Ve Velké Británii v průběhu posledních pěti let stoupl počet dětí s poruchou pohlavní identity o 1000 procent!
Na Britských ostrovech v posledních 5 letech stouplo množství dětí léčených na poruchu pohlavní identity o 1000 procent. Zatímco v roce 2010 bylo zaznamenáno 97 případů, v roce 2015 jejich počet vzrostl na 1013. Léčení stálo britské daňové poplatníky více než 2,5 milionu liber. Počet bude s určitostí růst, jelikož tendence je rostoucí.
Lidé, kterých se porucha pohlavní identity týká, cítí diskomfort z důvodu, že mají tělo muže, nebo ženy a nejraději by své pohlaví změnili. Rozlišujeme 3 kategorie takových případů: transgederisté, transsexuálové a transvestité. Dosud bylo diagnostikování takových případů u dětí vzácností.
Ukazuje se, že část dětí krátce po určení diagnózy a terapii, je připravována na změnu pohlaví prostřednictvím užívání hormonů. Po dovršení věku 18 let budou moci absolvovat chirurgický zákrok: odstranění penisu nebo vytvarování nebo odstranění prsou. V Londýně se to týká každého čtvrtého dítěte s poruchou pohlavní identity.
Odborníci, kteří mění pacientům pohlaví, však mají určitý problém:
nedokáží zaměnit chromozómy XX na chromozómy XY a naopak. Protože to, zda jsme muži nebo ženy, máme zapsané v DNA.
V roce 2011 byly ve Švédsku publikovány výsledky výzkumů, jejichž hlavním úkolem bylo pozorování osob, které změnily pohlaví, v rozmezí 30 let. Z výsledků vyplynulo, že páchají sebevraždu 20-krát více, než představitelé pozůstalé populace. Vysvětlení bylo jednoduché: v minulosti se tito lidé rozhodli pro změnu pohlaví, protože se cítili nešťastní, identifikovali to se svým pohlavím a prostřednictvím toho chtěli být šťastnějšími. Časem se však ukázalo, že byli čím dál, tím víc nešťastnější, protože cítili násilí na své přirozenosti.
Objevuje se tedy otázka: proč ve Velké Británii tak dramaticky vzrostl počet dětí s poruchou sexuální identity?
Zdá se, že to souvisí s nástupem vzdělávání v oblasti gender na základních školách, a dokonce i školkách. Jedna z Polek, která bydlí v Londýně, uvedla, že její sedmiletý syn se vrátil ze školy, oznamujíc ve dveřích: "
Mami, jsem gay." Když se šokovaná matka zeptala, proč si to myslí, odpověděl: "
Protože se raději hraji s chlapci, než s dívkami".
Situace je velmi vážná. Jiné výzkumy provedené v rámci Britských ostrovů ukázaly, že u mladých mužů ve věku od 18 do 24 let (čili ti, který již byli genderově edukování) až 58 procent nemá absolutní jistotu, pokud jde o svou pohlavní identitu. V období dospívání byla jejich jistota, zda jsou opravdu muži, zpochybněna a otřesena.
Politologové píšící o střetu civilizací nebo válce kultur mezi Západem a světem islámu by si měli uvědomit ještě jeden aspekt. Z jedné strany máme muže, kteří si nejsou jisti svou mužností a na druhé straně muže téměř překypující mužností.
Kdo asi bude v tomto boji vítězem?
Grzegorz Górny
Vychází ve spolupráci s polským internetovým deníkem wPolityce.pl, kde text původně vyšel.
Převzato z
www.postoj.sk,
článek z 12. 4. 2016 naleznete
zde.
