Sanfranciské právnička hájící občanská práva a zároveň matka dítěte po znásilnění nám prozradila svůj příběh. Říká, že i přes trápení, které jí celá tato situace způsobila, jí přinesla dcera obrovskou lásku.
Jora Trangová porodila ve dvanácti, a to i přesto, že celé znásilnění úplně nechápala. Nerozuměla ani tomu, co se s ní pak stalo, ale od začátku své mateřství přijala.
"
V té době jsem ani netušila, že bych následkem té události mohla otěhotnět," řekla. "
Ani jsem nevěděla, co je to být těhotná!"
Díky svému těhotenství se setkala s hanbou ve své rodině, ba dokonce s hněvem svého lékaře. Její rodina trvala na tom, aby svou dceru představovala jako dceru svých prarodičů.
"
Navzdory tomu všemu bylo moje těhotenství krásným zážitkem," říká Trangová. "
Když se mi zvětšilo břicho, měla jsem bázeň vůči sobě samé. Cítila jsem se opravdu nádherně, protože se uvnitř mého těla dělo něco úžasného. Moje dcera hodně kopala. Když byla v bříšku, četla jsem jí a hrála jsem jí klasickou hudbu, protože jsem slyšela, že by díky tomu mohla získat talent."
"
Narození dcery bylo nejúžasnějším zážitkem v mém životě," řekla
pro časopis Cosmopolitan, který poprvé vyšel v roce 2004 a nedávno článek vydali znovu. "
Doktor mi ji podal a byla dokonalá. Nedá se popsat, jakou jsem v té chvíli cítila radost."
I přesto, že rodiče Trangové řekli, aby na porod zapomněla a šla dále, Trangová si vzpomněla, jak moc svou dceru milovala. Uplatnila si na ni výhradní rodičovský nárok, aby se ujistila, že člověkem, který s ní bude rozvíjet rodičovský vztah, bude právě ona.
"
Prvních šest měsíců jejího života jsem nechodila do školy, abych se o ni postarala," vzpomíná a dodává "
připadalo mi to přirozené".
V sedmnácti letech, po letech předstírání, že její dítě je vlastně její sestrou, odešla Jora z domu a vzala s sebou i dceru. Bála se o bezpečí svého dítěte, protože její otec trpěl posttraumatickým syndromem, který byl následkem války ve Vietnamu. Uprostřed školního dne se objevila ve škole své dcery a učitelce řekla: "
Jsem její matka a beru si ji."
Následovaly roky tvrdé práce a různých překážek: Dokončila střední školu, její dcera Meggy si musela osvojit pravdu o tom, kdo je její skutečnou matkou. Čelily i velmi těžké finanční situaci a musely žít ze sociálních dávek.
"Prožily jsme těžké časy," uvedla Trangová.
Obě vyrůstaly spolu. Matka Jora dokončila vysokou školu a stala se absolventkou práva na Berkeley School of Law, Meggy zase dokončila střední školu. Jora nyní provádí právnickou praxi v San Francisku, přičemž se specializuje na problematiku bezpečnosti práce. Její dcera je ve škole na východním pobřeží.
Zdá se, že síla a odvaha, kterou Jora prokázala, když přijala mateřství i navzdory okolnostem, měly vliv i na její dceru. Rovněž se zdá, že Trangové tvrdá práce nakonec nebyla marná.
Meggy vzpomněla den, kdy měly obě oslavu na závěr dokončení školy.
"
Byl to velký den, protože jsme slavily své úspěchy společně," řekla. "
Dostaly jsme se do bodu, kdy ji mohu brát jako matku, sestru i přítelkyni."
"
Jsem na svou mámu hrdá. Chci, aby to lidé věděli," říká Meggy. "
Každý si touží myslet, že byl počat plánovaně, dvěma lidmi, kteří se navzájem hluboce milovali, a znepokojuje mě, že u mě to tak nebylo. Během mých nejtemnějších dnů si občas myslím, že jsem omyl, protože to, co se stalo mé matce, bylo opravdu hrozné. Ale ona mi vždycky říká, že tato zkušenost byla pozitivní, protože má mně."
"
Prostřednictvím lásky a tvrdé práce, jsme spolu dokázaly proměnit něco ošklivého na něco úžasného" řekla Meggy. "
Máme mezi sebou skutečné partnerství na rozdíl od jednostranného vztahu, v němž se jeden člověk stará o druhého. A to nám oběma pomohlo."
"
Moje matka je nejsilnější člověk, jakého znám," řekla. "
Nechápu, odkud čerpá svou sílu. Já tu svou čerpám z ní."
Jora Trangová řekla, že díky tomu, že už nežije s dcerou, se naučila dvě důležité věci: jak moc jí chybí a jak moc si užívala každý rok jejího života.
"
Meggy je zázrak, který vznikl uprostřed velmi těžké situace. Tak to říkám své dceři," uvedla Trangová. "
Když se podívám na Meggy, nemám v sobě lítost, ani se na ni nedívám jako na trauma. Když se podívám na Meggy, vidím jen lásku."
Zdroj:
www.lifesitenews.com, 23. 12. 2015
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
