Byla jsem vychována v konzervativní křesťanské rodině, která vešla do kostela vždy, když byly otevřené dveře. Od narození jsem dělala radost všem lidem. A hlavně jsem chtěla dělat radost svým rodičům.
Když jsem začala chodit na rande s chlapci, ohlásila se moje vzpurná povaha. Chtěla jsem mít všechno pod kontrolou. To, co je pro mě správné, jsem přece věděla lépe než ostatní.
Vše se točilo kolem mě a já jsem se chtěla rozhodovat sama.
Psal se rok 1973. Byla jsem mladá, stále ještě velmi naivní a po uši zamilovaná do prvního chlapce, který mi projevil pozornost. Nějak se to celé seběhlo a ... najednou jsem čelila neplánovanému těhotenství. Byla jsem vyděšená a nevěděla jsem, na koho se mám obrátit nebo kam mám jít.
Protože jsem to nedokázala říct svým rodičům ani přátelům, obrátila jsem se s žádostí o radu na svou kolegyni. "
Prostě jdi na potrat, nyní je to legální a není to žádný problém," řekla. A tak jsem to udělala.
Rozhodla jsem se pro potrat a
šla jsem sama na kliniku Plánovaného rodičovství ... Kromě mé kolegyně to nikdo nevěděl. Vešla jsem předními dveřmi, hotově jsem zaplatila za proceduru a vyprovodili mě zadními dveřmi.
Po tomto červnovém dni jsem celá léta neplakala, ani se nesmála. V ten den zemřeli dva lidé - moje dítě a já. Potrat mě ale změnil. Zaprvé, změnilo se mé chování, kleslo moje sebevědomí. Přestala jsem se dívat lidem do očí, protože ve mně rostl hněv. Zdálo se, že to ovlivnilo každý můj vztah.
Za jednu noc jsem se stala zastánkyní potratů - chtěla jsem totiž ospravedlnit své jednání. Naletěla jsem pro-choice heslům: "
Tvé tělo, tvé rozhodnutí", "
Je to jen shluk buněk", "
Je lepší dát nežádoucí dítě na potrat, než ho vychovávat" a - to nejčastější - "
Je to legální, takže je to v pořádku".
Kvůli labilnímu manželství, rozvodu a smrti mého bratra byl můj život jako na houpačce. Jediným světlým bodem v tom všem bylo narození mého syna. Měla jsem pro co žít a někoho, pro koho jsem se snažila být lepší. Tehdy jsem si uvědomila, jak velkým požehnáním jsou děti.
Navzdory tomuto světlému bodu mého života, jsem téměř dvě desetiletí bránila dobrovolný potrat, i když jsem nikdy nepřiznala, že jsem na něm byla i já sama. Spoléhala jsem na pro-choice hesla. Jinak bych v noci neusnula.
Na počátku 90. let se však začalo stále více mluvit o vývoji plodu. Vynalezla se sonografie, a tak se dalo vidět, jak ve skutečnosti vypadají tyto "
buňky" v děloze.
Začaly se mi náhle vybavovat vzpomínky a začala jsem mít noční můry. Při zvuku vysavače jsem měla chuť křičet. Začala jsem si klást otázky, co mi to řekli v roce 1973. Na čí pravdu jsem se to spoléhala?
Během těch let konal v mém životě Bůh. Nikdy mě neopustil a stále mě stále více přiváděl k pravdě, dokud jsem se nedostala do bodu, že jsem už víc nedokázala unést tíhu svého tajného potratu.
V jeden nedělní večer jsem odevzdala všechno - dobré, špatné i nepěkné - Ježíši Kristu. Otevřely se mi dveře pro postabortivní léčení. Začaly se dít zázraky. Boží Pravda mě osvobodila od viny, studu a tajemství potratu. Věděla jsem, že mi bylo odpuštěno a prožívala jsem vztah se Stvořitelem každého života.
Když jsem vyprávěla své svědectví o svém osvobození z potratového otroctví, začaly se dít zázraky ve mně i v jiných. Doslechla jsem se o pro-life hnutí a zapojila jsem se do něj. Pokaždé, když jsem se podělila o to, co pro mě Bůh udělal, přijala jsem uzdravení a moc ... a ti, kteří si vyslechli moje poselství, načerpali naději a povzbuzení. Totéž se může stát i vám.
Už nejsem pro-choice a nezastávám potraty, protože si mě našla Boží Pravda. Jsem na 100% a otevřeně pro-life, protože vím, kdy začíná život. Jelikož začíná nový rok, ptejte se sebe samých, na čí pravdu se spoléháte. Připojte se ke mně a postavte se za život.
Debby Efurd je prezidentkou a spoluzakladatelkou dallaské Iniciativy 180 a terapeutického programu Peace after storm (Pokoj po bouři). Je autorkou iniciativy Go Tell It! (která se na celostátní úrovni spustila 1. září). Je také bloggerkou pro Bound4LIFE International, což je lidové hnutí modlící se za konec potratů na celém světě a za celosvětovou obnovu.
Prevzato se svolením
Bound4Life.
Zdroj:
www.lifesitenews.com, 13. 1. 2016
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
