Pomoz nám, Pane, ve smrti říci ti Ano poslední, jež celý život posvětí a nikdy více nedozní.
Karl Schrammel. Kněz Rakušan, (za války byli Rakušané vedeni jako národnost německá). Ředitel malého semináře v Bruntále, dnes diecéze ostravsko-opavská. Zatčen 7. července 1941 poněvadž měl sabotovat snahu uzavřít sňatek katolické dívky s evangelíkem. Dále šířil pro nacisty nežádoucí literaturu a působil nepokoje v širší veřejnosti. Byla to jen záminka, gestapo se snažilo zmocnit budovy semináře pro své hnutí. Ale poněvadž je Schrammel předešel a budovu pronajal německé branné moci, našlo si gestapo záminku k jeho zatčení a odstranění. Od 16. listopadu 1941 byl Schrammel v Dachau. Nacisté náhodně zachytili jeho dopis či dopisy adresované příteli do Berlína o skutečné situaci v Dachau. Z Dachau byl proto přeložen 4. prosince 1944 do Buchenwaldu, kde byl poté oběšen. Z Dachau byl převezen, aby jeho poprava nevzbudila mezi vězni rozruch. Jeho zprávy pomohly po válce žalobcům při procesech s nacisty. (Karl Schrammel pocházel z vážené hudebnické rodiny. Jeho pradědeček Kaspar, jeho dědeček Johann a prastrýc Josef byli uznávanými vídeňskými kapelníky. V Rakousku vyšla známka s portrétem jeho prastrýce Josefa. (V češtině díky této trojici existuje pojem „šraml“ označující dnes paradoxně malý smyčcový orchestr nižší úrovně.)
Doktor filosofie
Augustin František Schubert. Převor Augustiniánů v Praze u svatého Tomáše. Od 10. prosince 1939 ústředním vzdělavatelem Orla. Prvně byl zatčen 26. srpna 1939 kvůli pohanění německé armády, ale byl propuštěn. Po čase opět zatčen a vězněn na Pankráci. Zemřel v Dachau na otevřenou tuberkulózu a srdeční slabost dne 28. července 1942. V současnosti probíhá proces jeho beatifikace.
Ladislav Sirový. Kněz Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou a kooperátor u svatého Františka v Praze. Příčinou zatčení byl dopis, který poslal svému velmistru, který byl v augustiniánském klášteře v Brně. V dopise psal, že příbramský okres má být vystěhován stejně jako sedlčanský. Dle nacistů tak šířil nepravdivé zprávy. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Karel Slabeňák, administrátor v Blovicích, diecéze českobudějovická (od roku 1993 Diecéze plzeňská). Zatčen 30. ledna 1943 přímo na plzeňském gestapu, kde byl zadržen do 30. března 1943. Od 9. července 1943 v Dachau.
Příčina: Založení skautingu a neodvedení majetku a jmění. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Alois Slowik. Kněz původně německé národnosti, přihlášen ke slezské národnosti, kaplan v Bohumíně. Musel narukovat do německé armády a padl na bojišti.
Johann Smolik. Kněz německé národnosti. Farář v Nových Lublicích, dnes Diecéze ostravsko-opavská. Do Dachau přišel 7. července 1941 a zemřel tam vysílením 26. srpna.
Pavel Jan Souček. Premonstrát, opat kláštera v Nové Říši. Zemřel 28. ledna 1943 v Osvětimi - Březince na tyfus.
Václav Soukup. Administrátor v Bratronicích, Arcidiecéze pražská. Byl obviněn, že je v katolické protiříšské organizaci. Kryl také Patera Josefa Šebelu. Pak u Soukupa nalezli dopisy, ve kterých mu psali spolubratři kněží, že se sejdou. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Antonín Spurný. Představený františkánského kláštera v Jindřichově Hradci. Byl zatčen při nacistické akci Albrecht První. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Doktor teologie
Anton Stahl. Jezuitský kněz německé národnosti. Vedoucí úřadu duchovní správy v Ostrově, dnes Diecéze plzeňská. Dozvěděl se, že má být zatčen a odjel. Zatčen skutečně 6. května 1944 ve Vídni a dodán do Karlových Varů, kde byl od 11. května 1944. Od 29. července 1944 byl v Dachau.
ODPOČINUTÍ VĚČNÉ DEJ JIM A VŠEM ZEMŘELÍM, PANE, - A SVĚTLO VĚČNÉ AŤ JIM SVÍTÍ.
AŤ ODPOČINOU V POKOJI. AMEN
