oba odsoudit k smrti vyhladověním. Uběhlo několik minut a důstojník SS řekl: "Gut" (Dobře). Souhlasil s otcem Maxmiliánem; souhlasil, že kněz měl pravdu.
To znamenalo, že dobro překonalo zlo, největší zlo. Není většího zla než z nenávisti odsoudit člověka k smrti vyhladověním. A také neexistuje větší dobro než se vzdát svého života, aby někdo jiný mohl žít. Nejvyšší dobro zvítězilo.
Ano, manželství je tolik důležité, tak důležité, že
je na něm založen mnišský život. Tak důležité, že žádný ortodoxní věřící nemůže přehlédnout
manželský status našeho Spasitele.
Zdroj:
www.patheos.com, 14. 8. 2016
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
(Na fatym.com vydáno 11. 9. 2016; 13. 8. 2017 - 801; 13. 8. 2024 - 7091 přečtení)
