Syndrom vyhoření nejčastěji postihuje povolání, která jsou v neustálém kontaktu s lidmi. Kněží a pastoři nejsou výjimkou. Někteří dokonce kvůli vyčerpání zanechají své povolání.
Vánoční období je pro většinu lidí časem pokoje, odpočinku a relaxu v rodinném kruhu. Pro kněze je to však nejnáročnější období roku. Předvánoční zpovídání a navštěvování nemocných, zvýšený počet vánočních bohoslužeb, příprava jesličkových pobožností či jiných farních akcí. Po skončení nejkrásnějších svátků roku jsou mnozí z nich vyždímání jako houba. Pokud se v průběhu let fyzická a psychická únava nakumulují, může kněze postihnout syndrom vyhoření.
Kněz, lékař, učitel
Známý český psychiatr a trvalý jáhen od října už i kněz
Max Kašparů ve své knize
Základy pastorální psychiatrie pro zpovědníky upozorňuje, že nejčastěji dochází k vyhoření mezi učiteli, lékaři a kněžími. "
Povolání kněze je náročnější, protože ne každý lékař a učitel je zároveň knězem, ale každý kněz je zároveň učitelem a lékařem," vysvětlil Kašparů.
Za pravdu mu dávají i některé výzkumy. Deník
The New York Times před několika lety publikoval výsledky studie z dílny Duke University, která odhalila, že mezi místními duchovními stouplo užívání antidepresiv a klesla průměrná délka života. Klerici a pastoři trpí obezitou, vysokým krevním tlakem a depresemi mnohem častěji než většina Američanů, konstatovali výzkumníci z univerzity.
Kněz a psycholog
Róbert Ťapušík, který působí v Seredi, poukazuje na specifičnost kněžského povolání. "U syndromu vyhoření u kněží nejde jen o profesionální rovinu, které se problém dotýká, ale také o vztah, ze kterého vnější ,profesní' aktivita vychází. Spouštěčem může být duchovní vzdálení od zdroje milostí potřebných pro kněžský život a nejen rovina pracovního nasazení, vnitřní frustrace a vyprázdnění v profesionální oblasti," řekl Ťapušík pro
Svet křesťanstva. Dodal, že vyhoření může přijít i z opačné strany - spustit jej může například osobnostní krize, která se postupně přenese do spirituálního života a celého povolání.
Rezavějící kněží vyhořelým nevěří
Kaplan z Nového Mesta nad Váhom
Juraj Valušek se domnívá, že existují dva typy kněží - rezavějící a akční, kteří mají předpoklady vyhořet. "
Ti rezavějící nevěří akčním. Pokud kněží žádají odpočinek, protože se cítí vyhoření, podle rezavějících je za tím stejný motiv jako u nich - lenost a výmluvy," uvažuje Valušek. Popírat existenci syndromu vyhoření je podle kaplana nebezpečné, protože zná případy kněží, kteří kvůli vyčerpání zcela zanechali kněžské povolání.
Kněz a psycholog Ťapušík vysvětlil, že na riziko vyhoření upozorňují i seminaristy připravující se na kněžskou dráhu nebo novokněze, ovšem pouze okrajově. Syndrom vyhoření podle něj není záležitostí posledních let. "
Nový fenomén? Určitě ne. To, co se vývojem vědeckého pohledu definovalo jako syndrom vyhoření, se v etapách života církve vyskytovalo v životě kněží nepřetržitě. Často skrytě, ale bylo to přítomné."
Zároveň odmítá časté tvrzení, že za vyhoření mnoha kněží může život v celibátu. "
Není překážkou ani příčinou syndromu. Je však oblastí, která se při syndromu vyhoření často zhroutí asi nejrychleji, ale celé je to komplikovanější. Jde spíše o oblast spirituální než jen čistě psychologickou,,/i>" říká Ťapušík.
Za vnitřním vyčerpáním kněží jsou často mnohem prozaičtější důvody. Části Božích služebníků způsobuje problémy i to, že jsou pod neustálým drobnohledem svých farníků. "Já jsem introvert, například pronést kázání mě stojí hodně sil a stresu," přiznává kaplan Valušek.
Pomni, abys odpočíval
Největší riziko vyčerpání hrozí čerstvým kněžím a jáhnům, kteří nedokáží svým "ovečkám" říct "ne". Kaplan Valušek si vzpomíná na své novoknězské období, kdy byl z přepracování sedmkrát v roce nemocný. "Když mě přesunuli do další farnosti, děkan za mě vzal na nějakou dobu všechny ranní mše, abych si mohl trochu odpočinout. Když mě babky našli v osm ráno ještě v pyžamu, z jejich pohrdavých reakcí jsem měl výčitky, že vůbec odpočívám," řekl kaplan.
Odborníci na zdravotní péči však doporučují právě tento jednoduchý lék - více odpočívat. "V naší studijní skupině jsme měli pastora, který si nevzal dovolenou osmnáct let. Tito lidé mají tendenci řídit se pocitem povinnosti vůči Bohu, odpovídat na každé zavolání o pomoc, a to je prakticky 24 hodin sedm dní v týdnu," řekl pro NY Times jeden z autorů zmiňovaného výzkumu Rae Jean Proeschold-Bell.
Kaplan Valušek vidí za odpočinkem víc než jen nějakou psychohygienu. "Odpočívat nám přikázal samotný Bůh. Je to velmi vážný příkaz," odkázal na třetí nařízení Desatera.
Monika Ostrovská
Převzato z www.postoj.sk,
článek z 29. 12. 2015 naleznete
zde.
