Dnes se začíná 40-denní půst. Přinášíme krátkou inspiraci z byzantské tradice a postní modlitbu sv. Efréma Syrského.
"Duše moje, když se postíš od jídla, aniž by ses očišťovala od vášní, nadarmo se raduješ ze zdrženlivosti, protože pokud se ta nestane pro tebe příležitostí k polepšení, si v nenávisti u Boha jako lhářka a stáváš se podobnou věrolomným démonům, kteří nikdy nejedí. Nedělej zbytečným půst tím, že hřešíš, ale zůstaň neústupná vůči nezřízeným hnutím, uvědomujíc si, že stojíš u ukřižovaného Spasitele, či přesněji, že si ukřižovaná spolu s Tím, který byl za tebe ukřižován, přičemž k němu volej: vzpomeň si na mě, Pane, když přijdeš do svého království."
Tento krátký hymnus třetího týdne předpostního období v byzantské tradici shrnuje výstižným způsobem, čím je postní období v kterékoliv křesťanské tradici:
půst a zdrženlivost jsou marné, pokud nekorespondují se skutečným obrácením srdce.
Popeleční středou, která v tomto roce připadá na 10. února, se pro římskokatolíky i evangelíky začíná čtyřicetidenní půst, který je obdobím duchovní přípravy na slavení největších svátků církevního roku - Velikonoc. Řeckokatolíci vstoupili do období Velkého půstu - Svaté a velké čtyřicátnici už o dva dny dříve, v pondělí 8. února.
Půst je obdobím, kdy má věřící usilovat o obrácení, změnu smýšlení, má rozjímat nad svým životem, plakat nad svými hříchy. Během celého Velkého půstu řeckokatolíci recitují modlitbu připisovanou svatému Efrémovi Syrskému († 373), který je nejvýznamnějším představitelem křesťanství syrského jazyka a jedinečným způsobem spojil povolání teologa a básníka. Přímými dědici jeho duchovního odkazu jsou syrští, asyrští a chaldejští křesťané. Ano, jsou to ti křesťané z Iráku, které jsme nedávno přijali na Slovensku. Naskýtá se příležitost nechat se obohatit jejich spiritualitou. Věřící byzantského obřadu, ke kterému se hlásí i řeckokatolíci, tak již učinili.
Velkopostní modlitba sv. Efréma Syrského
(
http://www.grkat.nfo.sk/Texty/modlitbaefrema.html)
Pane a Vládce mého života, odežeň ode mne ducha zoufalství, nedbalosti, mocibažnosti a prázdných řečí. Velká poklona.
Daruj mně, tvému služebníku ducha čistoty, pokory, trpělivosti a lásky. Velká poklona.
Ano, Pane a Králi, daruj mi vidět vlastní hříchy a neodsuzovat mého bratra, protože ty jsi požehnaný na věky věků, amen. Velká poklona.
Potom se dělá 12 malých poklon řka:
Bože, buď milostiv mně hříšnému. Malá poklona.
Bože, očisti mé hříchy a smiluj se nade mnou.
Malá poklona.
Mnohokrát jsem zhřešil, Pane, odpusť mi. Malá poklona.
A znovu odrecitovat celou modlitbu svatého Efréma Syrského s jedinou velkou poklonou po jejím skončení.
Tato
modlitba je součástí skoro každé bohoslužby byzantského obřadu během Svaté a velké čtyřicátnice (od pondělí do pátku). Výborně vystihuje v krátkosti celý program Velkého půstu, a to jeho negativní i pozitivní stránku - čeho se máme zbavit a k čemu máme dospět.
Při modlitbě se vždy dělají poklony - velká metánia čili
velká poklona se provádí následovně:
klekneme na kolena, hlavu skloníme tak, že se čelem dotkneme země, a vstaneme. Přitom se přežehnáme (někde je zvykem na začátku poklony - tedy před pokleknutím, jinde až při vstávání).
Malá poklona se dělá tak, že se ohneme v pase, pravou ruku natáhneme směrem k zemi (případně se jí i prsty dotkneme), pak se natáhneme a přitom se pokřižujeme.
Poklony jsou důležitou součástí modlitby, která se snaží do pokání zapojit nejen duši, ale i tělo - tedy celého člověka. V sobotu a neděli se tuto modlitbu nemodlíme, ani neděláme velké poklony, neboť jsou to dny, kdy oslavujeme naši spásu.
Ján Krupa
Převzato z
www.postoj.sk,
článek naleznete
zde.
SV. EFRÉM SYRSKÝ
Benedikt XVI. na gen.audienci,
aula Pavla VI.
28.11.2007
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8742