Dnes je, díky Bohu, již řada textů, které se tématem vědy a víry zabývají a poskytují poněkud jiný obraz než ten z komunistických základních škol. Stojí za to v suchém výčtu připomenout.
Ve druhé půli 12. století vznikaly první evropské univerzity s pregraduálním a postgraduálním studiem, s důrazem na rozum a s důrazem na hledání argumentů na obou stranách sporu. (Woods, Jr, T. E., Jak katolická církev budovala západní civilizaci. Res claritas, Praha, 2008, str. 42 - 56) Proč takové univerzity nikdy nevznikly v antickém Řecku, Africe, Asii nebo kdekoli jinde? Proč pouze a jenom v Evropě?
Františkán Robert Bacon ve 13. století položil základy moderní vědecké metodologie. Sv. Albert Veliký (asi 1200 - 1280) položil základy přírodovědy v oborech dnešní fyziky, biologie, psychologie etc. a stal se patronem přírodovědců, 35 kráterů na Měsíci se jmenuje po jezuitských přírodovědcích a matematicích, a proč asi. Pater Clavius předsedal komisi, která vytvořila 1582 gregoriánský kalendář. který zavedl papež Řehoř XIII. Jezuita P. Francesco Grimaldi objevil difrakci světla. Mnich Gregor Mendelpoložil 1865 základy genetiky. Belgický kněz Georges Lemaitre v roce 1927 jako první navrhlteorii vzniku vesmíru známou později pod názvem "Velký třesk".
P. Marek Vácha: Modlitba argentinských nocí
| Zdroj: P. Marek Vácha: Modlitba argentinských nocí