Kniha Sirachovec ve Starém Zákoně o milosrdenství říká.
Dobrodiní je jako požehnaná zahrada a milosrdenství trvá na věky. (Sirachovec 40,17)
Kdo štědře otvírá ruce, bude mít důvod k radosti, kdo přestupují Zákon, nakonec zahynou. Potomci svévolníků nemají mnoho ratolestí, jsou jako nečisté kořeny na strmých skalách. Sítiny všude u vody a na břehu řeky se vytrhávají dřív než kterákoliv jiná tráva. Dobrodiní je jako požehnaná zahrada a milosrdenství trvá na věky. Život toho, kdo může v spokojenosti a úspěšně pracovat, je sladké, ale víc než to obojí má ten, kdo najde poklad. Děti a budování města získávají člověku nepomíjející jméno, ale nad to obojí je ceněna bezúhonná žena.
