V průběhu celého měsíce listopadu, kdy lidé více vzpomínají na své zemřelé a modlí se za ně, vám na těchto stránkách budeme také postupně uveřejňovat jména našich duchovních pastýřů - kněží, kteří se stali obětí druhé světové války.
I na ně prosím pamatujme ve svých modlitbách.
Spolek Vojenské muzeum Loučka-Pearl Harbor je první tuzemskou organizací, která přináší Hoffmannův kompletní seznam katolických kněží působících nebo narozených na českém území. Kromě rodilých Čechů, je v něm i jeden Holanďan, Poláci, Němci a Rakušané, kteří působili v duchovní službě v naší zemi. V koncentračním táboře Dachau trpělo nebo zemřelo celkem 155 katolických kněží spjatých s ČSR. Vedle původního Hoffmannova seznamu vytvořili spolupracovníci muzea i tzv. Svatováclavský seznam. V tomto soupisu jsou zahrnuti další pronásledovaní duchovní z jiných koncentračních táborů, věznění, popravení a naši dobrovolníci jej neustále doplňují. K dnešnímu dni máme k dispozici seznam celkem 325 osob, z nichž u osmi v současnosti probíhá proces blahořečení a jsou krvavými oběťmi nacismu či následně komunismu:
Kardinál Štěpán Trochta, kardinál Josef Beran, pražský augustiniánský převor Augustin František Schubert, pallotin Richard Henkes, marianhillský misionář Engelmar Hubert Unzeitig, diecézní kněz Jan Bula, františkán Jan Evangelista Urban a diecézní kněz a lidický farář Josef Štemberka.
Jan Absolon byl do 31. října 1938 farářem ve Staré Vsi u Rýmařova a od 1. listopadu 1938 byl ustanoven farářem ve Valašské Polance, Arcidiecéze olomoucká. Když si jel do svého dřívějšího působiště ve Staré Vsi u Rýmařova, která se stala součástí Němci zabraných Sudet, pro svůj nábytek, byl gestapem zatčen a uvězněn. Propuštěn byl 26. listopadu 1938 a mohl se vrátit do Valašské Polanky.
Josef Absolon, starší bratr Jana Absolona. V době zatčení farářem v Lešné u Valašského Meziříčí. Příčina zatčení zněla: Poněvadž svým počínáním by mohl ochromit odolnost svého národa. Na konci války byl osvobozen z Dachau.
Josef Adamecki. Zatčen 16. dubna 1943 a zavražděn 26. května 1944 v Osvětimi.
Sebastian Aigner, karlovarský redemptorista. Byl vězněn v káznici.
Robert Albrecht. Jezuita německé národnosti, scholastik 3. ročníku. V roce 1941 byl povolán do německé armády. Sloužil ve strážní službě zajateckého tábora v Dabendorfu, kde se setkal s českými vězni ze zahraniční armády. Za pomoc slovanským zajatcům byl udán gestapu. Po vzpouře v zajateckém táboře ho 19. května 1942 gestapo zatklo, vyslýchalo a uvěznilo v berlínské věznici Tegel. Válečný soud jej v srpnu 1942 odsoudil k trestu smrti. Poprava byla vykonána 17. září 1942 v Berlíně-Brandenburgu.
Eduard Allebrod. Kněz německé národnosti, pallotin působící v Kunštátu u Orlického Záhoří, Diecéze královéhradecká. Zatčen kvůli způsobu výchovy mládeže a psaní dopisů vojákům. Na svobodu propuštěn z Dachau 4. dubna 1945.
Josef Aranauskas, jezuita-bohoslovec litevské národnosti. Internován v lednu 1944 společně s jezuitským superiorem pražské rezidence Paterem Františkem Vlkem v Zásmukách a později převezen do věznice gestapa v Terezíně.
Josef August. Kněz německé národnosti. Administrátor v Řehlovicích, Diecéze litoměřická. Zatčen údajně proto, že nutil děti k účasti na pohřbu jednoho českého faráře o Božím Těle a také je nutil k účasti na mimořádném vyučování náboženství v kostele. Tím údajně vnášel neklid mezi lid. Na svobodu propuštěn z Dachau 4. dubna 1945.
Augustin Baar. Jezuita a ministr řádu na Svatém Hostýně. V době heydrichiády provedlo gestapo důkladnou domovní prohlídku na Svatém Hostýně. Patera Baara odsoudili za získání potravin bez potravinových lístků. Pro pokročilou tuberkulózu mu byl výkon trestu odložen. Během předchozího věznění v Uherském Hradišti a ve Zlíně se mu nemoc zhoršila natolik, že 24. února 1946 zemřel.
Josef Baránek. Kněz, katecheta ve Valašských Kloboukách. Dne 6. července 1941 byl podroben výslechu na gestapu. Následujícího dne 7. července 1941 na valašskokloboucké faře podlehl srdečnímu infarktu.
ODPOČINUTÍ VĚČNÉ DEJ JIM A VŠEM ZEMŘELÍM, PANE, - A SVĚTLO VĚČNÉ AŤ JIM SVÍTÍ.
AŤ ODPOČINOU V POKOJI. AMEN