Panna Maria Čenstochovská, také známá jako "Černá Madona", bude jednou z hlavních zastávek papeže Františka během jeho návštěvy Polska na konci tohoto měsíce u příležitosti setkání Světových dnů mládeže.
Tento obraz, který byl korunován jako "Královna Polska" a je hluboce uctíván po celé Evropě, je téměř povinná zastávka pro každého papeže, který navštěvuje tuto zemi.
Čenstochová se nachází v jižním Polsku a byla místem setkání Světových dnů mládeže v roce 1991 - první velké světové akce po pádu Železné opony, která byla také znakem toho, že mladí z východní Evropy byli schopni vkročit do její západní poloviny.
V březnových komentářích pro CNA poznamenal kardinál Stanislaw Dziwisz, arcibiskup Krakova, jak letošní oslava SDM připadla na 25. výročí SDM, které se konaly v chrámu Panny Marie Čenstochovské v roce 1991, což byl klíčový rok pro konec napětí Studené války.
"Poprvé v historii se mladí lidé přicházející z východní Evropy, zpoza Železné opony, zúčastnili Světových dnů mládeže. Bylo to poprvé, co se Světové dny mládeže staly celosvětovou událostí," řekl kardinál Dziwisz.
O 25 let později bude papež František následovat šlépěje svých předchůdců a půjde uctít tento obraz během své návštěvy Polska 27.-31. července.
V jeho plánu je navštívit 28. července klášter na Jasné Hoře, kde je tento obraz umístěn, a obětuje tam mši za 1050. výročí pokřtění Polska.
Zatímco tento obraz skrývá značný význam pro Evropu a zvláště pro Poláky, jaký příběh se ukrývá za Černou Madonou?
Podle legendy tento obraz pochází z dob dvanácti apoštolů a byl namalován sv. Lukášem evangelistou, o kterém se věří, že použil vrchní část stolu, který zhotovil Ježíš během jeho truhlářských dob.
Tato legenda praví, že to bylo během toho, kdy Lukáš maloval tento obraz, když mu Maria vyprávěla události Ježíšova života, které byly nakonec zaznamenány v jeho evangeliu.
Stejná legenda tvrdí, že když přišla sv. Helena v roce 326 do Jeruzaléma hledat skutečný Kříž, náhodně také našla tento obraz Panny Marie. Potom ho dala jako dar svému synovi Konstantinovi, který postavil chrám, kde se měl obraz uctívat.
Ve velké bitvě proti Saracénům byl tento obraz vystaven ze zdí Konstantinopole a sacarénská armáda byla následně poražena, což vedlo mnohé k tomu, že tomuto portrétu připsali zásluhu za zachránění města.
Nakonec se dostal obraz do péče Karla Velikého, který ho daroval princi Leovi z Ruténska (severozápadního Maďarska). Obraz byl umístěn do ruténského paláce, kde zůstal až do vpádu v 11. století.
Král se ze strachu o osud svého města modlil k Panně Marii, aby pomohla jeho armádě. Výsledkem podle legendy bylo, že tma zastínila nepřátelská vojska, a to mělo za následek, že ty na sebe navzájem zaútočily.
Ve 14. století byl obraz přenesen na Jasnou Horu v Polsku, což bylo odpovědí na požadavek, který ve snu vyslovil princ Ladislaus z Opole. Nejlépe zdokumentované dějiny tohoto obrazu jsou z doby, kdy byl v jeho péči.
V roce 1382 napadli Tataři princovu pevnost v Belz a během jejich útoku dopadl jeden z tatarských šípů na obraz a zapíchl se Madoně do krku. Princ, ve strachu, že by obraz padl do rukou nepřítele, v noci utekl a zastavil se ve městě Čenstochová.
Malba byla umístěna dovnitř malého kostela a později dal princ na tomto místě postavit Paulínský klášter a kostel, aby tím zajistil její bezpečí.
Nicméně, v roce 1430 husité obsadili klášter a pokusili se vzít tento obraz. Jeden z plenitelů vzal během obsazení tuto malbu, dal ji do vozu a snažil se ji odvézt. Poté, co se ale koně odmítly pohnout, udeřil dvakrát do obrazu svým mečem. Jak zvedal svou ruku, aby ho opět udeřil, znenadání padl svíjející se v bolesti a umřel.
Restaurátoři měli přes předchozí úsilí opravit "jizvy" ze šípu a úderů meče problém s jejich překrytím, protože obraz byl malován temperovými barvami v kombinaci se zředěným voskem. Stopy po šípu a meči zůstaly viditelné do dnešního dne.
Později v roce 1655, kdy bylo Polsko téměř úplně obsazeno králem Karlem X. Gustavem, byla to jen oblast kolem kláštera, která zůstala nedobytná. Mnichům, kteří tam žili, se zázračně podařilo ochránit tento obraz během 40 denního obléhání a nakonec se Polsku podařilo vetřelce vyhnat.
Po této zázračné události korunoval král Jan Kazimír II. Vasa obraz Panny Marie Čenstochovské Královnou Polska a tím dal celou zemi pod její péči a ochranu.
Mezi nedávnější příběhy týkající se tohoto obrazu patří ruský vpád do Polska v roce 1920. Podle tohoto příběhu, když se ruská vojska seskupovala u břehů řeky Vistuly a ohrožovaly Varšavu, uviděly v oblacích nad městem obraz Panny Marie, který je vyzýval, aby se stáhly.
Obraz Panny Marie Čenstochovské dostal svou přezdívku "Černá Madona" podle zbytků sazí, které jej zbarvily jako výsledek století, když před ním lidé zapalovali svíčky za své modlitby.
Odkdy v Polsku padl komunismus se počet poutí k obrazu značně zvýšil.
U příležitosti letošního SDM se očekává, že se v Krakově sejde nejméně 2,5 milionu poutníků. I když ne všichni se připojí k papeži Františkovi v Čenstochové, jeho návštěva na toto místo určitě přitáhne více poutníků.
Ve svých komentářích pro CNA kardinál Dziwisz řekl, že když si vezmeme dějiny SDM a obrazu v Čenstochové, letošní shromáždění je zvláště významné pro Evropské země jako je například Ukrajina, které čelí dramatickým konfliktům.
"Nesmíme zapomenout, že Světové dny mládeže, které se konaly v Čenstochové před 25 lety byly prvními, kde mladí přišli ze zemí východu. Bylo tam kolem 200 000 těch, kteří přišli z Ukrajiny, Ruska a Běloruska."- poznamenal.
"Poprvé byla tato událost opravdu celosvětová. Musíme pomoci mladým z východních zemí, aby přišli ... hlavně všem z Běloruska a Ukrajiny," řekl a přidal, že zatímco konflikt na Ukrajině činí cestování náročným, "my nevylučujeme nikoho."
Zdroj:
CATHOLICNEWSAGENCY, 19. 7. 2016
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
