1. skutek tělesného milosrdenství:
sytit hladové
1. skutek duchovního milosrdenství:
radit pochybujícím
PRVNÍ ZAMYŠLENÍ
KE SKUTKŮM MILOSRDENSTVÍ
1. skutek tělesného milosrdenství:
SYTIT HLADOVÉ
Sv. Jan Pavel II: Dives in Misericordia
… Vedle lidí a společností bohatých, sytých, žijících v hojnosti a oddávajících se požitkům, jsou v téže lidské rodině jednotlivci i společenské skupiny, které trpí hladem. Jsou tu malé děti, které umírají hladem před očima svých matek. V různých částech světa, v různých společenských a ekonomických systémech existují rozsáhlé oblasti bídy, chudoby a zaostalosti.
KKC 2446: Sv. Jan Zlatoústý to důrazně připomíná: „Nedělit se s chudými o vlastní majetek, to je okrádat je a brát jim život. Majetek, který vlastníme, není náš, patří jim.“ „Musí být především plněny požadavky spravedlnosti, aby se jako dary lásky nenabízely věci, které mají být poskytnuty z titulu spravedlnosti.“ „Dáváme-li chudým nezbytné věci, nedáváme jim nějaký osobní dar, ale vracíme jim, co je jejich. Plníme spíše povinnost spravedlnosti než skutek lásky.“
Vždy byli, jsou a budou lidé, kteří o sociální tématice dovedou vést diskuse a přednášky. Zůstanou však u nějaké doktríny, ale potřební od nich nic nedostanou. To si uvědomuje již apoštol Jakub a připomíná to ve svém listě. „
Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den, a někdo z vás by jim řekl: Buďte s Bohem – ať vám není zima a nemáte hlad, ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné? Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.“ (Jak 2,15-17)
Myšlenky sv. Vincence de Paul:
Ani Bůh, ani lidé nejsou spokojeni s tím, že chudým přinášíme jen pokrm a léky. Podle vůle Boží máme působit na jejich duši.
Otvírej srdce chudým – přemíra pokoje bude v tvém srdci.
Písmo svaté:
1 Král 17,10-16 Eliáš u vody ze Sarepty
Rút 2,1-23 Rút sbírá klásky na poli Boaze
Sir 29,1-13 Kdo prokazuje milosrdenství, plní přikázání
Mk 6,34-44 Vy jim dejte jíst
1 Kor 11,17-22 Nezahanbujte ty, kdo nic nemají
Můžeš si přečíst úryvky Písma sv. a porozmýšlet nad textem.
Otázky:
* Uvědomuji si svou zodpovědnost za nedostatek jídla ve světě?
* Umím žít skromně, v jednoduchosti stravy?
* Jak mohu nasytit hladového dnes? Ve svém okolí, ve světě?
* Nespoléhám na to, že se hladového ujme někdo jiný? (Charita, apod.)
* Pamatuji na lidskou důstojnost těch, které obdarovávám?
1. skutek duchovního milosrdenství:
RADIT POCHYBUJÍCÍM
Žijeme v pluralitní společnosti, kde mají lidé velké množství názorů a pohledů na život, kde je mnoho filozofií a velká různost náboženství… byli a jsou zde lidé, kteří se snaží druhým křesťanské učení zpochybňovat. Dnes také vidíme, že se ve společnosti u nás stáváme menšinou. Mnohým mohou dělat potíže se ke křesťanství v kolektivu samých ateistů vůbec hlásit a přiznávat. Proto je tak záslužné dobře radit těm, kdo se dostali do pochybností. To však předpokládá, abychom sami byli v Bohu zakotveni, s Pánem se setkávali v modlitbě a nepřestávali se vzdělávat.
Váhání, zmatky a nerozhodnost jsou u člověka normální; čím je prozíravější v hodnocení a v analýzách, tím větší nejistotu zakouší při rozhodování. Nerozvážní a omezení naopak ihned vědí, co dělat. Na druhé straně žít znamená jednat, a jednat znamená překonávat nejistoty. Takže vyslovený názor, který příteli pomáhá lépe se rozhodnout, představuje často velmi cenný dar. Názory je lépe sdělovat tehdy, když jsou požadovány, a pokud nejsou žádány, slouží jen k narušení přátelství.
Žijeme ve společnosti, která si ráda vyhrazuje právo pochybovat. Podle některých to má být znakem schopného a otevřeného myšlení pro všechny hodnoty, zatímco jistoty (a zvláště jistoty o víře) mají vyjadřovat úzkost, dogmatismus, nesnášenlivost a uzavřenost před dialogem.
Křesťanské jistoty mají větší pravděpodobnost, že jsou hodnoty objektivní. Máme k dispozici jen jeden život: nechceme-li riskovat, že ho promrháme, je nevyhnutelné nacházet pevné body uprostřed pestrosti a nestálosti názorů. Umět nabídnout dezorientovanému člověku nepochybné jistoty je druhé milosrdenství církve.
Myšlenka sv. Vincence de Paul:
Nestačí mít lásku v srdci a na rtech. Musí se projevit činy, až tehdy je dokonalá, když v srdcích těch, které milujeme, vzbuzuje lásku.
Buďme si jistí, že zásady a příklad Ježíše Krista nás vedou k dobru a přinášejí užitek.
Písmo svaté:
Juda 1,1-25 Napomenutí apoštola, mějte slitování s pochybujícími
Tit 3,2-11 Snažte se vynikat dobrým jednáním, sektáře napomeň
Lk 3,10-15 Zástupy se ptaly Jana, co máme dělat?
2 Jan 1,1-11 Žít v pravdě, mít milosrdenství a pokoj
Můžeš si přečíst úryvky Písma sv. a porozmýšlet nad textem.
Otázky:
* Uvědomuji si svou zodpovědnost za to, když druhému neporadím, a přitom vím, že jeho jednání nepřinese dobro?
* Jak mohu překonávat strach a obavy před prokazováním tohoto skutku milosrdenství?
Převzato z
http://www.smmcz.eu/,
článek z 11. 2. 2016 naleznete
zde.
.png "Sdružení mariánské mládeže, logo")
