Vatikán. Sekretář Komise
Ecclesia Dei při Kongregaci pro nauku víry poskytl německému listu
Christ und Welt rozhovor, ve kterém vysvětluje situaci, v níž se nachází dialog s Bratrstvem sv. Pia X., tedy s tzv. lefébvristy.
Mons. Pozzo konstatuje, že „bratrstvo vyznává definované učení víry a katolické pravdy, které byly potvrzeny také v dokumentech Druhého vatikánského koncilu.
Existují však různé stupně požadované akceptace koncilních dokumentů. Učením katolické církve, které bylo předloženo na koncilu a které musí být vnitřně přijato vyjádřením souhlasu je například nauka o svátostné povaze biskupské služby, tedy plnosti kněžského svěcení, anebo učení o papežském primátu a biskupském sboru sjednoceném s hlavou církve, tak jak jsou formulovány v dogmatické konstituci Lumen gentium a interpretovány tzv. Předběžnou vysvětlující poznámkou. Ta totiž praví, že »
posvátný sněm definuje jako závazné pro církev pouze ony věci víry a mravů, které za takové jasně prohlašuje«.
Bratrstvo sv. Pia X. – řekl dále mons. Pozzo – má těžkosti s některými aspekty
deklarace Nostra aetate o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím,
deklarace Unitatis redintegratio o ekumenismu,
deklarace Dignitatis humanae o náboženské svobodě
a s některými otázkami vztahu křesťanství k modernímu světu.
Tady však nejde o učení víry nebo definitivní formulace, nýbrž o instrukce či indikace pastorační praxe. O těchto aspektech je možné nadále diskutovat i po kanonickém schválení, a to za účelem jejich objasnění,“ říká sekretář vatikánské komise pro dialog s Bratrstvem sv. Pia X.,
„jedině texty, které jsou výslovně označeny za závazné, musí být jako takové akceptovány.“
Pokud se týká deklarace o poměru k nekřesťanským náboženstvím, připomněl mons. Pozzo v rozhovoru pro zmíněný německý list „slova, která pronesl v roce 1964 (18. listopadu) v koncilní aule tehdejší představitel sekretariátu pro jednotu křesťanů: »Deklarace
Nostra Aetate se nezaobírá nekřesťanskými náboženstvími, nýbrž praktickými a pastoračními normami.« Tato deklarace – dodává mons. Pozzo – proto
nemá dogmaticky závazný charakter a nelze proto po nikom požadovat, aby ji považoval za dogmaticky závaznou. Deklarace může být pochopena jedině ve světle tradice a nepřetržitého učitelského úřadu.
Rozšířené mínění, že existuje cesta spásy nezávislá na Kristu a Jeho církvi, protiřečí katolické víře, jak bylo naposledy stvrzeno Kongregací pro nauku víry prohlášením
Dominus Jesus. Takovýto výklad koncilního textu
Nostra aetate je tedy naprosto neopodstatněný a musí být odmítnut,“ říká mons. Pozzo. Sekretář Komise Ecclesia Dei v této souvislosti dále uvedl „velmi zajímavá“ slova představeného Bratrstva sv. Pia X., „mons. Fellaye: »V tomto koncilu jsou dvojznačná místa a nám nepřísluší je objasňovat. Můžeme předložit problém, avšak pravomoc jej objasnit má de facto Řím.«“
(mig)
Převzato z
www.radiovaticana.cz,
článek z 18. 8. 2016 naleznete
zde.
