Existuje ještě očistec? I když o něm neposloucháme tak často jako kdysi, katolíci v očistec věří. Je to záležitost víry, doložená Písmem a tradicí, objasněna Florentským (1439) a Tridentským koncilem (1545-1563) a vysvětlena v Katechismu katolické církve. O očistci víme toto:
1.
Očistec existuje: Katechismus katolické církve učí, že v Církvi se nacházejí lidé ve třech fázích - ti, co žijí na zemi, ti, co jsou v očistci a ti, co jsou v nebi s Bohem.
2.
Neexistuje druhá šance: Duše je už spasena. V očistci se splácejí dluhy za hříchy, které již jsou odpuštěny, ale za které se na zemi neudělalo dostatečné pokání.
3.
Očistec není místem ve fyzikálním smyslu: Na audienci 4. srpna 1999 řekl svatý Jan Pavel II, že očistec je stav bytí: "
Tento pojem nevyjadřuje místo, ale stav existence." Papež Benedikt XVI na generální audienci 12. ledna 2011 řekl: "
Vnitřní oheň - to je očistec."
4.
Očistec není trest, ale milost Boží: "
Jen pár lidí může říct, že jsou připraveni postavit se před Boha", říká Susan Tassone, autorka "Prayers, Promises and Devotions for the Holy Souls in Purgatory" (Our Sunday Visitor, 2012). "
Pokud bychom totiž neměli očistec, v nebi by bylo jen velmi málo lidí, protože by bylo pouze nebe nebo peklo. Očistec je nesmírná milost, kterou nám dává Bůh, abychom se připravili na život s ním v nebi."
5.
Naše modlitby pomáhají duším v očistci dostat se do nebe: "
Dogma o očistci nás prověří, jak vážně bereme lásku k bližnímu", říká sulpicián, otec Gladstone Stevens, vicerektor a děkan St. Patrick's Seminary & University, Menlo Park. "
Nutnost a potřeba modlit se za sebe navzájem nemizí s koncem biologického života. Bůh chce, abychom se za sebe navzájem modlili bez přestání; abychom stále pracovali na vzájemné spáse."
6.
Duše v očistci mohou orodovat za ty, co žijí ještě na zemi, ale nemohou prosit samy za sebe: Katechismus katolické církve (958) učí: "... Putující Církev už od prvotních dob velmi zbožně uctívala památku zesnulých; a protože je svatá a spasitelná myšlenka modlit se za mrtvé; ... Naše modlitba za ně jim může nejen pomáhat, ale může udělat účinným i jejich přímluvu za nás."
7.
Do očistce neposílá duše Bůh - každá duše se tam posílá sama: Duše si v okamžiku, kdy se podívá na sebe v Božím světle uvědomí, že v přítomnosti Boha nemůže zůstat, dokud se neočistí od všech svých nedokonalostí. "
Samotná duše se rozhodne", říká Susan Tassone.
8.
V očistci není oheň jako takový: Každou duši však zachvátí plamen bolesti z odloučenosti od Boha a plamen touhy očistit se, jak se dozvídáme i z vizí svatých. Každá duše zároveň cítí i radost z uvědomění si toho, že jednoho dne bude s Bohem - dodávají společně otec Stevens a Susan Tassone.
9.
Existuje zvláštní den a měsíc modliteb za duše v očistci: 2. listopad, nebo lidově Dušičky, je dnem a listopad měsícem, v liturgickém kalendáři zvlášť určenými na modlitby za duše v očistci. Přestože se 2. listopad nazývá "Připomínkou všech věrných zemřelých", Církev nás vybízí, abychom se neustále modlili a prosili nejen za duše v očistci, ale i navzájem za sebe.
10.
Modlitby za duše v očistci se vždy počítají: Papež Benedikt XVI. ve své encyklice "Spe Salve" (O křesťanské naději), v souvislosti s dušemi zemřelých říká, že "... ve Společenství duší nehraje náš pozemský čas žádnou roli. Nikdy není příliš pozdě dotknout se srdce druhého člověka, a nikdy nic z toho nevyjde nazmar."
Zdroj:
Catholic San Francisco, 30. 10. 2013
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek z října 2016 naleznete
zde.
(Na Fatym.com vydáno 25. 10. 2016; 2. 11. 2019 - 3404 přečtení)