Milý příteli, přítelkyně v Kristu,
možná i ty si opakuješ ve svém životě slova sv. Pavla a říkáš Pánu, jak nevyzpytatelné jsou jeho cesty. I ta tvoje. Cesta svátosti manželství, ale i civilního rozvodu. Cesta, po které jsi nikdy neplánoval kráčet, a přece ses na ni dostal.
Zvu tě nyní modlit se a zamýšlet se nad křížovou cestou Ježíše. I ona patří k těm nevyzpytatelným, lidsky nepochopitelným. Avšak stává se nám bližší tehdy, když sami po ní kráčíme a vidíme její požehnané ovoce i v našem životě.
"
Jak nepochopitelné jsou jeho soudy a nevyzpytatelné jeho cesty!" (Řím 11, 34)
1. zastavení
Ježíš, odsouzen k smrti
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Ježíši, odsouzený k smrti. Nevinný a přece odsouzený jako zločinec. Ponížený, dobytý, poplivaný ...
"Nemá podoby ani krásy, abychom hleděli na něj, a nemá vzezření, abychom po něm toužili.
Opovržený a poslední z lidí, muž bolesti, který znal utrpení, před kterým si zakrývají tvář." (Iz 53, 2-3)
Možná i ty zažíváš něco podobného. Možná i ty oněměle stojíš jako Ježíš, a už nemůžeš odporovat. Už se nemůžeš obhajovat. Přijímáš rozsudek a bereš na ramena svůj kříž: rozvedený.
Kolikrát ještě budeš souzen a odsouzen? Okolím, přáteli, rodinou nebo cizími lidmi, kteří ani netuší, co prožíváš. Vzpomeň si v takových chvílích vždy na Ježíše. On ti rozumí, protože ví, co prožíváš. On vzal na sebe všechno ponížení, které zažíváš ...
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. I nad dušemi v očistci.
2. zastavení
Pán Ježíš bere na ramena svůj kříž
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
"Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě." (Mk 8, 34)
Možná si řekneš: jsou to jen slova ... Když se díváš na kříž svého ztroskotaného manželství a nevíš jak dál ... Máš pocit, že tento kříž je pro Tebe příliš těžký. Nemůžeš ho ani jen zvednout, natož nést. Nerozumíš tomu, co se děje. Všechny životní jistoty se ti zhroutily. Hledal jsi lásku, ale láska tě zklamala ... A přece, je tu jedna jistota a Láska, která nikdy nezklame. Hledí na Tebe a říká ti: "Neboj se, pojď za mnou ..."
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. I nad dušemi v očistci.
3. zastavení
Pán Ježíš poprvé padá pod křížem
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
S velkým úsilím a námahou jsi vzal svůj kříž a kráčíš vpřed. Ale ani ses nenadál a padáš ...
Nezvládáš nést tíhu bolesti, která těží tvé srdce. Ta nekonečná samota, není se o koho opřít. Starosti o budoucnost tě tlačí k zemi. A tak křičíš: "Proč, Pane? Proč právě já? Proč se musím dívat na to, jak všichni kolem mě jsou v šťastných manželstvích a já jsem na všechno sám? Dokdy ještě? Pane, kde jsi? "
"Jsem s tebou. Já jsem stále u tebe. Já ti dám sílu vstát a jít dál. Já ponesu tvůj kříž."
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. I nad dušemi v očistci.
4. zastavení
Setkání s matkou
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
"A tvou vlastní duši pronikne meč .." (Lk 2, 35) - oznámil Simeon Panně Marii, když přinesla svého syna do chrámu.
Maria - žena bolesti. Matka, která trpí pro své dítě. Matka, která jde křížovou cestou spolu se svým Synem. Její duši pronikne meč, její srdce krvácí, protože vidí hrozné utrpení svého Syna. Vidí, jak vedou k smrti její vlastní dítě.
Maria, moje matko, i na mě se díváš s bolestí a velkou láskou. Trpíš spolu se mnou, když vidíš, jak trpím já. Rozumíš mi. Víš o každé bolesti, kterou prožívám.
Děkuji, Maria, že na této křížové cestě jsi se mnou a že mě budeš doprovázet až do konce.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. I nad dušemi v očistci.
5. zastavení
Šimon Cyrenský
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Potřebuješ pomoc. Uvědomuješ si, že tvůj kříž je příliš těžký a toužíš, aby ti ho někdo pomohl nést.
Nicméně přiznat, že nemůžeš by znamenalo tvé úplné selhání v očích jiných.
Jakoby se na to dívali tvoje děti, tvá rodina, tvé okolí nebo manžel či manželka ...
Zahleď se v této chvíli na Ježíše. Boží Syn. Ten, který si mohl pomoci sám, přijal pomoc od cizího muže ... Jak pokořující.
Neboj se i ty přijmout pomoc. Přinese ti úlevu.
Možná ti přátelé už dávno doporučovali dobrého psychologa, možná rozhovor s knězem.
Přijmi tuto pomoc jako Ježíš přijal Šimonovu.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. I nad dušemi v očistci.
6. zastavení
Veronika
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Přichází se šátkem v ruce, aby Ježíši utřela zkrvavený obličej a tak vyjádřila soucit s Jeho utrpením. A Ježíš jí to dovoluje.
I k tobě přichází dobrý přítel či přítelkyně a svou přítomností chce vyjádřit spoluúčast na tvém utrpení. Šátkem, který ti nabízí, může být rozhovor, společná modlitba, pozvání na kávu, nebo vyplakání se na jeho, jejím rameni.
Dovol mu to.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. I nad dušemi v očistci.
7. zastavení
Ježíš podruhé padá pod křížem
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Setkal ses se svým manželem, manželkou. Celý čas jsi doufal, že jako křesťan budeš reagovat s láskou a pokojem v srdci.
Místo toho však v tobě vzkypěl vztek, neovládl ses a nešetřil jsi výčitkami. Nedokázal jsi se přenést přes bolest a rána na tvém srdci znovu krvácí.
"Ježíši, který jsi znovu padl pod tíhou kříže, ale zvládl jsi vstát, pomoz i mně potřebnému znovu vstát a jít dál. Nehledět na svou slabost, ale důvěřovat, že Ty máš pro mě lepší budoucnost a že tato cesta má vítězný konec."
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. I nad dušemi v očistci.
8. zastavení
plačící ženy
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Od chvíle, kdy se tvé manželství rozpadlo, potkal jsi mnoho lidí, kteří nad tebou zaplakali.
Rodiče jsou nešťastní z tvého osudu a lamentují nad tím, co bude teď s tvým životem. Známí a přátelé se dívají na tebe s lítostí a někdy by ses nejraději vyhnul jejich pohledům. Dobře míněné rady, co a jak bys měl dělat, nebo posuzování tebe a toho, co se ti v životě stalo, přicházejí z mnoha stran.
"Ježíši, pomoz mi přijmout i tyto situace s klidem a nezatvrdit si srdce vůči lidem ze svého okolí."
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. I nad dušemi v očistci.
9. zastavení
Ježíš potřetí padá pod křížem
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Už si znovu vybuchl, vybuchla na své děti. Máš pocit, že jejich výchovu nezvládnete.
Upřímně se snažíš dát jim to nejlepší, ale oni to tak nevnímají.
A možná slyšíš slova, která velmi bolí: "Chci být raději s tatínkem, chci být raději s maminkou. Kdy se táta vrátí? Proč nemůžeme být všichni spolu?"
Padáš pod tíhou tohoto kříže. Znovu. Bože, jak mohu vychovat své děti sám, sama?
Je vůbec možné je uchránit od bolesti, zmatku, nelásky a zranění, které jsme jim způsobili my rodiče?
"Ježíši, znovu vstávám s Tebou doufajíc ve Tvé nekonečné milosrdenství vůči mně a mým dětem."
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. I nad dušemi v očistci.
10. zastavení
Ježíše svlékají ze šatů
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Ježíše svlékají ze šatů. Poslední kus Jeho lidské důstojnosti. A vrchol ponížení. I ty ses už mnohokrát cítil ponížený?
Jako rozvedený jsi v očích společnosti ten, který selhal. Snažíš se žít s Bohem a právě kvůli tomu zažíváš ještě větší výsměch.
"Jsi blázen, proč si vlastně někoho nenajdeš a nezapomeneš na to, co se ti stalo? Proč se nemstíš svému manželovi, manželce? Konečně si můžeš užívat, tak se netrap!"
Dokonce i z úst křesťanů posloucháš takové rady. Máš pocit, že tě nikdo nechápe.
"Ježíši, jenž jsi byl ponížen, pomoz mi snášet tuto potupu trpělivě a bez reptání ..."
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. I nad dušemi v očistci.
11. zastavení
Ježíše přibíjejí na kříž
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Ježíši drahý, hřebíky tě přibíjejí na kříž. Bolavé a téměř bezvládné tělo musí ještě více trpět. Až do úplné krajnosti.
I ty máš někdy pocit, že všechno to, co ti přinesl rozvod se nedá unést. Že už stačilo. Dost bylo bolesti.
Hřebíky samoty, odsouzení, bolesti ze zničeného vztahu, nedorozumění, beznaděje, lidského pohrdání tě ještě více přibíjejí na tvůj kříž.
"Ježíši, ulev mi, prosím, od mé bolesti."
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. I nad dušemi v očistci.
12. zastavení
Ježíš umírá na kříži
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
"Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" (Mt 27, 46) volá Boží Syn na kříži ve chvíli největší agónie, cítící bytostnou samotu.
"Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" Voláš i ty, když cítíš tak bytostně svou vlastní samotu.
Toužíš po blízkosti, po lidské blízkosti. V nejtěžších chvílích bys potřeboval objetí toho druhého, útěchu nebo polibek ...
Ježíš ve svém kříži objímá i Tebe. Muž bolesti je nablízku tobě ve tvé bolesti. Z kříže proudí láska, která naplňuje tvé srdce a která ti říká: "Jsem s Tebou po všechny dny tvého života."
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. I nad dušemi v očistci.
13. zastavení
Ježíše snímají z kříže do lůna matky
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
"Hle, tvá matka." (Jan 19, 27) Bere do náruče své bolavé dítě a hladí ho po vlasech.
Tvé objetí, matko, je balzámem na mou duši. Tvá mateřská něha mě ujišťuje o tom, že to není konec. To, co žiji teď, není konec. Nebude to trvat navěky.
"Drahá nebeská Matko, pomoz mi umřít svým představám a zcela se odevzdat tvému Synu, abych mohl, mohla začít nový život."
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi. I nad dušemi v očistci.
14. zastavení
Ježíše ukládají do hrobu
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a dobrořečíme ti, neboť jsi svým křížem vykoupil svět.
Pohřbili tě, Ježíši. Tvé bezvládné tělo uložili do hrobu. Láska, která přišla na zem skončila v temném hrobě. Kamenem zavalili otvor. Je konec. Naděje se vytratila.
"Ježíši, i já se tak často cítím. Pohřbený v hrobě své beznaděje a zatrpklosti. Zavalený balvanem své životní situace hledám světlo. Nechci být v tomto hrobě. Chci vyjít odsud ven."
Závěr:
Když Ježíše pohřbili, vše vypadalo být ztracené. I poslední nejmenší naděje vyhasla. Učedníci se rozešli zklamaní. Zdálo se, že je konec. I tobě se možná zdá, že odkdy tvé manželství ztroskotalo, je konec tvého normálního života. Dostal ses do beznaděje a máš pocit, že už neexistuje žádné východisko. Ježíšova smrt však nebyla konec všeho. On vstal z mrtvých a přinesl novou naději pro nás všechny. Jeho smrt je začátkem nového života i pro Tebe. Neboj se otevřít Mu srdce.
"Vždyť já znám záměr, který mám s vámi - praví Hospodin. Jsou to myšlenky klidu a ne soužení: dám vám budoucnost a naději." (Jer 29,11)
Text Magdaléna Froncová
Úvod: Matej Trizuliak MS
Magdaléna Froncová absolvovala filozofickou fakultu UCM v Trnavě, obor německý jazyk - historie. Je spoluzakladalka webstránky
rozvedenikatolici.sk. Pracuje pro neziskovou organizaci Familiae locum - Rodinkovo, kde se věnuje pastoraci rozvedených.
Převzato z
http://zastolom.sk/,
článek z 11. 3. 2016 naleznete
zde.
