Tento článek se poprvé objevil na blogu
"Standing on My Head" ("Stojící na hlavě") otce Dwighta Longeneckera a byl znovu publikován s jeho svolením. Navštivte jeho webovou stránku, seznamte se s jeho knihami a sledujte jeho příspěvky na
dwightlongenecker.com.
Jsou démoni a andělé skuteční?
Nových příběhů o exorcismu a existenci zlých duchů stále přibývá. Jako katolický kněz se často nesetkávám s hrozivými příklady posednutí démonem v klasickém pojetí. Zažívám však mnohé situace s opravdu obyčejnými lidmi, v jejichž životech je až nepochopitelně mnoho zla.
Typické příklady posednutí démonem nás často ovlivňují zcela opačně. Určitě si více uvědomujeme, že ďábel existuje. Na druhou stranu však nevnímáme skutečnost, že zlo se projevuje i jinými způsoby. Pokud nebudeme dostatečně opatrní, mohli bychom se domnívat, že ďábel je přítomen pouze tehdy, když se otočí hlava malého děvčátka, které vyzvrací hřebíky, mluví jako Darth Vader ze Star Wars, a chodí po stěně.
,br>
Ze zkušeností mohu říci, že
je daleko pravděpodobnější, že vliv ďábla se do života obyčejných lidí vtiskuje mnohem jemnějším způsobem. A není to právě způsob, jaký bychom očekávali od otce lži, velkého hada? To, co chci naznačit, je, že satanovi jde o to, aby ovládal některé části našeho života. V některých oblastech jsme mu podlehli, a proto nyní patří jemu. Já si ho představuji jako hada škrtiče, který se vine těsně kolem oblastí našeho života. Nepouští nás, ale doufá, že kousek po kousku se mu podaří zcela ovládnout naši vůli, dokud nás nezničí.
Uvedu jeden příklad. Pracoval jsem s jedním mladíkem, který propadl pornografii a sexuální promiskuitě. Když jsme začali s nějakou duchovní činností, v této oblasti byl úplně mimo. Chtěl růst v milosti, ale neviděl svůj hříšný problém. Když jsem ho o tom přesvědčoval, vzplál v něm hněv a to, co jsem viděl, bylo zvláštní a vyděsilo mě to. Díval se na mě velmi podivným pohledem. Najednou měl šikmé oči a jakoby syčel mezi zuby. Trvalo to jen chvíli, ale cítil jsem v tom něco víc.
Nebyl potřebný exorcismus v plném rozsahu. Tento muž chodíval pravidelně ke zpovědi a na mši svatou. Působil jako dobrý křesťan. Přesto ho ovládalo něco jiného. Část jeho života nebyla vykoupena a boj o jeho duši ještě neskončil.
Nešlo o posednutí zlým duchem jako takové, kdy se zlý duch zcela zmocní duše, ale o tzv.
"posedlost". Tuto osobu jakoby napadl virus, který se v jeho těle chová jako cizí špion a vyvolává nemoc, nikoli však smrt.
Jsem přesvědčen, že
tento druh démonické infekce je v současnosti velmi běžný a stále se šíří. Jak bychom měli proti němu bojovat?
Prvním lékem je vytrvalost v
pravidelné svaté zpovědi, lítost a úplné upřímné zpytování svědomí. Pokud s provedením těchto činností pomůže duchovní vůdce - kněz, o to lépe.
Za druhé, myslím si, že bychom se měli zamyslet nad tzv. "Sebe-vykoupením". Takto pomocí našeho modlitebního života pojmenujeme a vyženeme vlivy zlého ducha. Silným lékem je i to, když pomalu odříkáme
Modlitbu Páně s důrazem na "
neuveď nás do pokušení". Stejně užitečné jsou i
svěcená voda, škapulíř, posvěcené svíce, obrázky a jiné devocionálie. A nakonec, upřímné vědomé
soustředění se na přítomnost Pána Ježíše a jeho svatého jména v Eucharistii může také pomoci vyhnat zlého ducha přítomného v našich obyčejných životech.
Uvědomuji si, že se najdou kritici, kteří se budou mému postoji posmívat. Budou tvrdit, že je středověký a spojený s pověrami, a že já pod každou postelí vidím ďábla. Není to tak. Co se týče těchto věcí, stojím nohama na zemi. Ve skutečnosti jsem připraven přijmout fakt, že tyto vlivy nejsou opravdu démonické. Mohou být. Ale také nemusí být.
Prakticky, zdravý rozum nám říká, že je lepší vnímat tyto vlivy jako od zlého ducha. Pomáhá nám to identifikovat problém, pojmenovat ho a dostat ho ven. Například, někdo může bojovat s alkoholismem a svůj problém může pojmenovat "ďábelská sklenička". Problém může mít démonický rozměr, ale nemusí. V podstatě je to jedno. Důležité je, že člověk vnímá, že má problém a rozhodne se podniknout pozitivní kroky, aby vyhnal "ďábla".
Zdá se, jako by na základě tohoto všeho, patřila celá záležitost do říše "praktického rituálu" a "užitečného symbolického jazyka", postoje, který popírá opravdovou existenci vlivu zlého. Nemusí to tak být. Někteří sice mohou prohlašovat, že "praktický rituál" a "symbolický jazyk" jsou dobré a prospěšné, ale tito lidé stále neumí říci, jestli jsou špatné vlivy ďábla v některých případech opravdu skutečné nebo ne.
A teď to podstatné. Je lépe věřit, že vlivy zlého ducha existují a pastorační případy řešit s ohledem na přítomnost zla, než bez tohoto ohledu.
Lepe je věřit, že náš protivník, ďábel, obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil (porovnej 1 Pt 5, 8) ...
A mít se na pozoru.
Zdroj:
churchpop.com, 14. 4. 2016
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
