Emeritní papež Benedikt XVI. veřejně promlouvá již velmi zřídka, ale 16. března poskytl
rozhovor (v anglickém překladu ho najdete zde)
pro deník Konference biskupů Itálie - Avvenire. Mluvil o dvojí hluboké krizi, která nastala v církvi po Druhém vatikánském koncilu. Zpráva se rozšířila už i v Německu, a to díky vatikanistovi Giuseppeovi Nardiovi, který pracuje pro německý katolický zpravodajský portál
Katholisches.info.
Papež Benedikt nám připomněl někdejší neodmyslitelné katolické přesvědčení, že ne každý může být spasen a půjde do pekla:
"Misionáři 16. století byli přesvědčeni,
že ten, kdo není pokřtěn, bude zatracen.
Po Druhém vatikánském koncilu
se od tohoto přesvědčení zcela upustilo.
Výsledkem byla dvojí hluboká krize.
Bez zaměření na věčný život
se hroutí základy naší víry."
Benedikt také mluvil o hluboce promyšlené změně dogmatu, které říká, že mimo církev není spásy. Hlásáním tohoto dogmatu se podle papeže ztrácí nadšení pro misionářskou činnost: "
Vytratila se motivace pro oddanost misionářskému poslání."
Po změně postoje katolické církve se vnucuje otázka:
"Proč bychom měli přesvědčovat lidi, aby přijali křesťanskou víru, když mohou být spaseni i bez ní?" Ptá se papež Benedikt.
Podle papeže existují i další následky tohoto postoje katolické církve. Například i sami katolíci se jaksi více vzdalují od své víry. "
Pokud jsou lidé, kteří mohou být spaseni i jiným způsobem, proč křesťané nutně potřebují křesťanskou víru a její učení morálky?" Ptá se papež. "
Pokud už víra a spása nejsou vzájemně propojeny, pak ani víra nemá smysl," dodává.
Papež Benedikt odmítá myšlenku Karla Rahnera o anonymních křesťanech, a také to smýšlení, že všechna náboženství stejně napomáhají obsáhnout věčný život.
"
Ještě méně přijatelné je řešení, které navrhují teorie náboženského pluralismu. Podle nich všechna náboženství - každé svým způsobem - představují určitou cestu ke spáse, a proto by jejich účinky měly být považovány za rovnocenné," zmínil Benedikt. V této souvislosti se také dotkl zatím oficiálně neuznaných názorů nedávno zesnulého jezuitského kardinála Henriho de Lubaca, který hovořil o tzv. náhradním zprostředkování Krista. "
Jeho myšlenkami bychom se měli dále zabývat," míní papež.
Benedikt nám také naznačuje, jak důležitá je v současnosti lidská náklonnost: "
Člověk bude ve svém srdci i tak stále toužit po pomoci dobrého Samaritána."
"
V krutosti moderního světa technologií, kde se již nebere ohled na city, roste touha po spásonosné bezpodmínečné lásce, která by se dávala zdarma," pokračoval Benedikt.
Všem připomíná: "
Církev nevznikla sama od sebe. Stvořil ji Bůh a neustále ji rozšiřuje. Děje se to skrze svátosti, především křtem. Stáváme se součástí církve, ale ne byrokratickým způsobem, ale prostřednictvím svátosti." A přesvědčivě dodává: "
Nikdy se neobejdeme bez milosti a odpuštění."
Zdroj:
www.lifesitenews.com, 16. 3. 2016
Převzato z
www.lifenews.sk
článek naleznete
zde.
Přečtěte si:
Rozhovor s emeritním papežem Benediktem XVI.: Milosrdenství v křesťanské víře
