Rozhovor s jáhnem Ladislavem Kincem pro farní časopis udělala Adéla Mistrová.
1. Kdy a kde jste se narodil? Jaké bylo Vaše dětství?
4. září 1959 v Novém Městě na Moravě. Moje dětství bylo krásné, plné radostí a bolestí. Proč?
a) Všichni v jsme se často spolu mluvili - o všem - dnešní děti hledí na obrazovky všeho druhu a ty si s nimi láskyplně nepopovídají.
b).Rodiče - přes své nemalé rozdílnosti a nesoulad - spolu vydrželi až do smrti, jak to Bohu a sobě slíbili při svatbě.
c) Díky vrozené těžké srdeční vadě jsem nemohl to co mohli ostatní děti a to byla často velká bolest.
2. Čím jste chtěl jako dítě být?
Veterinářem.
3. Kdy jste pocítil povolání k službě Bohu?
a) Od počátku - maminka chtěla mít (z dnešního pohledu) hodně dětí a toužila, aby její syn byl knězem.
b) Po svém osobním obrácení, které přišlo před změnou poměrů v naší vlasti. A když se objevila možnost trvalého jáhenství pro ženaté muže, tak jsem se přihlásil - se souhlasem manželky a svých životních rádců - otci biskupovi ke službě Bohu a lidem.
c) Nesmím také zapomenout na zásadní vliv kněží především - v dětství: P. Eduard Šikula - dobrota, dospívání a ranná dospělost: P. J. Matušina - laskavost, dospělost: P. S. Krátký (oheň a nadšení) a P. L. Kubíček (moudrost a pokora) Ducha Svatého.
Ale povolání ke službě stále roste a pokračuje i v současné době - je to každý z "kolegů", který přijal účast na svátosti kněžství a každý kdo se snaží poctivě žít dobrý křesťanský život.
4. Kdy a kde jste byl vysvěcen na jáhna?
24. června 1995 v Brně - v katedrále svatých Petra a Pavla.
5. Čemu všemu se vlastně pracovně věnujete a kde působíte? Co to obnáší?
To by bylo na dlouhé psaní, tak jen ve stručnosti:
Jáhenské službě na plný úvazek.
Od otce biskupa jsem pověřen k pomoci kněžím ve farnosti Olešnice, Rovečné, Štěpánov n/Svr, Sulkovec, ve věznici Kuřim a koordinací vězeňské duchovní péče v brněnské diecézi.
Mimo toto území a čas - s vědomím otce biskupa a farářů daného místa: jedenáct hodin výuky náboženství během týdne, různé duchovní obnovy, duchovní podpora početných rodin v okolí, promluvy při Lidových misiích pořádaných FATYMem Vranov n/Dyjí, duchovní rádce Orla - župy Metodějovy, pěší poutě: každoroční - Vítochov - Velehrad, Kunštát - Sloup; měsíční - Velké Meziříčí - Netín. Vedení Prosetínských hřbitovů z.s. Modlitební a poutní iniciativa Nový Jeruzalém - v děkanství Žďár, Velké Meziříčí a částečně Boskovice a Polička.
6. Jak byste se charakterizoval?
To bych nechal na Pánu Bohu a na těch, kterým sloužím. Snažím se naplňovat v povolání k manželství, otcovství, jáhenské službě dvě zásadní věty - hesla:
a) Dělej to co ostaní dělat nemohou nebo nechtějí!
a omezovat to moudrou větou našeho spirituála P. Jana Pavlíka SJ: b) Nikdy se nikam necpi, kam tě volají, tam běž!
7. Máte nějaké zajímavé záliby?
Duchovní - životopisy svatých a četba.
Fyzické - manuální práce všeho druhu.
8. Máte také početnou rodinu. U čeho si doma nejvíce odpočinete?
Prvně k té početné rodině. Už víc než než sto let je v našem prostoru označována početnou rodinou ta která má tři a více dětí, myslím, že neprávem.
Před padesáti lety byl standart mít 2 děti, dnes už se přechází na jedno dítě a jeden nebo více "domácích mazlíčků"
Někteří současní naši biskupové za početné rodiny označují ty, které mají čtyři nebo pět a více dětí.
U oltáře při svatbě muž a žena říkají s úsměvem slovo ANO na otázku: Přijmete děti od Pána Boha ochotně a budete je vychovávat podle Božího zákona? A ve velké většině žijí důrazné NE - ke škodě své i nás všech.
Dítě je jaro rodiny, jaro Církve, jaro společnosti (sv. Jan Pavel II. - rok 2000 při Jubileu rodin).
Než mně toto došlo, tak už polovina našich dětí "vylétla" z rodného domu. Děkuji Pánu Bohu a manželce, že "máme" tolik dětí, kolik měla v minulosti většina křesťanských rodin ...... a dnes muslimských.
U čeho si nejvíc doma odpočinu? Při spánku: v noci (když se to podaří) od 22,00 - 4,15 a během dne 2 - 10 minut - většinou kolem poledne.
Děkuji za rozhovor.
Adéla Mistrová
