Dík, že ti můžem odevzdat člověka, jehož milujem, jen ty mu můžeš život dát a plnost lásky v nebi svém.
Doktor teologie
Norbert František Prachovský. Novoříšský premonstrát. Trpěl atrofií svalstva, zemřel v Osvětimi po aplikování fenolové injekce 18. ledna 1943.
Klemens Prior. Vězněn od srpna 1943.
Ferdinand Prokop. Farář ve výslužbě a kněz Diecéze litoměřické, bytem v Praze. Z Dachau poslán na smrt 20. května 1942.
Josef Průša. Farář v Předslavi, dnes Diecéze plzeňská. Odsouzen proto, že vydal matriční dokument pro nearijce. Příkaz k ochranné vazbě na něj byl uvalen pro nepřátelství vůči velkoněmecké Říši. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Jacob Mattheus Punt. Holanďan, kněz kongregace kalasantinů, v době svého druhého zatčení žil v Kročehlavech u Kladna. Poprvé zatčen 26. srpna 1938 v Deutch Goritz kvůli kázání a za to, že v soukromém rozhovoru kritizoval Hitlera. Byl odsouzen a vězněn v Rakousku. Po odpykání trestu propuštěn 21. prosince 1938. Z Rakouska odešel v lednu 1939 do kláštera Kročehlavy. Podruhé internován od 12. května 1940 v Kladně. Údajně značně zneklidňoval obyvatelstvo. Na konci války byl Jacob Punt osvobozen z Dachau.
Jakub Rabušic. Jezuita. Zatčen a od června do října 1943 internován v Zásmukách. Po válce vězněn i komunisty.
Štěpán Jakub Rajda. Premonstrát, novoříšský děkan a farář ve výslužbě. Příčinou jeho zatčení byla konfiskace kláštera, která následovala po udání od premonstrátského novice Františka Kříže V Dachau nejstarším českým katolickým duchovním, který se dožil svobody. Na konci války byl tehdy dvaasedmdesátiletý Štěpán Rajda z Dachau osvobozen.
Doktor
Augustin Reimann, karlovarský redemptorista, provinciál. Byl zatčen v roce 1942 a prodělal vazbu na gestapu. Následujícího roku vězněn znovu.
Josef Retzer. Kněz německé národnosti. Administrátor v Hoře svatého Václava, Diecéze českobudějovická. Příčina zatčení zněla: Konal pohřební obřady podle přání příbuzných zesnulého. Zesnulý byl členem SA. Zatčen, poněvadž konal obřady až do konce, ačkoliv ho SA od hrobu posílali pryč. Od 25. března 1944 v Dachau. Na svobodu propuštěn z Dachau 9. dubna 1945.
Alois Rossmanith. Vězněn od května do června 1940.
ODPOČINUTÍ VĚČNÉ DEJ JIM A VŠEM ZEMŘELÍM, PANE, - A SVĚTLO VĚČNÉ AŤ JIM SVÍTÍ.
AŤ ODPOČINOU V POKOJI. AMEN
