Z času na čas to tak bývá, že se ve společnosti a v médiích přetřásá téma homeopatie. Je tomu tak i v těchto dnech. Mnoho již bylo napsáno, zdá se mi však, že odpovědi na některé námitky zatím nezazněly. Proto se o to pokusím stručně v tomto článku.
1. Jako hlavní argument proti homeopatii se obvykle uvádí její neúčinnost, absence jakýchkoliv klinických zkoušek s pozitivním výsledkem. To je samozřejmě pravda, jen to podle mě není úplně celý argument v neprospěch homeopatie. Moderní klinické zkoušky jsou totiž mantrou medicíny jen posledních pár desetiletí a podstupují je všechny nové léčivé látky, které mají potenciál stát se ve finální fázi registrovaným lékem. Často se však zapomíná, že tu máme celé spektrum triviálních účinných látek, které vzhledem ke své obecné rozšířenosti, známému složení a mechanismu účinku klinickými zkouškami projít vůbec nepotřebují (patří sem např. čajoviny, čajové směsi).
2. O homeopatii se také běžně říká, že nemá známý mechanismus účinku. To je také pravda, někdo by mohl opět namítnout, že mnohé současné léky nemají jasný mechanismus účinku, resp. se stále objevují nové mechanismy účinku konkrétní látky v organismu.
Otázka tedy stojí tak, jestli homeopatie náhodou nespadá do některé z těchto kategorií: že by nepotřebovala klinické zkoušení pro svou triviálnost, a nepotřebovala ani objasněný mechanismus účinku.
Podrobnějším zkoumáním však zjistíme, že homeopatie tato kritéria nesplňuje. Za prvé, netváří se jako triviální, v přírodě se vyskytující věc - na její výrobu je potřeba sofistikovaný postup. A zadruhé, homeopaté tvrdí, že mechanismus účinku (nebo minimálně jeho principy) znají. To by samo o sobě ještě nic neznamenalo, problém však je, že jimi popisovaný mechanismus není slučitelný s rozumem, není zkrátka racionální. A to je kámen úrazu celé homeopatie.
3. Někdo by mohl namítat, že homeopatie je tedy dobrá stejně jako jakékoliv jiné placebo. Že zkrátka aktivním způsobem neléčí, ale ani neškodí. Problém tohoto tvrzení je ve slově placebo. Slovo může označovat buď
a) konkrétní inertní tabletu (bez účinné látky) v kontextu klinického zkoušení (při porovnávání účinku zkoušeného produktu),
nebo může označovat b) tzv. placebo efekt - čili určité pozitivní nastavení, pozitivní očekávání pacienta, jeho důvěru v léčbu. Takový placebo efekt je žádoucí, je při konvenční léčbě přítomen, a je součástí procesu léčby.
Při konvenční léčbě však ve skutečnosti nikdy nejde o čisté placebo (efekt), vždy jde o průvodní jev v součinnosti konkrétní léčivé látky.
A placebo jako inertní tableta se podává pouze v kontextu klinické zkoušky a musí tomu předcházet informovaný souhlas pacienta a podobné náležitosti.
Z těchto důvodů nelze homeopatii považovat za neškodné placebo, protože nesplňuje ani první, ani druhý význam uvedeného slova.
Marián Kapusta
autor je povoláním farmaceut, píše o medicíně v širších souvislostech.
web stránka: http://medicinablogy.org
Převzato z
www.postoj.sk -
https://blog.postoj.sk/blog,
článek z 10. 6. 2016 naleznete
zde.