Svěcená voda je velkým pokladem církve, ale bohužel upadlo její používání
a působení do zapomnění i u věřících rodin. Kéž by následující úvaha pomohla
získat nazpět důvěru ve svěcenou vodu.
Církev používá svěcenou vodu při všech svých žehnáních a svěceních. Počítá se ke svátostinám a byla používána už v raném křesťanství. Svěcená voda nám připomíná křest, kterým jsme byli osvobozeni od dědičného hříchu, stali jsme se dětmi Božími a členy svaté, římskokatolické církve.
Pokaždé, když vcházíme do kostela, znamenáme se svěcenou vodu, abychom se s očištěným
srdcem mohli zúčastnit bohoslužby, protože nás očišťuje od všedních hříchů.
Svěcená voda je znamením pomoci a požehnání Božího!
Dříve se kropila svěcenou vodou také pole, dvory, lidé a zvířata, dávala se pít nemocným lidem a omývala se jí nemocná místa na jejich těle. Svěcená voda tak byla znamením pomoci a požehnání Božího stejně jako účinnou ochranou proti zlým mocnostem, silám a násilím. Proto
se žehnáme (znamenáme) svěcenou vodou také při vstávání a před spaním a při odchodu z domova. Následkem působivé síly svěcené vody, která se používá ve jménu Nejsvětější Trojice, používá se také při exorcismech, jakož i k pokropení mrtvých a jejich hrobů na hřbitovech, protože ze soukromých zjevení víme, že pro ubohé duše v očistci je velkou pomocí svěcená
voda, poskytuje jim očištění, urychlení a velkou útěchu.
Dějiny církve nám vyprávějí také příklady, kdy nemocní lidé a zvířata byli často svěcenou vodou zázračně uzdraveni. Používejme proto s vírou svěcenou vodu, abychom dosáhli také my působení požehnání, pomoc a ochranu Boží.
Svědectví a příklady požehnaného působení svěcené vody
P. Bernhard Kunst († 2013), benediktin kláštera Lambach, který působil v Aichkirchen, byl zvláště omilostněný kněz, který pomohl mnohým bohoslužbami za nemocné, svojí modlitbou a svým požehnáním. Přivedl také lidi k víře silou exorcizované svěcené vody. Ze svých zkušeností
vypráví: „Když někdo někomu na dálku svěcenou vodou žehná a prosí za něho Boha,
má to jistě účinek. Vím o jednom sedlákovi, který každou neděli zdálky žehnal svěcenou vodou svým polím. Jednou mě navštívil, přinesl několik lahví vína a řekl: »Pane pátere, od té doby, co používám svěcenou vodu a žehnám svým polím, zůstala pole ušetřena od nepohody. To přičítám jenom působení svěcené vody.«“
Volání o pomoc jednoho starosty
„Svoji první pěknou zkušenost s působením svěcené vody jsem měl s jedním starostou z Mühlviertel. Jednoho dne se objevil na farním dvoře a vyprávěl mi, že má ve své stáji stále znovu trampoty se zvířaty. Na moji radu si vzal s sebou svěcenou vodu a pověsil ve stáji velkou nádobu se svěcenou vodou. Vždycky když šel do chléva, pokropil jí zvířata a prosil Boha,
aby je uzdravil. A skutečně, ten starosta, který až dosud vydával velké sumy peněz za zvěrolékaře, nemusel od té doby vůbec sahat do kapsy!
Starosta mi vyprávěl také toto: Skupina lidí z okresního hejtmanství měla přezkoušet v obci kvalitu vody všech studní, které nebyly napojeny na vodovod. Probíhalo to tak, že s tím začali u starosty. Po vyhodnocení vzorků prohlásili: »Pane starosto, vy máte strašně špatnou kvalitu vody! Vy musíte být vlastně všichni nemocní, obsah dusičnanů je velice vysoký!« – »My jsme opravdu všichni nemocní!« odpověděl. »No, teď to vidíte,« na to odborníci, »vaši studnu musíme uzavřít, nemůžeme si vzít na zodpovědnost, že jste všichni nemocní!«
Nakonec, potom co prozkoumali jiné studny, přišli zase ke starostovi, aby se rozloučili. Tu je poprosil: »Prosím, pánové, udělejte ještě jednou zkoušku vody!« Bez nadšení určil tým znovu kvalitu vody a byl nanejvýš udivený: »Teď nám ale prozraďte, co se s vaší vodou stalo? Tady
už nic není! Teď máte nejlepší pitnou vodu!« Tu vyprávěl: »Zatímco jste zkoušeli jiné studny, nalil jsem do naší studny svěcenou vodu od P. Bernharda a pomodlil jsem se: ‚Pane Bože, skrze tu sílu, která působí ve svěcené vodě, můžeš přece udělat, abychom měli lepší kvalitu vody.‘ To
je moje tajemství!«“
Zvláštní význam exorcizované vody
„Zpráva o události se samozřejmě roznesla. Náhle se vědělo, že svěcená voda může pomoci ve stáji, a dokonce je schopná zlepšit kvalitu vody. Také jiní lidé nalili do svých studen svěcenou vodu jako starosta a stejně získali nejlepší kvalitu. To samozřejmě není žádný automatismus.
Svěcená voda se musí používat s důvěrou a vírou, aby v této vodě působila Boží
síla. A konečně: nemohu Boha »nutit«, aby způsobil zázrak. Je to vždycky pokorná
prosba.
Podle mojí zkušenosti existuje také rozdíl v kvalitě svěcené vody. Často se voda světí jenom krátce a povrchně. Voda se posvětí na připomínku křtu Páně a konec. Když se ale voda dodatečně požehná exorcismem, pak se kněz modlí kromě jiného: »Žehnám tě a zapřísahám tě, vodo, skrze živého Boha, skrze pravého Boha, skrze svatého Boha, skrze všemohoucího Boha.« V této exorcizované vodě působí podle mojí zkušenosti síla Boží zvláštním způsobem.“
Kukuřice se znovu postavila
„Také jeden velkostatkář z východního Štýrska, který přišel na bohoslužbu za nemocné, vyprávěl: »Svěcená voda se stala opravdovou studnou zdraví pro stovku kusů mého hovězího dobytka. Ale stalo se mi ještě něco jiného! Bezprostředně před sklizní mi silná bouřka položila moje krmení pro krávy, několik hektarů kukuřice na siláž, a to tak, jako by ji převálcoval parní
válec. To byla pohroma! Jak jsem měl teď kukuřici sklidit a přivézt do siláže? To přece nejde! Stonek kukuřice, když se jednou zlomí, zůstane zlomený! Nedá se nic dělat! Ve svém zoufalství jsem za měsíční noci naplnil vědro svěcenou vodou – ve dne by si lidé mysleli, že jsem se zbláznil –, šel jsem s ním okolo kukuřičného pole, kropil je svěcenou vodou a přitom se modlil: ‚Pane Bože, silou, která působí ve svěcené vodě, dej, aby se kukuřice znovu postavila.‘ Když jsem potom dalšího dne přišel s bušícím srdcem na pole, docela jsem zbledl. Všechna polámaná
kukuřice byla zase vzpřímená, stonky stály v pozoru jako vojáci! Přes noc se stal tento zázrak a já jsem mohl kukuřici sklidit a přivézt domů.«“
Nejlepší obilí v celém kraji!
„Jednou přišel také jeden švýcarský sedlák na bohoslužbu a vyprávěl, že kvůli stáří svůj majetek rozdělil a synovi odkázal statek a pro hospodářství potřebná pole. Avšak jeho dcera, kterou řádně vyplatil, nebyla s dědictvím spokojená. I když nikdy nebyla selkou, požadovala tvrdošíjně určité pole a zuřivě křičela na otce a bratra: »Když to pole nedostanu, pak je
prokleju!« Těch obou se ale kletba nedotkla, protože si pomysleli: »Můžeš proklínat, jak chceš. To pole dobře pohnojíme, vysejeme nejlepší osivo a pak tam něco naroste.« Ale výsev nevzešel! Ani ve druhém a třetím roce nic, takže otec i syn chtěli nechat pole ležet ladem.
Jedna žena, která se dověděla o smůle toho rolníka, mu darovala svěcenou vodu k žehnání.
Pak šel on společně se synem na to pole, pokropili je svěcenou vodou a modlili se plni důvěry: »Pane Bože, skrze sílu, která působí ve svěcené vodě, odejmi, prosím, všechno zlé, všechno prokleté, veškerou nepřejícnost od našeho pole!« Pak je oseli počtvrté a v době žní sklidili nejlepší obilí v celém kraji!“
Kéž by tato svědectví byla pro nás pomocí, abychom se znovu spolehli na sílu svěcené vody.
Svědectví k žehnání kněze
Prefekt Steitfellner měl jednoho dne zážitek s Terezií Neumannovou (Rézi) z Konnersreuthu,
který se mu navždy vryl do paměti: „Při rozloučení si klekla a řekla prefektovi: »Důstojnosti, prosím vás ještě o kněžské požehnání.« Když jí potom žehnal, nedívala se mu Rézi do očí, jak
se to jindy dělá, ale hleděla okolo něho a za něho. Tu jí řekl: »Rézi, proč se nedíváš na mne, když ti dávám požehnání?«
– »Důstojnosti, to musíte vědět,« odpověděla, »kdykoliv nějaký kněz žehná, vidím Spasitele stát za vámi a vidím, jak On zvedá ruku a žehná. A že se dívám raději na Spasitele než na vás, důstojnosti, to už musíte pochopit!«“
Z Medjugorje aktuell 3/2015
přeložil -mp-
Převzato z časopisu Světlo 35/2016 (s datem 4. září 2016)
O ochranné a léčivé síle svěcené vody pro člověka, o její podstatě a historii vyšel článek ve Světle č. 24/2013 na str. 5–6 (text P. Françoise Zanniniho).
Na těchto stránkách ho najdete
zde.