Ve Starém Zákoně se v 2. knize Makabjeské píše o Božím milosrdentví...
Proto od nás nikdy neoddaluje milosrdenství; svůj lid vychovává neštěstími, ale neopouští jej.(2.Makabejská 6,16)
Je známkou velikého dobrodiní bezbožníkům, nejsou-li dlouhý čas ponecháni v pohodlí hříchu, ale postihne-li je v zápětí trest. Zatím co u jiných národů Hospodin trpělivě čeká, až se naplní míra jejich hříchů, a teprve pak je potrestá, s námi se rozhodl naložit jinak, aby nás nemusel trestat později, až naše hříchy dosáhnou nejzazší meze. Proto od nás nikdy neoddaluje milosrdenství; svůj lid vychovává neštěstími, ale neopouští jej.Jen tolik budiž řečeno na vysvětlenou.
