Listopad silně spjatý se svátkem všech svatých a památkou všech věrných zemřelých je možná pro mnohé spojený i s opětovnou otázkou: "
A není očistec pouze výmysl? Něco jako křesťanský mýtus, který použijeme, abychom trošku sami sebe i jiné postrašili a "povzbudili" žít morálně dobrý život?"
Nad naše chápání
Pro mně - a věřím, že i pro mnohé je nad naše chápání spojení dokonalé Boží spravedlnosti a dokonalého Božího milosrdenství - dvou Božích atributů, které pro nás znamenají určitě i jistý protimluv ... Pochopit tuto věc je tedy skutečně náročné - a vlastní zkušeností se o existenci očistce jen menšina z nás "napevno" přesvědčí - není dobré však ignorovat zkušenost svatých a blahoslavených a učení Magisteria Církve.
Na čem stojí víra v očistec
Už v Knize Makabejské se hovoří o tom, že Juda nařídil přinést smírnou oběť za mrtvé (jakoby předobraz sloužení mše sv. na úmysl zemřelých) a Jobova oběť měla očišťovat jeho syny.
K praxi Církve patřily prosby za zemřelé a jejich očištění od začátku / KKC 1032 / a tato praxe se zachovává dodnes. Papež Benedikt XVI. v encyklice Spe Salvi ohledně duší v očistci říká, že "
Nikdy není pozdě dotknout se srdce toho druhého a už vůbec to není zbytečné." Papež Pius IX. povzbuzoval k modlitbě za zemřelé nově jmenovaného biskupa diecéze dokonce osobně dopisem: "
Já jsem také trpěl závažnou poruchou paměti, ale vytrvale jsem se denně modlil za duše v očistci - a ty mi za to zase vyprošovaly výbornou paměť. Dělej i Ty podobně, drahý otče, a brzy budeš mít důvod k radosti."
Mnozí světci a blahoslavení "sloužili" právě jako pomocníci duší v očistci, přinášeli za ně mnohé oběti, sloužili mše sv. a mnoho se modlili. Otec Pio podrobil "své návštěvy" i přirozenému zkoumání:
zřejmě prvním zesnulým, se kterým měl Otec Pio co dočinění byl Pietro Di Mauro, který světce navštívil přímo v jeho cele (navzdory zamčeným dveřím kláštera i cely) se zprávou, že 18.9.1908 zemřel v tomto klášteře, který byl tehdy ještě chudobincem poté, co usnul s hořící cigaretou, od níž se šířil požár a on se udusil při požáru. Piovi řekl: "
Jsem stále v očistci a potřebuji mši sv. na osvobození. Bůh mi dovolil, abych přišel a poprosil tě o pomoc." Páter Pio zašel na radnici a v záznamech našel jméno muže i všechny detaily, jak mu je muž popsal. Páter Pio říkal, že návštěvy těchto duší byly nesčetné a poté, co dostal dovolení od svého nadřízeného modlit a postit se různým způsobem, stalo se to neustálou součástí jeho duchovní služby.
Ke světcům s touto "misí" patřili i sv. Gertruda Veliká, bl. Stanislav Papczynski, sv. Odilo z Cluny, sv. Kateřina Ženevská, sv. Mikuláš z Tolentino a j.
Nadpřirozené věci jsou vždy trochu mimo naši logiku a pocity, jestli tomuto chceme opravdu věřit - ovšem známe tradici Církve, svědectví velikánů mystického života, které jsou pro nás pevným základem povzbuzení.
napsala Anna Lojeková
Převzato z
www.mojakomunita.sk/web/anna.lojekova/blog,
článek z 30. 10. 2015 naleznete
zde.
(Na Fatym.com vydáno 31. 10. 2015; 2. 11. 2023 - 5584 přečtení)
