Manželé Černí, kteří jen poměrně krátce mohli vykonávat ve Vranově na zámku kastelánskou službu, v tomto textu vysvětlují souvislosti spojené s jejich odchodem.
Informační materiál
Proč jsme museli odejít ze správy vranovského zámku
V městysu Vranov nad Dyjí kolují a v médiích se objevují různé nejasné odpovědi na otázku, proč vlastně nový kastelán a jeho zástupkyně na zámku po roce skončili. Tímto podáváme stručné vysvětlení. Museli jsme odejít, protože nám vedení Národního památkového ústavu neprodloužilo pracovní smlouvy na dobu určitou (končily v únoru 2016). Smlouva nebyla kastelánovi oficiálně prodloužena z důvodu „hodnocení manažerské práce kastelána“, zástupkyni kastelána bez uvedení důvodu. Tato událost se samozřejmě bolestně dotkla celé naší rodiny. Jsme teď závislí na dočasné podpoře v nezaměstnanosti, momentálně bez pracovní perspektivy, s poškozenou pověstí. Naše dvě dospívající děti budou muset opět měnit školu a opět budeme muset absolvovat náročné stěhování.
Problémy v „manažerské práci“ se projevily tím, že se proti nám (zpočátku za zády) po-stavily dvě pracovnice, které měly a mají podporu bývalých kastelánů, manželů Janíčkových. Jedné z nich ještě před výběrovým řízením na nového kastelána nabídli, že by mohla dělat zástupkyni nové kastelánky, pokud uspěje jejich kandidátka (ta však neuspěla). Byli jsme upozor-něni, že tyto dvě zaměstnankyně soustavně ze zámku vynášely informace, interpretované se snahou zdiskreditovat nové vedení; jejich působení v tomto směru je doloženo též přímo na zámku, např. při organizování občanských sňatků. Nakonec na nás napsaly v září 2015 neadekvátní stížnost na základní odborovou organizaci a na svou stranu strhly ještě dvě sezónní zaměstnankyně. Ovšem také po jiné linii se připravovala naše „poprava“. Na generální ředitelství památkového ústavu do Prahy se s informacemi z druhé ruky totiž vypravila jistá osoba, spjatá s Vranovem a předchozím vedením, aby připravila naši likvidaci. Díky svědectví několika důvěryhodných lidí dnes již víme, o koho jde, neboť dotyčný se veřejně chlubil v jedné vranovské restauraci svými kontakty a podílem na odvolání nového vedení zámku.
Pravdou je, že provoz zámku za naší správy byl v pořádku, sezóna i všechny obvyklé kulturní akce, včetně Vranovského kulturního léta, proběhly úspěšně. Dle vyjádření ředitele Národního památkového ústavu, ú. p. s. v Kroměříži jsme se žádného vážného pochybení nedopustili. Přesto nám nebyly prodlouženy pracovní smlouvy – jen na základě úmyslně vyvolaného nega-tivního rozruchu. Každý, kdo někdy zažil nástup do podobné funkce, jistě pochopí, že je potřeba nějaký čas na zapracování. Netvrdíme, že jsme byli dokonalí – nepochybujeme však, že i kastelán s delší praxí by potřeboval určitý čas na to, aby se seznámil s novým objektem a hlavně s lidmi (jak se říká: poznal, kdo je kdo). Do správy zámku jsme byli vybráni na základě řádného výběrového řízení absolutní převahou hlasů, ale nebylo nám to nic platné. Nepomohly ani písemné intervence zástupců městysu a farnosti na naši obhajobu, ani jejich osobní návštěva na Ministerstvo kultury ČR s žádostí, aby se náš případ důkladně přezkoumal, neboť vše nasvědčuje, že zde sehrály roli soukromé zájmy některých osob.
Za povšimnutí stojí, jakou úlohu měla místní média. V průběhu loňského roku otiskly různé noviny z vlastní iniciativy opakovaně rozhovory s novým kastelánem (Znojemský týden, Rovnost, MF dnes aj.), ovšem s výjimkou Znojemska. Jeho redaktorka Bc. Alžběta Janíčková přestala úplně psát o zámku s odchodem manželů Janíčkových a znovu začala psát až s návratem staronové kastelánky Mgr. Janíčkové (shoda příjmení není náhodná). Facebookové stránky „Vranov virtuálně“, které příznivci Vranova vyhledávají kvůli malebným fotografiím, jsou spravované synem jedné z pracovnic zámku a přinášely o novém kastelánovi jen zprávy vyznívající negativně.
O morální úrovni a motivaci těch, kteří jsou dnes ochotni existenčně ničit celou rodinu, si udělá svůj úsudek každý sám. Prosíme všechny slušné lidi, pokud budou svědky šíření dalších negativních konstrukcí, aby se na tom nepodíleli.
Závěrem chceme ještě uvést, že jsme na zámku, v městečku i v okolí za jeden rok poznali nemálo dobrých lidí, na něž budeme rádi vzpomínat. Zaměstnancům, kteří nás přijali jako legitimní vedení, vzešlé z výběrového řízení, vděčíme za spolupráci, díky níž se úspěšně podařil velmi těžký úkol: překlenout skok v provozu zámku po odchodu předchozích kastelánů. Doufáme, že v budoucnu tito zaměstnanci nebudou za svou dobrou vůli ještě nějak perzekvováni. Dále jsme navázali kontakty s různými dodavateli, umělci, průvodci, nájemci a dobrovolnými brigádníky. Mnozí z nich netušili, co se v zákulisí odehrává, jiní mohli být ovlivněni propagandou proti nám. Zvláštní dík patří konkrétním zástupcům městysu a farnosti, s nimiž byla výborná spolupráce a kteří se nás opakovaně snažili morálně podpořit.
V současné české společnosti nejsou obdobné případy, jako náš, bohužel vůbec ojedinělé. Vranovský zámek stojí na skále několik set let a tato kauza bude v jeho dějinách jen nepatrnou epizodou. Lidé však odcházejí a nesou si s sebou na věčnost své skutky. Jestliže člověk úmyslně škodí, nejvíce škodí své vlastní duši.
Přejeme lidem ve Vranově nad Dyjí do budoucna vše dobré!
Ve Vranově nad Dyjí 25. 5. 2016
Mgr. Ing. Jiří Černý (bývalý kastelán), cerny.jiri.l@seznam.cz
Mgr. Iveta Černá (bývalá zástupkyně kastelána), 723 371 657
