Bože věrným zemřelým milostiv rač býtu, nech, ať světlo věčné jim v kraji živých svítí. Dej, ať v říši nadhvězdnou spějí z místa žalu, v nebi s církví vítěznou pějí tobě chválu.
Wilhelm Urbasek. Benediktinský kněz německé národnosti a člen komunity v klášteře Broumov. Kaplan v Meziměstí, Diecéze královéhradecká. Zatčen 25. července 1942 proto, že se v kostele modlil za svého vězněného faráře Riedla. Urbasek byl na svobodu propuštěn z Dachau 10. dubna 1945.
Jan Valerián. Zatčen 2. ledna 1945. Ubit v dubnu 1945 v Terezíně.
Mons.
František Vaněk, narozen 15. července 1872. Papežský prelát a farář v Pelhřimově, Diecéze českobudějovická. V Dachau nejstarším českým katolickým duchovním, který se ale nedožil svobody. Zemřel v Dachau 1. dubna 1943.
Augustin Velísek. Farář v Křelově u Olomouce. Zatčen ve vlaku, když bouřil proti Hitlerovi a nacistům. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Doktor filosofie
Leopold Jiří Veselý. Dominikánský kněz. Válku prožil v Itálii, kde sloužil jako duchovní v Československém vládním vojsku. Spolupracoval tajně s italským protinacistickým odbojem, ale paradoxně byl po osvobození Itálie křivě obviněn z kolaborace s Němci a hrozila mu poprava. Nakonec se vše vysvětlilo a byl propuštěn. Po válce pronásledován komunisty. V roce 1968 zůstal v zahraničí a do Československa se vrátil až po pádu komunismu.
Metoděj Vitula. Premonstrát-novic z kláštera v Nové Říši. Zatčen dne 29. května 1942. V březnu 1943 propuštěn z internace v Kounicových kolejích.
Karel Vlček. Jezuita-scholastik v Praze. Dne 22. července 1944 si pro něj v rámci zátahu na řád přišlo gestapo. Nejprve eskortován do pankrácké věznice, odkud byl převezen do pražské služebny gestapa v Petschkově paláci k mnohahodinovým brutálním výslechům.
František Vlk. Jezuita, superior pražské rezidence u sv. Ignáce v Praze. Dne 1. ledna 1944 jej gestapo internovalo v Zásmukách. V roce 1945 byl transportován do terezínské věznice gestapa. Byl souzen spolu s ostatními jezuity 28. února 1945. Zemřel 10. března 1945 na zápal plic ve vězeňské nemocnici na Pankráci.
Václav Volánek. Bývalý farář v Týništi nad Orlicí, Diecéze královéhradecká. Do Dachau přišel 20. ledna 1945. Zemřel v Dachau 23. února 1945.
František Voneš. Za svou pomoc, kterou v květnu 1942 poskytl na faře ve Ždánicích na Hodonínsku veliteli paradesantní skupiny Zinc Oldřichu Pechalovi a jeho příbuznému Cyrillu Žižlavskému, byl popraven nacisty. Téhož dne byl popraven i ždánický farář Václav Kostiha. Kvůli ukrývání Pechala byla popravena i farní pomocnice Josefa Kubatíková.
František Vošta. Děkanem v Opařanech, Diecéze českobudějovická. Z Dachau poslán na smrt 28. května 1942.
Alois Vraník. Farář v Dolní Moravici, dnes Diecéze ostravsko-opavská. Příčiny jeho zatčení: Zaprvé vyprávěl lidem, co si u něho vyprávěli němečtí vojáci, když posuzovali, že neměli jít na Rusko. Tím se provinil proti Wehrmachtu. Za druhé jeho malé zásoby. Za třetí velké kovové pětimarky, jichž měl několik kusů a nevyměnil je, jak bylo nařízeno. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Arnošt Josef Vykoukal. Opat benediktinského kláštera na Slovanech. Zemřel v Dachau 9. září nebo 10. září 1942 na úplavici.
ODPOČINUTÍ VĚČNÉ DEJ JIM A VŠEM ZEMŘELÍM, PANE, - A SVĚTLO VĚČNÉ AŤ JIM SVÍTÍ.
AŤ ODPOČINOU V POKOJI. AMEN
