Svatí, Boží přátelé, přimluvte se za ně, uveďte je, andělé, k slavné nebes bráně. Popros Dárce milosti, svatá Boží Máti, ať je k věčné radosti ráčí povolati.
Antonín Vysloužil, farář ve Vizovicích, starosta Vizovic a čestný konzistorní rada. Za války spolupracoval s protinacistickým odbojem a podporoval Židy. Byl odpůrcem komunistů a po válce kritizoval zejména fakt, že se na Zlínsku v jejich straně na čelních postech prosadili různí tzv. partyzáni a konfidenti gestapa a dalších nacistických úřadů. Po válce se pokoušel pomoci německému státnímu návladnímu Kurtu Blaschtowitschkovi a jeho ženě Marii, kteří za druhé světové války pomáhali pronásledovaným Čechům a měli rozsáhlé vědomosti a důkazy o konfidentech gestapa, kteří v řadách komunistů po válce ovládli významné posty ve Zlíně (Blaschtowitschka přišel o svůj vysoký post v justici a jen těsně unikl koncentračnímu táboru, když se ukázalo, že nepředal dál udání na čelní osobnosti protinacistického odboje na Zlínsku). P. Vysloužila lze považovat za oběť nacismu (bývalých nacistických kolaborantů) a současně první oběť konfidentů komunistické Stb „v jednom“ – tito velmi pravděpodobně kněze 9. prosince 1945 vyhodili z jedoucího vlaku u Kolína, kterým mířil do Prahy i s důkazy o kolaboraci některých poválečných zlínských komunistů s gestapem.
Adolf Waloszek. Kněz polské národnosti. Katecheta v Karviné. Zatčen 20. září 1939. Od 8. prosince 1940 v Dachau, kde přežil až do konce války.
Josef Wallouschek. Kněz německé národnosti. Administrátor v Hustopečích u Brna, Diecéze brněnská. Zatčen 7. července 1941 pro svá kázání. Od 9. září 1941 byl v Dachau. Na svobodu propuštěn z Dachau 11. dubna 1945.
Karl Weiss. Kněz německé národnosti a člen Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Administrátor v Tachově, dnes Diecéze plzeňská. Zatčen 27. července 1942 pro sabotáž vyživování německého národa tím, že v době pracovní konal náboženské průvody, a že vybízel k účasti na nich – jednalo se o prosebné průvody v křížové dny. Od 30. října 1942 byl v Dachau. Na svobodu propuštěn z Dachau 11. dubna 1945.
Rudolf Wendolsky. Kněz německé národnosti. Farář a vikář v Lubenci, dnes Diecéze plzeňská. Zatčen 10. června 1942 pro hanlivé řeči o německé branné moci, čímž budil nepokoj v širokých vrstvách obyvatelstva. Od 7. srpna 1942 byl v Dachau, kde se dožil konce války.
Josef Wenzel. Kněz benediktin v Emauzích a profesor náboženství v reformovaném reálném gymnáziu v Praze-Dejvicích. Příčina zatčení a odsouzení: Pobuřování kázáními. U soudu v Drážďanech byl osvobozen. Obžalován byl z velezrady. Vzal na sebe i některé klášterní záležitosti. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Jan Willisch. Působil mezi Čechy v Německu a od 28. července 1940 byl vězněn.
Mons. doktor
Dominik Willner. Kněz německé národnosti. Farář a děkan ve Šternberku, Arcidiecéze olomoucká. Zatčen 26. srpna 1943 proto, že vyprávěl několika lidem, že od té doby, co Hitler jako vrchní velitel armády převzal vedení války, Německo válku prohrává. Dále, že nemůže být dobře, když se tak zachází s lidmi. Konečně zařídil bohoslužby v různých vesnicích, kde byly pouze kaple a kde nebývaly nedělní bohoslužby. Tyto bohoslužby byly velmi pěkně navštíveny, a proto upadl v nemilost nacistických úřadů a byl odstraněn. Od 4. 12. 1943 v Dachau. Dne 26. dubna 1945 nastoupil z Dachau evakuační transport – pochod smrti. Osvobozen Američany 3. května 1945 v německém Bad Tölzu.
Johann Womes. Kněz německé národnosti, Arcidiecéze pražská. Zatčen 20. srpna 1940, protože dostal zákaz vyučování náboženství ve škole, poněvadž dětem řekl, že ho mohou dále zdravit křesťanským pozdravem. To bylo vyhodnoceno jako neúcta k nacistickému pozdravu. Do školy nesměl a proto si zařídil vyučování náboženství v kostele. Na udání zatčen, protože obcházel zákaz vyučování náboženství. Od 21. března 1941 v Dachau. Na svobodu propuštěn z Dachau 28. března 1945.
Mons. doktor teologie
Ludwik Wrzól. Kněz polské národnosti. Rektor kněžského semináře ve Vidnavě, území zabrané ČSR, Diecéze vratislavská, dnes Diecéze ostravsko-opavská. Do Dachau deportován v květnu 1940, přeložen 16. 8. 1940 do Mauthausenu-Gusenu, kde 30. 9. 1940 zemřel.
Zikmund Jindřich Záběhlický. Novoříšský premonstrát. Už před zatčením gestapem postižen akutní ischemicku příhodou. Zemřel 20. ledna 1943 v Osvětimi.
ODPOČINUTÍ VĚČNÉ DEJ JIM A VŠEM ZEMŘELÍM, PANE, - A SVĚTLO VĚČNÉ AŤ JIM SVÍTÍ.
AŤ ODPOČINOU V POKOJI. AMEN
