Zamyšlení nad evangeliem 2. neděle v mezidobí.
Byla svatba v galilejské Káně a byla tam Ježíšova matka. Na tu svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Došlo víno, a proto řekla matka Ježíšovi: „Už nemají víno.“ Ježíš ji odpověděl: „Co mi chceš, ženo? Ještě nepřišla má hodina.“ Jeho matka řekla služebníkům: „Udělejte všechno, co vám řekne.“ Stálo tam šest kamenných džbánů na vodu, určených k očišťování předepsanému u židů, a každý džbán byl na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte džbány vodou!“ Naplnili je až po okraj. A nařídil jim: „Teď naberte a doneste správci svatby!“ Donesli, a jakmile správce svatby okusil vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří čerpali vodu, to věděli – zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý člověk předkládá nejdříve dobré víno, a teprve až se hosté podnapijí, vino horší; ale ty jsi uchoval dobré víno až do této chvíle.“ To byl v galilejské Káně počátek znamení, která Ježíš učinil; tím zjevil svou slávu, a jeho učedníci v něj uvěřili. Potom se odebral se svou matkou, se svými příbuznými a učedníky do Kafarnaa a zdržel se tam jen několik dní. (Jan 2,1-12)
Zaměření k věčnosti
je hlavním motivem Ježíšových slov a činů ve výchově učedníků. Též v rozjímání o svatební scéně v Káně pochopíme celý dosah událostí teprve tehdy, jestliže se namyslíme nad důležitou poznámkou: „Zjevil svou slávu“ a „ještě nepřišla má hodina“ (tj. doba oslavení a odchodu k Otci). Odtud musíme chápat význam zázraku, jeho vztahu k manželství, k eucharistii, k Církvi a ke svaté Panně.
Napodobuji ve svém smýšlení stanovisko Páně, jak to činil přede mnou sv. Alois svým heslem: „Co to prospěje pro věčnost?“
První zázrak
Zázrakem v pravém slova smyslu nazýváme událost vnímatelnou smysly, ale nevysvětlitelnou v podstatě či způsobu jejího uskutečnění přírodními silami. Nám křesťanům je jasné, že stvořitel přírody může zasáhnout do svého stvoření a změnit tím jeho běh. Kristus Pán zde činí takový opravdový zázrak před četnými svědky a proměňuje bez zvláštních slov či gest kolem 500 litrů vody ve výborné víno.
Věřím, Bože, že jsi Pánem přírody a jejích zákonů. Vše stvořené kolem mne volá: Jak moudrý, velký a krásný je Stvořitel! Nechci být chtivým zázraků; vím však, že nemám důvodu pochybovat o biblických a jiných dokázaných historických zázracích.
Posvěcení svatby
Příchod Božího Syna na svět je začátkem svatebního času pro vykoupené lidstvo, neboť přišel na svět nebeský ženich, aby odvedl domů do nebe svou nevěstu, Církev. Poměr Božího lidu k Bohu v obraze manželství je běžný ve Starém Zákoně i v Novém Zákoně. Z tohoto základního biblického obrazu můžeme vidět ve slovech a činech Páně na svatbě v Káně připomínku a obraz nádherné plnosti všeho dobra ve věčné radosti. Stejně však je Kristova přítomnost v Káně posvěcením každého manželského svazku; jeho přítomnost na svatbě říká sama o sobě víc, než množství diskusí o těžkých problémech manželství.
Manželství je Božím zřízením a člověk v něm musí uznávat Boží zákony – jinak se dostane na kluzký a tenký led, a tím do neštěstí.
Panna Maria v Káně
Když uvážíme základní vztah událostí v Káně k věčnosti, porozumíme i zvláštnímu výroku Páně ke sv. Matce: „Co mně a tobě do toho, ženo“. Kána leží mezi „ženou“ ráje a „ženou“ apokalypsy; Ježíšovo slovo může znamenat slavnostní připomenutí okamžité dějinné situace spásy: ještě nepřišel čas, kdy bude mít Bohorodička vynikající přímluvu a výchovnou úlohu v Božím království a už pominul čas přirozeného vlivu matky na syna ve svaté rodině nazaretské. Jestliže Pán přesto koná zázrak na Mariinu přímluvu, tak je to výjimečné zablesknutí budoucí situace, kdy se stane Bohorodička v oslaveném stavu naší přímluvkyní.
Obdivuji pozornost svaté Panny v její lásce k lidem. Jsem přesvědčen, že přímluva naší nebeské Matky je přemocná u Božího trůnu. „K tobě voláme, vyhnaní synové Evy… oroduj za nás, svatá Boží rodičko!“
„Pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší!“
Poslušnost vůči Boží vůli
Evangelium nás důrazně vybízí, abychom s ochotou uposlechli všeho, co od nás žádá poznaná vůle Boží. Je to též zásadní výchovná zásada, kterou nám připomíná naše nebeská Matka: „Cokoliv vám Ježíš řekne, učiňte!“ Maria jednala sama podle této zásady a dosáhla tím plné milosti: „Aj, já služebnice Páně, staniž se mi podle slova tvého.“ Svatá Panna nyní chce, aby šly podobně vstříc oslavení děti, které ji svěřil Kristus Pán na kříži.
Procesí s Ježíšem
Evangelista popisuje velkou skupinu lidí, kteří doprovázejí Pána. Na prvním místě je to Matka, pak učedníci a též příbuzní („bratr“ znamená ve východních řečech různé stupně příbuzenských vztahů). Kolikrát šel Pán v čele velkých procesí po naši zaprášené zemi a staral se o naši spásu!
Při nynějších náboženských průvodech chci myslit na toto procesí Páně.
Je můj život takovým procesím víry k Bohu?
Perly a chléb 1.díl, Perly a chléb 2.díl
autor: Josef Hrbata
rok vyd.: 1991
vydalo: katolické nakladatelství COR JESU, Český Těšín
ISBN: 80-900746-1-8
