Obhajoba asistované sebevraždy bývá zabalená do různých eufemismů a falešných ujištěni. Její obhájci často vyprávějí, že zabíjení prostřednictvím medikamentů bude až poslední možností vyhrazenou pro nevyléčitelně nemocné a že se bude používat pouze v rámci dlouhodobého vztahu s ošetřujícím lékařem a to jen v tom případě, že nebude existovat jiný způsob, kterým by se dalo zmírnit utrpení .
Ale to vše je jen mediální humbuk. Ve skutečnosti žádný zákon nevyžaduje objektivní důkaz o nesnesitelnosti bolesti a utrpení před tím, než se provede usmrcení. Takové "
ochranné směrnice" - jak je často nazývají - nám nabízejí pouze jako falešné ujištění, že mají situaci pod kontrolou. Dá se říci, že působí jako med, který pomáhá spolknout bolehlav.
Ve společnostech v Belgii a Nizozemsku, ve kterých se rozšířilo "
eutanáziové povědomí", je lékařem asistovaná sebevražda dostupná umírajícím, osobám se zdravotním postižením, seniorům, duševně nemocným, ba dokonce i některým manželským párům, které se pro smrt partnera rozhodnou i pro svůj konec .
Vzhledem k tomu, co se v současnosti děje v Kanadě, se klidně může stát, že i američtí optimisté zažijí nepříjemné probuzení. Kanadská kultura totiž úzce americkou. Kanadský Nejvyšší soud vydal jakoby mávnutím kouzelného proutku rozhodnutí dávající jednotlivcům právo na eutanazii při prakticky jakémkoliv diagnostikovaném onemocnění, které způsobuje nevyléčitelné utrpení. Tento výraz zahrnuje psychickou bolest, zdravotní postižení a utrpení, které je považováno za nevyléčitelné jen proto, že léčbu na zmírnění bolesti odmítl samotný pacient. Doufal jsem, že se kanadští lékaři vzbouří. Místo toho však zdravotnická zařízení a kanadská společnost aktivně přijali kulturu smrti, která je snad ještě radikálnější než ta, která infikovala Belgii a Nizozemsko.
Náznak směru, kterým se Kanada vydala, lze rozpoznat při čtení
Konečné zprávy o lékařem asistovaném zabíjení, která vyšla z pera
Provinčně-teritoriální poradenské skupiny. Ta zprávu zveřejnila 30. listopadu 2015 a nabízí 43 doporučení, jejichž prostřednictvím se má uvést do praxe rozhodnutí Nejvyššího soudu. Je šokující, jak entuziasticky je tato zpráva o zabíjení napsána. "Odborníci" pod záštitou Ontarijského ministra zdravotnictví a dlouhodobé péče a provinčního generálního prokurátora dotlačili Kanadu k bezhlavému skoku do propasti smrti.
I když do právních předpisů nemusí být zapracovány všechna doporučení, přece jen je to důležitý dokument, který ilustruje ambice radikálního hnutí pro eutanazii. Tyto plány se obvykle drží v tajnosti, aby se ostražitá veřejnost nevyplašila. Níže nabízíme některá z doporučení, jakož i krátký popis důvodů, proč jsou důležité:
* "Všechny provincie a území by měly zajistit přístup k usmrcení za pomoci lékaře. To zahrnuje jednak možnost usmrcení provedeného lékařem, jakož i možnost provedení usmrcení samotnou osobou za pomoci lékaře." Obhájci asistované sebevraždy často tvrdí, že požadavek týkající se usmrcení samotnou osobou je klíčovou pojistkou, která má ochránit slabé před nedobrovolnou smrtí. Ve skutečnosti však za zavřenými dveřmi může snadno vzniknout nátlak. Navíc, díky nizozemským studiím, které dokázaly, že smrtící injekce má mnohem méně vedlejších účinků (např. křeče a prodloužené bezvědomí) než předávkování předepsanými léky, používání takové zrychlené smrti může nabrat vražedné tendence.
* "[Také by mělo být povoleno] poskytování asistovaného usmrcení prováděného za pomoci oprávněného zdravotnického pracovníka (registrované zdravotní sestry nebo, pokud je to vhodné, odborného asistenta lékaře), který jedná pod vedením lékaře nebo speciální vyškolené zdravotní sestry." Sestry vždy dostanou tu špinavou práci. To, že se zdravotním sestrám povoluje zabíjení pacientů, nejenže normalizuje eutanazii (tím, že ji staví na úroveň jiných rutinních zákroků), ale také lékaře izoluje od osobní účasti na zabíjení. Tím se "předepsání" smrti ještě více usnadňuje.
* "Nedoporučujeme předepsanou čekací dobu nebo čas na rozmyšlenou." Lidé, kteří budou splňovat právní podmínky pro eutanazii a kteří chtějí zemřít hned, tak budou moci učinit bez čekací doby, během níž někteří mohou nabýt novou chuť do života. (Navíc se k tomu přidává další nebezpečí: eutanazie by měla být k dispozici kdykoliv po stanovení diagnózy smrtelné. To je obzvláště nerozumné, protože počáteční šok ze závažné diagnózy může dočasně způsobit sebevražedné myšlenky.)
* "Přístup k usmrcení za pomoci lékaře by se neměl mařit věkovými omezeními. Způsobilost podstoupení usmrcení za pomoci lékaře se má zakládat spíše na způsobilosti než na věku."
Tím se otevírají dveře dětské eutanazii. Chlapci a dívky, kteří se podle zákona nemohou dát legálně ani tetovat, se mohou legálně objednat na usmrcení.
"Náboženské instituce musí buď povolit usmrcení za pomoci lékaře, nebo musí učinit opatření k zajištění bezpečného a včasného převezení pacienta do instituce, která proti tomu nic nenamítá." Směrnice tvrdí, že povinnost posílat "způsobilé" pacienty na eutanazii mají i věřící lékaři. Tedy i nábožensky orientované zdravotnická zařízení, které by mohly eutanazii pokládat za těžký hřích, budou nuceny k tomu, aby napomáhaly při ukončení života pacienta.
K odstranění utrpení prostřednictvím odstranění trpícího se zastánci eutanazie nedívají jako na neřest, ale jako na ctnost. A opravdu, doporučení Poradní skupiny jsou důkazem toho, že lékařem předepsaná smrt by se mohla stát preferovaným přístupem k umírání. Ať nikdo nepochybuje o tom, že stejné temné síly působí i ve Spojených státech. Časopis People již hrdě zveřejnil minimálně tři velké - přímo hagiografické - příběhy o Brittany Maynardové, která se ve světě proslavila tím, že prosazovala a i sama spáchala asistovanou sebevraždu.
Wesley J. Smith
Wesley J. Smith je vedoucí výzkumník v Discovery Institute 's Center zkoumající výjimečnost člověka. Zároveň pracuje jako poradce v Radě pro práva pacientů. Jeho další kniha Culture of Death: The Age of, Do Harm 'Medicine (Kultura smrti: Věk medicíny v duchu hesla, Budu škodit', pozn. Překl.) vyjde v roce 2016.
Zdroj: www.firstthings.com, 8. 1. 2016
Převzato z www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
