Jaké jsou možnosti rozvedených v katolické církvi? Co se mění, pokud je někdo rozvedený nedobrovolně? Vysvětluje odborník na církevní právo.
Jozef Slivoň, SDB přednáší právo na papežské univerzitě Università Pontificia Salesiana v Římě. Dlouhodobě se věnuje práci s manželskými páry. Požádali jsme ho, aby vysvětlil, jaká je praxe katolické církve v různých situacích, které se týkají rozvedených.
Jaké svátosti může přijmout člověk, který je rozvedený bez vlastního přičinění?
Rozvedený bez vlastního přičinění, pokud žije v celibátu a je vlastně věrný manželskému partnerovi, se kterým uzavřel svátostné manželství, může přijímat všechny svátosti. Na Slovensku se ještě vyžaduje souhlas biskupa. Rozvedený, i když žije v celibátu, nemůže být křestní nebo biřbovací kmotr, neboť má garantovat i životem nauku o nerozlučitelnosti manželství. Na křestního a kmotrů se totiž klade silnější podmínka než na rodiče v případě křtu nebo biřmování dětí.
Mohou být děti rozvedených pokřtěny?
Ano, pro křest dítěte je podmínkou souhlas alespoň jednoho z rodičů a garance katolické výchovy někým, například prarodičem, kmotrem nebo jinou osobou.
Jaký je status nedobrovolně rozvedeného a jaké formality musí absolvovat z církevního pohledu?
Jak jsem již uvedl, na Slovensku v případě rozvedeného platí, že pro přistupování ke svátostem je třeba souhlasu biskupa. Souhlas se dává těm, kteří chtějí žít v celibátu, respektují své svátostné manželství, nesouhlasili s rozvodem a chtějí přistupovat ke svátostem. Žádost o přistupování ke svátostem se podává přes faráře farnosti trvalého bydliště.
Co má dělat někdo, komu hrozí rozvod nebo již je v rozvodovém řízení a chce nadále přistupovat ke svátostem?
Do rozhodnutí civilního soudu a správoplatnění verdiktu o rozvodu může samozřejmě přistupovat ke svátostem. Po rozsudku o rozvodu má požádat o souhlas k přístupu ke svátostem.
Co se mění, pokud je někdo rozvedený a jeho (ex) partner zemře?
Rozvedený po smrti manželského partnera je vdovcem, respektive vdovou, a tedy může uzavřít svátostné manželství jako svobodný.
Může být opakovaná nevěra dostatečným důvodem pro neplatnost církevního sňatku?
V žádném případě žádná skutečnost, která vznikla v manželství, tedy ani opakovaná nevěra, nemůže být důvodem neplatnosti stávajícího svátostného manželství. Anulace je důkaz, že svátostné manželství neexistovalo.
Tedy to není jakýsi církevní rozvod, jak to někteří chápou. Příčinou neplatnosti jsou skutečnosti, které byly před manželstvím, respektive v době uzavírání manželství.
Co jsou tedy důvody pro prohlášení neplatnosti manželství?
Nulita manželství není anulování svátosti manželství, protože to je nerozlučitelné, ale vzniká tehdy, když se soudní cestou nebo administrativní cestou dokáže, že to manželství bylo neplatné od počátku. A přestože se navenek uzavřelo, ve skutečnosti neexistovalo. Soudní nebo správní cestou se potvrdí neplatnost v případě vážných důvodů týkajících se osoby v době uzavírání manželství (například existence rozlučující překážky věku, stavu, neschopnosti vzít na sebe závazky, zatajení vážné věci, omyl v osobě) nebo týkající se chybného manželského souhlasu (například simulování, nesvoboda, lží dosažený souhlas ...) nebo nedostatku v kanonické formě (chybějící licence oddávajícího ohledem na území, omyl v případě jurisdikce na území ...).
A pokud se neplatnost nedokáže?
Pokud se nedokáže, předpokládá se platnost manželství se všemi důsledky.
Je možné legitimizovat druhý sňatek dodatečnou anulaci prvního sňatku (například i po letech od druhého sňatku)?
Samozřejmě, verdikt anulace garantuje, že strany jsou svobodné, a tudíž je možné legitimizovat druhý sňatek, který byl až do verdiktu anulace cizoložstvím, a tudíž se může uzavřít svátostné manželství. Samozřejmě, že to může být i po mnoha letech.
Dá se sňatek anulovat, i když se jeden z partnerů odmítá účastnit šetření a soudu?
Ano, dá se dokázat neplatnost svátosti manželství i bez aktivní spolupráce jednoho z partnerů. V tom případě jsou mimořádně důležité svědecké výpovědi a soudněznalecký posudek, zejména z oblasti psychologie, psychiatrie či medicíny.
Může být rozvedený (a rozvedený a znovu sezdaný) církevně pohřben? Je to stejný obřad?
Dnes se již nepřistupuje vysloveně k jinému obřadu církevního pohřbu ani z důvodů suicídia, tedy sebevraždy, jak to bývalo. Je jasné, že se použije jednodušší obřad a nemluví se detailně o osobě nebo křesťanu, který se pohřbívá. Není vhodné, aby se příliš vytahovaly jeho pozitiva, když všichni vědí, že žil v nelegitimním manželství a nepřistupoval ke svátostem (týká se to civilně znovu sezdaných). Samozřejmě, každý mrtvý se doporučuje Božímu milosrdenství.
Církevní právo zná i termín rozluka manželství. O co jde?
Rozluka manželů (od stolu a postele) je dovolena pouze z velmi vážných důvodů se souhlasem církve. Přičemž manželství přetrvává, i když spolu nebydlí.
Zabýváte se mnohými manželskými kauzami, co je podle vás hlavním důvodem, že přibývají rozvody i mezi věřícími?
Obrovský problém spočívá v nedostatečné přípravě na svátostné manželství, proto mnohé problémy končící rozvody jsou nejen důsledkem psychické a osobnostní nezralosti, ale i velké nevědomosti.
V jakém smyslu nevědomosti?
V případě věřících velmi často chybí chápání pravé podstaty svátosti a také pravé podstaty lásky, která musí být spojena s obětí a askezí. Chybí i teoretická příprava před manželstvím ze strany kněží a solidní duchovní život, bez kterého nelze unést novodobá břemena manželského života.
Jsou kněží připraveni na pastoraci lidí, kteří jsou v manželské krizi nebo jsou rozvedení?
Ještě stále chybí adekvátní pastorace ze strany duchovních, která by reprezentovala milosrdného Krista, ale i ze strany církevního společenství, které by bez odsouzení nabízelo atmosféru přijetí a záchrany. Samozřejmě, pastorace rozvedených a civilně znovu sezdaných není snadná a bude se muset zavést adekvátní příprava kněží a budoucích kněží. Je mi velmi líto zejména těch, kteří nevinně trpí, ačkoli velmi často je chyba na obou stranách, i když ne stejně velká. Osobně jim chci pastoračně pomáhat zvláště nabídkou korektního duchovního vztahu a kněžské služby a každoročních duchovních cvičení.
Převzato z
www.postoj.sk/,
článek z 22. 10. 2015 naleznete
zde.