Zamyšlení nad evangeliem 2 neděle velikonoční - neděle Božího Milosrdenství.
Když byl večer prvního dne v týdnu, přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“
Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána.“ On však jim odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo jeho hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na moje ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj!“ Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení kdo neviděli, a přesto uvěřili.“
Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu. (Jan 20,19-31)
Známá americká herečka Anna Jillianová hrála v mnoha slavných filmech. V březnu 1985 při tělocviku v lubu zjistila na svém těle nádor. Zhrozila se, neboť se domnívala, že je to rakovina. Následujícího dne, před návštěvou lékaře po cestě zastavila se v kostele, aby se krátce pomodlila. Při vstupu zpozorovala nápis nad dveřmi kostela, který tolikrát viděla, ale nikdy se nad ním nepozastavila. Nápis zněl:
„Nekonečně dobrý a milosrdný Bůh i dnes pečuje o tebe, bude pečovat také zítra a každý následující den. Může také od tebe vzdálit veškerý strach, bázeň a neklid, který ti podstrkuje tvá obrazotvornost.“
Po přečtení těchto slov herečka zjistila, že právě ji oslovují. Vstoupila do chrámu a vroucně se modlila před svatostánkem. Ta modlitba ji navrátila vnitřní klid. Za dva týdny měla už za sebou šťastnou operaci a nádor byl odstraněn. Když už se uzdravila, začala pomáhat lidem postiženým rakovinou podobně jako ona. Život této herečky odráží to, o čem mluví dnešní Evangelium.
Apoštol Tomáš zapomněl na všechno, co během tří let po boku Krista Pán prožíval. Zapomněl na všechny ty zázraky, na které vlastníma očima hleděl, zapomněl na vše, co se v posledních dnech stalo, umučení a smrt Kristova příliš ním otřásla. Proto apoštolům, kteří mu vyprávěli, že viděli zmrtvýchvstalého Pána, tvrdohlavě odmítl uvěřit a prohlásil: „Pokud neuvidím Jeho rány po hřebech a nevložím ruku do Jeho boku, neuvěřím!“
Proto při opětovném zjevení za týden mu to Pán Ježíš vyčítá: „Vlož sem svůj prst a podívej se na mé ruce, vztáhni svou ruku a vlož i do mého boku; a nebuď už nevěřící, ale věřící!“
Tato slova by mohl Pán Ježíš říci mnohým z nás. Protože často manifestačně prohlašujeme, že věříme v Boha, když se nám všechno daří, jsme spokojeni a šťastni. Když nás však navštíví starosti, utrpení a kříž, najednou se naše důvěra a víra v Boha rozpadá na malé kousky.
Dnešní neděle nám říká, jak velice Bohu záleží na naší důvěře. Jak velice nás On miluje. Zjevil to apoštolce Božího Milosrdenství, svaté sestře Faustině Kowalské: „I když moje láska je bezedná – nedůvěřuji mi, dokonce moje smrt jim nestačí.“
Tento Ježíšův stesk musí dnes otřást každým srdcem. Zvláště v tuto dnešní neděli Božího Milosrdenství, jak si to Pán Ježíš přál a oslovil sestru Faustinu:
„Toužím, aby svátek Milosrdenství byl útočištěm pro všechny duše, zvláště pro hříšníky. V tomto dni otevřu zvlášť své Milosrdenství těm duším, které přistoupí ke svaté zpovědi a svatému přijímání. Získají plné odpuštění vin a trestů, neboť tento den budou otevřena stavidla Božích milostí.
Chci také, aby svátek Božího Milosrdenství byl slaven každou první neděli po Velikonocích. Lidstvo nedojde míru, pokud se neobrátí ke zdroji Mého Milosrdenství.“
Bratři a sestry! Ani si plně neuvědomujeme, kolik nám dává Kristus Pán ve své dobrotě. Ale chceme to všechno sami přijmout?
Když slavíme dnešní svátek Božího Milosrdenství, postavme si otázku: Snažíme se věřit a důvěřovat v každé životní situaci?
Důvěřujeme Bohu zvláště tehdy, když nás tíží životní kříže, doléhá neštěstí a nesčetné starosti?
Uvědomme si, že nejvíce zraňuje Srdce Ježíšovo nevěra a nedůvěra. Neztrácejme víru ani důvěru v nekonečné Milosrdenství Boží. Nechť naší častou modlitbou budou tato slova:
„Ježíši, důvěřuji Ti!“
Na lásku Ježíšovu odpovězme dnes láskou, obnovme víru a důvěru v Jeho nekonečné Milosrdenství. Dnešní rozjímání ať doprovázejí slova, která přečetla Anna Jillianová nad dveřmi farního kostel:
„Nekonečně dobrý a milosrdný Bůh i dnes pečuje o tebe, bude pečovat také zítra a každý následující den. Může také od tebe vzdálit utrpení, nebo dát sílu je snášet. Ty si jen zachovej klid a odhoď veškerý strach, bázeň a neklid, který ti podstrkuje tvá obrazotvornost.“
„Ježíši – důvěřuji Ti!“
