V tomto
poselství (z 25. 7. 2016) nám Panna Maria určuje diagnózu našeho duchovního stavu. Spočívá na nás její mateřský pohled. Je to pohled, který neodsuzuje, ale hledá nás a touží po nás. Matka miluje své děti, proto je i nejlépe zná. Vidí to, co srdce bez lásky nemůže vidět. Její pohled hledá náš pohled. Chce v nás probudit touhu, abychom ho hledali. Z probuzené touhy se rodí modlitba.
Jak je důležitá a potřebná modlitba, nám často říká pozvání k modlitbě. Modlitba není jen něco v našem duchovním životě, ale je to sám duchovní život. O sv. Františkovi z Assisi životopisci říkají, že se nejen modlil, ale stal se modlitbou. Modlitba není dodatek naší víry, ale je dechem víry, Boží objetí, přebývání v Bohu a Boží přebývání v nás. Proto Panna Maria spojuje modlitbu s radostí. Modlitba je otevírání plnosti Božího života, hojnosti života, kterou nám daroval Ježíš. Nemáme v sobě druhý život, kromě toho Božího.
Spočívá na nás její mateřský pohled. Je to pohled, který neodsuzuje, ale hledá nás a touží po nás ...
Katechismus nás učí, že modlitba je Boží dar. Proto je třeba ji od Boha přijímat a učit se od něj. Prvním a největším příkladem v modlitbě je Ježíš Kristus. Modlil se a zve i nás k modlitbě: "Proste a dostanete" (Lk 11,9). Ježíš nám přislíbil, že naše modlitba bude vyslyšena. Modlitbu je třeba trénovat. Každý den se znovu modlit, každý den jinak, každý den se trochu snažit. Víme, jak těžké je rozhodnout se pro modlitbu, ale když se rozhodneme a překonáme sebe i svou vůli, cítíme se naplnění, svobodní, jakoby jsme vyhráli nad nějakými silami, které nás chtějí zotročit a přesvědčit, že nad nimi nezvítězíme. Bez úsilí se nikdy nenaučíme modlit. Když se člověk naučí modlit, zmocní se celého světa. Tehdy skrze tebe Bůh může měnit druhé, protože proměnil tebe. Modlitba mění v první řadě tebe. Proto se říká: Pokud tě modlitba nemění, ty změň svou modlitbu, způsob modlitby.
Důležitou podmínkou pro úspěšnou modlitbu je vytrvalost. Pokud se za někoho modlíš, za nějakou milost, nebo svou potřebu, pak se rozhodni, že se budeš modlit, dokud to nedostaneš. Ježíš nám to potvrdil v podobenství o člověku, který o půlnoci přišel ke svému příteli, aby mu dal tři chleby (srov. Lk 11, 5-7). Pokud člověk splní prosbu člověku, protože je neodbytný, o co více nebeský Otec vyslyší modlitby a volání svých dětí.
Modlitba mění v první řadě tebe ... Tehdy skrze tebe Bůh může měnit druhé, protože proměnil tebe ...
Pokud se rozhodneme pro modlitbu a nevidíme hned ovoce své modlitby, vzdáme se. To je nejhorší, co můžeme udělat. Neexistuje nevyslyšaná modlitba. Bůh odkládá naši modlitbu jen proto, že nás připravuje na něco většího a mnohem lepšího než vůbec dokážeme prosit a modlit se.
Pokud se nám na začátku nedaří, nevzdávejme se. Důležité je učit se celý život. Důležité je udělat to, co nám říká Panna Maria: "modlete se, dokud se vám modlitba nestane životem".
Modlitba:
Panno Maria, matko naděje. Tobě se utíkám a prosím za všechny, kteří těžce trpí a ztrácejí naději ve svém životě. Ty, která jsi zůstala matkou víry a naděje i v nejtěžších chvílích svého života, pod křížem, na Kalvárii vypros všem zoufalým naději v srdci. Svým Neposkvrněným mateřským srdcem se dotkni každého srdce, které je zatíženo ranami hříchu, utrpení a bolesti. Tvé mateřské srdce je schopno uzdravit všechna zraněná srdce. Tobě darujeme své ruce, abys nás vedla, svá srdce, aby si je uzdravila, osvobodila a naplnila klidem, který nám přinášíš a toužíš darovat. Amen.
(M.M.)
Převzato z
http://svetlomariino.com/sk/,
článek z 8. 8. 2016 naleznete
zde.
