Ó Bože k prosbám lidu se nakloň srdcem svým a dopřej míru, klidu všem věrným zemřelým; ať věčné světlo svítí jim v svatém pokoji, dej v blaženost jim vjíti po strastech, po boji.
Mons. Leopold Bilko. Kněz polské národnosti. Farář v Karviné, dnes Diecéze ostravsko-opavská. Zatčen 19. září 1939. Od 8. prosince 1940 v Dachau, kde se dožil konce války.
Peter Bioly. Kněz německé národnosti. Farář v Želči, Diecéze litoměřická. Z Dachau na smrt poslán 4. května 1942.
Antonín Blažek. Jezuita-scholastik v Praze. Dne 22. července 1944 si pro něj v rámci zátahu na řád přišlo gestapo. Nejprve eskortován do pankrácké věznice, odkud byl převezen do pražské služebny gestapa v Petschkově paláci k mnohahodinovým brutálním výslechům. Po soudu na Pankráci byl převezen do Terezína. V roce 1945 se do Prahy vrátil. Po válce pronásledován komunisty.
Paul Bloching. Vězněn od roku 1941. Kdy byl propuštěn, nevíme. Po válce odešel do Německa.
Engelbert Franz Blöchl. Rakouský kněz cisterciák z Vyššího Brodu, Diecéze českobudějovická. Byl utýrán v Dachau 1. listopadu 1942.
Hieronimus Bochnia. Kněz polské národnosti. Farář v Podbořánkách, Diecéze litoměřická, zabrané území ČSR. Zatčen koncem října 1940 a držen v Karlových Varech. Od 31. ledna 1941 v Dachau. Propuštěn z Dachau 4. dubna 1945.
Josef Böhr. Kněz německé národnosti. Farář v Nové Vsi u Přimdy, dnes Diecéze plzeňská. Zatčen poté, co jej učitel obžaloval z toho, že se vyptával dětí, jestli byly v neděli na mši svaté. Pater Böhr nezdravil nacistickým pozdravem a poukazoval na tragédii starých, nemocných lidí, které nacisti vraždili. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Mons. doktor teologie Antonín Bořek-Dohalský. Kanovník Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze, v roce 1938 podepsal prohlášení české a moravské šlechty o věrnosti republice, po okupaci vypomáhal protinacistickému odboji, především ukrýváním a zásobováním jeho příslušníků. Zatčen byl 5. června 1942 během mše, kterou sloužil v Ústavu pro nevidomé dívky sester františkánek. Nějakou dobu byl Dohalský vězněn se svým rodným bratrem Františkem v Terezíně a poté byl deportován do koncentračního tábora Osvětim, kde krátce po příjezdu 3. září 1942 zemřel v důsledku nelidského zacházení. Podle jednoho svědectví byl ubit, podle jiného byl zastřelen při práci v bažinách. Nacisty byli vězněni i jeho bratři František a Zdeněk kvůli odbojové činnosti.
Aleš Bouz. Dominikán, pro svá neohrožená slova při dušičkovém kázání v roce 1942 byl gestapem zatčen a vězněn v Českých Budějovicích, na Pankráci a pak v Osvětimi. V Osvětimi 2. dubna 1943 zemřel na následky bití. Jeho tělo bylo spáleno.
Wenzel Bradler. Kněz německé národnosti. Farář v Ostrově u Lanškrouna, Diecéze královéhradecká. Byl zatčen proto, že nezdravil nacistickým pozdravem. Dne 26. dubna 1945 nastoupil z Dachau evakuační transport – pochod smrti. Osvobozen Američany 3. května 1945 v německém Bad Tölzu.
ODPOČINUTÍ VĚČNÉ DEJ JIM A VŠEM ZEMŘELÍM, PANE, - A SVĚTLO VĚČNÉ AŤ JIM SVÍTÍ.
AŤ ODPOČINOU V POKOJI. AMEN
