3D tisk lidské tkáně. Transplantace orgánů u nemocných rakovinou snižuje úmrtnost o 75 procent. Tyto technologie jsou tím nejdůležitějším, co dospělé kmenové buňky mohou dokázat na poli medicíny. A mimo nestojí ani katolická církev, která prosazuje etické formy výzkumu, jež přinášejí ty nejslibnější výsledky.
Nedávná vatikánská konference zaměřená konkrétně na etické formy výzkumu kmenových buněk přilákala významné společnosti a přední odborníky, aby diskutovali o budoucnosti tohoto rychle se rozvíjejícího oboru.
„Církev spolupracuje s těmi, kdo přirozeným způsobem vytvářejí nové vynikající léky a nové léčebné postupy,“ řekl arcibiskup Paul Tighe agentuře CNA.
Tento americký arcibiskup, jenž pochází z Irska a působí jako odborný sekretář Papežské rady pro kulturu, řekl agentuře CNA, že zájem katolické církve o dobro lidí znamená, že se musí zapojit do této diskuse.
Účastní se jí katolické instituce, například univerzity a nemocnice. A ty jsou motivovány i dalšími hodnotami. Ježíš byl „především léčitel,“ řekl. „Vracel lidem zdraví. A to je péče, na kterou lidé reagují.“
Konference ve Vatikánu, byla nazvána „Buněčné horizonty: Jak věda, technologie, informace a komunikace budou ovlivňovat společnost.“ Organizovala ji Papežská rada pro kulturu společně s americkou nadací Stem for Life Foundation, neziskovou organizací sídlící v New Yorku. Od roku 2011 je to třetí konference věnovaná regenerativní medicíně, která se pořádala ve Vatikánu.
Na konferenci se sešli vědci, lékaři, pacienti, náboženští představitelé, filantropové a vládní činitelé, aby diskutovali o výzkumu dospělých kmenových buněk, jejich využití a možných terapiích.
Konference se účastnila i Dr. Donna Skerrettová, M.D., hlavní zdravotnická pracovnice australské lékařské společnosti Mesoblast Limited. Řekla, že výzkum kmenových buněk v její společnosti napomáhá řešení komplikací při transplantacích orgánů u pacientů nemocných rakovinou. Darované dospělé kmenové buňky mohou pomoci zlepšovat stav pacienta při komplikaci zvané akutní reakce štěpu proti hostiteli, která má jinak za následek více než osmdesátiprocentní úmrtnost pacientů po transplantaci. Podle údajů ze zkušebního výzkumu společnosti Mesoblatt tito pacienti z 80 procent přežívají, uvedla Skerettová.
„Tyto pozitivní výsledky nás velmi povzbudily a nyní probíhají další zkoušky,“ řekla.
Keith Murphy, generální ředitel společnosti Organovo ze San Diega, hovořil s agenturou CNA o technologii vyvinuté jeho společností, kdy se vytvářejí živé lidské tkáně technikou známou jako „bioprinting“. „Vezmeme buňky mnoha různých typů a tiskneme je 3D tiskárnou, abychom vytvořili tkáně,“ řekl. „Je to podobné, jako když něco vytváříte z Lega, kde umísťujete určité kostky dané barvy na správné místo a vrstvu po vrstvě něco budujete. My pouze místo kostek používáme buňky.“
„Dáváte různé typy buněk na sebe nebo vedle sebe. Vytvoříte vzorek, který vložíte do počítače, a automatizovaný systém pak poskládá buňky a vytvoří živou tkáň. Všechny buňky se spojí dohromady a stanou se jednou živou tkání.“ Stejně jako 3D tiskárny používají plasty nebo kov, lze lidské tkáně vytisknout způsobem, který je užitečný pro výzkum a možná jednoho dne bude používán i pro transplantace.
Murphyho společnost vytváří lidské tkáně pro výzkum léků. „Při výzkumu léků jsme tak odkázáni na zvířecí vzorky,“ řekl. Takový výzkum, jaký probíhá například v jeho společnosti, by mohl pomoci najít nové léky pro onemocnění, jako je fibróza nebo Alzheimerova choroba, kde není dostatek zvířecích vzorků.
Pracovníci Organovo doufají, že za tři nebo čtyři roky zahájí klinické zkoušky „jaterní záplaty“, která by měla pomoci nemocným nebo selhávajícím orgánům. Tato procedura by mohla prodloužit čekací dobu u osob, jež potřebují transplantaci jater.
Zatímco katolické učení zakazuje výzkum embryonálních kmenových buněk, který vyžaduje ničení lidské bytosti v raném embryonálním stadiu, umožňuje a dokonce podporuje výzkum dospělých kmenových buněk, vzatých z tkáně, jež byla vytvořena, aniž by kvůli tomu byl zničen lidský život. „Většina buněčných terapií dnes již není založena na embryonálních buňkách,“ vysvětlil Murphy. „Není mnoho společností, které pro léčebné účely používají embryonální kmenové buňky, zčásti prostě proto, že se vyhnete etickým problémům, když se vydáte jinou cestou.“
Léčba embryonálními kmenovými buňkami většinou spoléhá na injekce do krevního oběhu, zatímco technologie záplat vyvinutá společností Organovo umožňuje, aby velké množství buněk „bylo vloženo a zůstalo přesně tam, kde je chcete mít“.
Řekl, že
dospělé kmenové buňky znamenají velký příslib i v boji proti imunitním onemocněním, mrtvici a Crohnově chorobě. Embryonální kmenové buňky naopak nepřinesly požadované výsledky při léčbě, a to ani navzdory značnému státnímu financování.
Arcibiskup Tighe řekl, že církev se vždy snaží zajistit, aby výzkumní pracovníci upřednostňovali výzkum dospělých kmenových buněk, při kterém se vyhnou etickým problémům spojeným s embryonálními kmenovými buňkami.
„Toto je forma výzkumu, s níž není etický problém. A uklidňuje nás i tvrzení těchto odborníků, kteří říkají, že jde také o efektivnější formu výzkumu. Přináší lepší výsledky,“ řekl o dospělých kmenových buňkách.
Při tomto výzkumu se zkoumají „způsoby léčení, jež pocházejí z našich vlastních, Bohem daných těl“. Církev nemá žádný komerční zájem na tomto výzkumu, proto může sloužit jako „čestný zprostředkovatel“, který může pomoci zaměřit pozornost veřejnosti na tyto postupy, naznačil arcibiskup Tighe.
Řekl, že je důležité, aby výzkum přinášel prospěch celému světu, a nezabýval se jen léčbou chorob, jež se vyskytují především na technologicky vyspělém Západě. Je rovněž důležité, aby přístup k financování výzkumu respektoval ty, kteří investují do nové medicíny, ale také zajistil, aby se na výhodách, které z něho pro lidstvo plynou, podíleli všichni. Objevy ohledně schopnosti přírody léčit sebe sama mohou také čerpat z „tradiční moudrosti, která má svůj výraz v tradiční medicíně“ v méně vyspělých částech světa, podotkl.
23. 5. 2016, RV
Převzato z
http://rcmonitor.cz/svet,
článek naleznete
zde.
