Úvaha předního německého teologa Hannse Sautera k dnešnímu svátku narození Panny Marie.
O narození a dětství Boží Matky nečteme nic v Bibli, ale v apokryfním Jakubově protoevanjeliu, jehož původní název zněl "
Narození Marie, zjevení Jakuba". Církev ho z dobrých důvodů nepřijala do kánonu Písma svatého, mělo ale velký význam pro zbožnost staré církve, a tím i pro ikonopisectví.
Toto Jakubovo evangelium obsahuje události kolem Mariina narození, jak se tyto vyprávěly v době raných křesťanů. Dozvídáme se, že její rodiče Joachim a Anna byli zámožní, ale bezdětní lidé, vedli příkladný život a že jim po dlouhém doufání a modlení Bůh daroval dívku, které nazvali "Maria".
Ve světlých barvách udržovaná ikona ukazuje ušlechtile vybavenou obytnou místnost. Anna porodila svou dceru a spočívá v nádherném rouchu na své posteli. S mateřskou hrdostí se dívá na Marii a hluboce uctivým gestem ukazuje na své dítě. Joachim, otec, stojí vedle své manželky. I on hledí plný radosti na svou dceru. Porodní bába se chystá koupat novorozenou Marii. Tím se poukazuje na to, že Maria je skutečným člověkem, a ne netělesnou bytostí, jak to později tvrdili někteří heretici. Koupací vana připomíná křtitelnici, a tak poukazuje na něco hlubšího. Narozením Marie se současně ohlašuje "narození" nového Božího lidu, společenství pokřtěných, jejichž symbolickou postavou se má stát Maria. Čtyři ženy - sousedky, příbuzné nebo přítelkyně - přicházejí s dary. Gratulují Joachimovi a Anně k narození dlouho vytouženého dítěte a dělí se o radost s rodiči. Radost z narození Marie pociťuje i pozorovatel ikony, avšak jeho radost jde hlouběji. Těší se z Boha, který lidi, kteří v něj důvěřují, nenechá ve štychu - nejen co se týče skvrny bezdětnosti, kterou odňal od Anny. Těší se, že narozením Marie začíná vykoupení lidí. Co Anna a Joachim tehdy spíše tušili, než věděli, to už dávno není tajemstvím. Bůh má s dívkou velký záměr, má se stát matkou Vykupitele.
Narozením Marie se proto i narození Vykupitele posouvá do dostupné blízkosti. To dodává bohoslužbám svátku Mariina narození přímo vánoční charakter: "
Tvé narození, ó Boží Matko, darovalo radost celému světu; neboť z tebe vyšlo Slunce spravedlnosti: Kristus, náš Bůh; sňal prokletí a přinesl požehnání, zničil smrt a daroval nám věčný život."(8. září, Tropar)
Proč vládne tak velká radost z narození Marie, to pochopíme, když ho vnímáme ve větší
spásně-dějinné souvislosti. Kdysi Bůh stvořil člověka jako svůj věrný obraz a protějšek a svěřil mu stvoření. Měl být spolupracovníkem Boha. Člověk se ale vzepřel proti Bohu a zneužil jeho důvěru. Navzdory selhání člověka Bůh nezměnil svůj postoj vůči němu. Naopak: stále znovu mu nabízel svou pomoc. Stále znovu ji ale člověk odmítal a šel svými vlastními cestami, které ho odváděly pryč od Boha. Bůh nechtěl ponechat člověka zkáze, i když si to zavinil sám, ani ho nechtěl ke své spáse nutit. Ve svobodě se měl člověk rozhodnout pro Boha a stát se spolupracovníkem na díle vykoupení. Maria je nyní tím člověkem, který je nejen otevřený pro Boží plány, ale je také ochotný se na to dát. Maria zůstala - již podle raných věroučných přesvědčení Církve - svobodná od náchylnosti ke zlému a skrze to se stala Boží spolupracovnicí a jeho vstupní branou do světa. Je výrazně viditelným znamením jeho bezpodmínečné spásné vůle:
"
Přijďte, vy věřící, pospěšme k Panně! Neboť viz, rodí se ta, která byla již před početím předurčena být matkou našeho Boha. [...] Rodí se a svět se jí obnovuje. Rodí se a Církev se obléká její krásou. [...] Jeho, Krista, uctíváme a písně zpíváme přečistému narození Panny!"(8. září, Lithia)
Církevní tradice vidí v Marii prototyp Církve. Každý člověk, který do ní patří, je povolán za Božího spolupracovníka a může přispět k obnově lidstva. Neboť i když je Mariina spolupráce na díle spásy mimořádně velká, přesto není její výsadou, protože vykoupení jde ještě vstříc svému naplnění.
(Ř 8,18nn) Nové uspořádání kosmu pokračuje, když se lidé skrze křest stávají novými lidmi a skrze svůj život dosvědčují, že Bůh působí ve světě. Tak se každý pokřtěný stává branou Boha do světa.
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 8. září 2016 naleznete
zde.
