Před časem se jedna větev kardinálů a biskupů otevřeně vyjádřila, že je nereálné vyžadovat od párů v neregulérních svazcích, aby byly sexuálně zdrženliví, a že život žitý jako bratr a sestra vyžaduje "hrdinství, které průměrný křesťan nemá". Přesně takto se však rozhodli zachovat Peter a Anna Stravinskasovi, kteří chtěli svůj život sladit s Božími standardy, aby mohli přijímat Ježíše ve svatém přijímání.
Jediné dítě tohoto páru, duchovní otec Peter Stravinský, vyprávěl příběh svých rodičů v exkluzivním rozhovoru pro
LifeSiteNews. Otec Stravinský, zakladatel
Kněžské společnosti blahoslaveného kardinála Johna Henryho Newmana a organizace
Newman House Press a
Catholic Response, je uznávaným odborníkem, autorem a apologetem.
Byl právě rok 1940, kdy katolické manželství Petra Stravinskase staršího začalo mít problémy a nakonec se rozpadlo. Petra opustila manželka. I když byl Petr obyčejný dělník a do značné míry samouk, díky jeho lásce k četbě velkých katolických myslitelů jako GK Chestertona a John-Henry Newmana znal katolickou víru dost dobře na to, aby pochopil, že druhé manželství ho oddělí od Boha i od Církve.
Znal Kristova slova z Lukášova evangelia: "
Každý, kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, cizoloží." Znal i šesté přikázání, které dal Bůh Mojžíšovi na hoře Sinaj, když prohlásil: "
Nesesmilníš".
Navzdory se ale Peter civilně oženil s Annou, katoličkou, která nepraktizovala svou víru. Když v roce 1950 přišel na svět Peter Stravinkas mladší, pár se rozhodl, že chlapec bude chodit do katolické školy.
Duchovní život rodičů se nečekaně nastartoval, když se tento chlapec jako druhák připravoval k prvnímu svatému přijímání a první svaté zpovědi. Otec Stravinskas to popisuje takto:
"Jednoho dne jsem přišel domů ze školy a řekl jsem: ,Mami, velmi tě miluji.'"
"I já tě velmi miluji," odpověděla.
"Mami, když umřu, chci jít do nebe!"
"Samozřejmě, to my všichni," řekla.
"To ale pak máme problém. Pokud zemřu a půjdu do nebe, ale ty a táta tam nebudete, bude to ještě nebe? '
"A proč bychom tam já a tatínek neměli být?"
"Protože sestra Rita Gertruda dnes v hodině řekla, že lidé, kteří nechodí na nedělní mši půjdou po smrti do pekla."
Otec Stravinský řekl, že jeho máma okamžitě ukončila rozhovor tím, že mu řekla, aby si šel dát mléko a sušenky.
Později, když se večer vrátil domů z práce chlapcův otec, malého Petra poslali do jeho pokoje. Jeho rodiče si zatím povídali o předchozím rozhovoru. Petr si však dobře pamatuje slova, která zaslechl, když poslouchal za dveřmi:
"
Máme problém s chlapcem," řekla máma.
"
Jaký?" Zeptal se otec.
"
Ta šílená jeptiška ze školy nám vyrobila problém," pokračovala máma. "
Dnes Petrovi řekla, že půjdeme do pekla, protože nechodíme v neděli na mši".
"
No a co bys jí chtěla říct?"
"
Když půjdu zítra do školy pomoci s dobrovolnictvím, řeknu jí, aby se starala o své věci a necpala se nám do domu."
"
No, můžeš to udělat," odpověděl. "
Nejsem si ale jistý, jestli to bude k něčemu dobré."
Petr si pamatuje, že když tiše poslouchal za dveřmi, v určitém okamžiku jeho otec dodal:
"
Myslím, že existuje i jednodušší řešení. Myslím, že by bylo pro nás jednodušší, kdybychom začali chodit na nedělní mši. To by tu sestru přesvědčilo, že my se nechystáme jít do pekla."
Příští neděli se celá rodina Stravinskasových poprvé zúčastnila mše.
Annu pak začala trápit myšlenka, že když během mše nastal čas svatého přijímání, ona se na něm nemohla zúčastnit. I když toužila po Ježíšovi, věděla, že její sexuální aktivita s mužem, který je v očích Církve ženatý s jinou ženou, ji činí nehodnou toho, aby do své duše přijala Ježíše.
Otec Stravinský si vzpomíná, že jeho matka jednou řekla: "
Nevím, na co vůbec chodíme na mši, když nemůžu jít ke svatému přijímání."
Pár nakonec přednesl tento problém svému faráři. Řekl jim, že jediný způsob, jakým lze postupovat, je podat žádost církevním autoritám v Římě, které by prozkoumaly a určily, zda byl první manželský svazek uzavřený platně. Pokud by bylo manželství prohlášeno za neplatné, pak by se Petr a Anna mohli vzít, a tím svůj vztah přizpůsobit normám, které stanovil Bůh a které zachovává Církev. Pak by oba mohli přistupovat ke svatému přijímání.
Tento kněz jim však řekl i to, že proces prohlášení neplatnosti je nejen zdlouhavý, ale i nákladný.
Tento věrný kněz pak dvojici představil mnohem jednodušší řešení.
"
Řekl, že nejjednodušším řešením, které by jim umožnilo plnou účast na katolické víře, by bylo to, kdyby se vzdali společného styku a žili jako bratr a sestra," popisuje otec Stravinskas.
"
A od té doby, to tak dělali," řekl.
Pravdu o rozhodnutí svých rodičů se otec Stravinskas dozvěděl až tehdy, když se jako středoškolák bavil se svým otcem o katolickém učení o manželství.
A můj otec mi řekl: "
No, ano, neregulérní situace se stávají. Ale kvůli věrnosti Kristu tvá matka a já už 10 let žijeme jako bratr a sestra."
„
A takto žili po zbytek svého manželství,“ řekl Stravinskas. Peter Stravinskas starší zemřel roku 1983 jako 71 letý. Anna odešla na večnost v roce 2005 jako 87 letá.
"Trojský kůň"
Otec Stravinskas nazval jazyk "integrace" v závěrečné zprávě Synody o rodině - která se nedávno skončila v Římě - za trojského koně, který útočí na samotné jádro Ježíšova učení o nerozlučitelnosti manželství.
"
Pokud platí, že člověk je stále vázán ke svému manželskému partnerovi - a to i tehdy, pokud manželství selhalo - znamená to, že každá následná sexuální aktivita, kterou takový člověk koná, je hříchem cizoložství. Přesně tak to říká Ježíš v evangeliích," řekl.
Řekl, že lidé, kteří nesouhlasí s učením, se hádají s Bohem, ne s Církví.
"
Když mi lidé říkají, že nepřijímají učení Církve o rozvodu a opětovném manželství, řeknu jim: - upřesněme si ještě toto vaše vyjádření: Vy ve skutečnosti říkáte, že nesouhlasíte s učením Druhé osoby Nejsvětější Trojice. - Pokud jsou ochotni říci, že vlastně ano, tak jim řeknu, že od nich jdu radši rychle pryč, abych stihl utéct, než udeří blesk."
"
Církev nemá moc k tomu, aby změnila toto učení o rozvodu a novém manželství. Ono pochází od samotného Boha. Církev bere toto učení tak vážně, že se kvůli své víře v nerozlučitelnost manželství v 30. letech 16. století byla ochotna vzdát celé Anglikánské církve," řekl.
Otec Stravinskas vysvětlil, proč rozvedení a znovusezdaní katolíci, konají velmi nesprávně, pokud přistupují ke svatému přijímání: "
Jde o hřích svatokrádeže. Hříchem svatokrádeže je to, když se nehodně přistupuje k této nejposvátnější svátosti. Svatý Pavel to velmi jasně říká ve svém Listě Korinťanům (11, 27-29). Řekl, že nejprve se člověk musí zkoumat, a pokud není správně disponován, nesmí přijmout Pánovo tělo a krev. Pokud to udělá - a tady je trest - tak si jí a pije odsouzení. Je to nejtěžší hřích," řekl.
Polemizuje také s některými synodními otci, kteří zneužili příběh o cestě do Emauz z Lukášova evangelia a citovali ho jako model toho, jak vést k plné účasti na svátostech ty, kteří žijí v neregulérních situacích.
"
Hned na počátku takového vedení musí stát napomínání hříšníků, které je opravdu duchovním skutkem milosrdenství. Toto napomínání je má varovat před povahou jejich hříchu. Pokud se podíváme, jak na cestě do Emauz doprovázel dva učedníky Ježíš, vidíme, že je nejprve nazývá "hloupými" proto, že mají uzavřenou mysl. Pak pokračuje s nimi po cestě a otevírá jim Písmo a jejich srdce zapaluje ohněm pravdy."
"
Je třeba, aby Církev lidem v neregulérních situacích poskytla právě takové pastorační vedení. A nejen jim, ale každému, kdo žije v nějakém druhu hříchu," řekl.
Otec Stravinskas řekl, že svědectví jeho rodičů o tom, že člověk může být věrný Ježíšovu učení i v neregulérní situaci, by se mohlo dnešní Církvi celkem hodit.
"
To, že někteří kardinálové - jako například kardinál Kasper nebo Marx - říkají, že odepření si pohlavního styku je nerealistické a že je hrdinstvím, které laici nedokáží žít, je nejen směšné či dokonce odporné, ale je to také v rozporu s
univerzálním povoláním ke svatosti, které tak krásně vyjádřil Druhý vatikánský koncil."
"
Takový postoj zneucťuje mé rodiče, jakož i tisíce jiných podobných párů, které se rozhodly vložit svou důvěru do Boží milosti (MK 10,27). Naše
víra nás učí (1 Kor 10,13), že Bůh každému dává milost k tomu, aby se vyhnul hříchu. A lidé podle toho i žijí," řekl.
Domnívá se, že kněží musí začít používat svůj naplněný a šťastný život, který je zároveň životem bez sexu, jako příklad. Příklad, kterým by lidi povzbudili k tomu, aby byli věrní Božímu plánu s manželstvím a sexualitou, který je vyjádřen v učení Církve.
"
Pokud kněží použijí své vlastní svědectví celibátu, mohou mladým lidem říct, aby čekali až do manželství. Nežádá totiž od nich nic, co by nedělal sám. Rovněž může povzbudit lidi, kteří pociťují přitažlivost ke stejnému pohlaví, aby se zdrželi vnějšího praktikování této přitažlivosti. Může také říkat párům, které věrně dodržují učení Církve o antikoncepci, ale bojují s pravidelnou zdrženlivostí, že Církev od nich požaduje, aby se zdržely pouze na určitou dobu, zatímco kněz se zdržuje po celý svůj život."
"
Existují všechny možné situace, kdy lidé nemohou mít delší dobu nebo i natrvalo sexuální styk. Musíme jim umět dát příklad z běžného života, že je to možné."
"
Vždyť svatý Pavel jednou řekl: ,Všechno mohu v tom, který mě posiluje,'" dodal otec Stravinskas.
Zdroj:
www.lifesitenews.com, 9. 11. 2015
Převzato z
www.lifenews.sk/,
článek z 1. 12. 2015 naleznete
zde.
