Cíli, který nepomijíš, s těmi, kdo nás předešli již, dej nám vejít ke své chvále, v společenství dokonalé.
František Münster. V době zatčení kaplanem ve Velvarech, Arcidiecéze pražská. Zatčen údajně proto, že se modlil na Velký pátek za Židy, čímž takzvaně zneužil své svobody. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Jan Nedbálek. V době zatčení farářem v Kateřinkách u Opavy. Zatčen údajně proto, že štval soukmenovce proti Říši. Zatčen na přání okresního vedoucího NSDAP. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Mons. Josef Nejedlý. Vězněn od 1. září 1939, posléze propuštěn.
Doktor
František Němec. Jezuita, profesor filosofie při jezuitské koleji a probačním domě v Benešově. Zatčen pro rušení pokoje v Protektorátě přednáškami. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Jan Němec. V době zatčení administrátorem v Kvášňovicích, Diecéze českobudějovická. Zatčen proto, že nepozdravil výsostný znak Říše, neposlouchal nařízení státní a brzdil klidný vývoj v Protektorátě. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Josef Nevtípil. Vězněn od 23. června 1944 do osvobození.
Siard František Nevrkla. Člen řádu premonstrátů. Vzdělavatel jednoty Československého Orla v Brně – Židenicích, kde žil od roku 1938 do zatčení v roce 1942. V koncentračním táboře se obětavě staral o členy řádu, zvláště o nemocného opata Součka. Nevrkla byl dozorci ubit v pobočním osvětimském táboře Rajsko 21. února nebo 25. února 1943. Československý Orel v roce 1947 posmrtně Nevrklovi udělil bronzovou medaili „Orel zásluze“.
Josef Noppes. Vězněn od 1. září 1939. Po válce odešel do Německa.
Vavřinec Novotný. Premonstrát, převor kláštera v Nové Říši, zemřel v plynové komoře osvětimského pobočního tábora Rajsko 27. ledna 1943.
Józef Nowak. Kněz polské národnosti. Katecheta ve Fryštátě (dnes součást Karviné). Zatčen 12. dubna 1940. Od 8. prosince 1940 již podruhé v Dachau, kde se dožil konce války.
ODPOČINUTÍ VĚČNÉ DEJ JIM A VŠEM ZEMŘELÍM, PANE, - A SVĚTLO VĚČNÉ AŤ JIM SVÍTÍ.
AŤ ODPOČINOU V POKOJI. AMEN
