V historii lidstva nikdy nebyla doba, v níž by obchod s bílým masem, v té či oné formě, vzkvétal tak, jak je tomu dnes. Obchodování s lidmi je nejrychleji rostoucím zločineckým průmyslem na světě. Pornografie zobrazující brutální zacházení se ženami a dívkami patří mezi nejoblíbenější materiály na internetu. A potrat, financované ničení malých lidských bytostí rozvíjejících se v děloze, si každoročně vyžádá životy téměř 42 milionů nenarozených dětí.
Jak odlidšťujúcí je "sexuální obchod", jsem si poprvé uvědomil, když jsem se jako teenager procházel ulicemi Amsterdamu. Se skupinou studentů z mé školy jsme tam byli navštívit kostel Našeho Pána v podkroví, což je jistý kostel skrytý v domě ze začátku 17. století. Naši učitelé si však při plánování trasy neuvědomili, že cestou tam budeme muset přejít přímo přes nechvalně známou Čtvrť červených světel. Když nás s nemalou panikou hnali dolů dlážděnými uličkami, s úžasem jsme se dívali na něco, co nám bylo úplně cizí. Řady a řady oken se spoře oděnými ženami. Stály tam, přičemž jejich únava byla zakryta tlustými vrstvami make-upu a mechanickými svůdnými úsměvy. Vzpomínám si na to. Byly jako masové balíčky v řeznictví. Dokonce i "suvenýry", které obchody prodávaly, byly částmi lidských těl - pohlednice zobrazovaly pouze prsa nebo zadky, nic jiného. Trh s lidským masem. Jeden vlastník veřejného domu prohlížení dívek turistům přirovnával k muži, který si vybírá, kterou pizzu si objedná.
Více než 60% dívek a žen, které tam pracují, se zmiňují o tom, že byly sexuálně napadeny.
Totéž mě začátkem tohoto roku napadlo při cestování Maďarskem. S mým bratrancem jsme o čtvrté ráno přijeli z Bělehradu do Budapešti a nasedli do taxíku, abychom našli nějakou ubytovnu. Řidič nás kvůli hledání ubytovny s volnými pokoji vzal do jedné městské čtvrti, která neměla právě nejlepší pověst. Jak hlupák jsem přemýšlel o tom, proč se tam prochází tolik mladých dívek. Vždyť je ještě tma a není ani náznaku slunečního světla. Když potom náš taxík zastavil na stopce, s jednou z nich jsem navázal oční kontakt. Její modré oči byly mdlé a zbavené jakéhokoli citu.
Byla velmi mladá a velmi pěkná. Měla na sobě lehké černé sako s kožešinovým okrajem a namalované kalhoty, ve kterých musela trpět. Musela mrznout. Byla tak ledová zima, že každý krátký výdech vyšel jako obláček páry. Starší žena, která byla na opuštěném průčelí obchodu, na ni vyštěkla cosi, čemu jsem nerozuměl, a trhla hlavou směrem ke mně. Popošla k autu a ukázala na mě a pak na sebe. Tehdy jsem si uvědomil, že jí řekla něco v tom smyslu, že má zjistit, jestli jsem potenciální zákazník. Když jsme odcházeli, cítil jsem se špatně, ačkoli to, že jsem byl tak překvapený souviselo s tím, jak jsem naivní. Budapešť je přece destinací sexuálního turismu, je to východoevropský Bangkok. Četl jsem o tom. Jen jsem prostě nikdy nečelil realitě - dívka, které by měla být ve škole, se na příkaz jiných prodává cizincům.
Ti, kteří obhajují legalizovanou prostituci, i když mezi legální a nelegální prostitucí jsou jen malé rozdíly, ji brání v podstatě stejným způsobem, jakým se obhajují i další strašné praktiky.
"
Obhájci prostituce často používají slovo ,volba'," poznamenal Benjamin Nolo z Exodus Cry, organizace bojující proti obchodování s lidmi ve svém dokumentárním filmu s názvem Nefarious: Merchant of Souls (Ohavnost: Kupce duší).
Volba je posvátným slovem v kultuře, která uctívá individualismus. A neexistuje žádný limit v počtu životů, které mohou být kvůli ní obětovány. Joyce Arthurová z
Abortion Rights Coalition of Canada (Kanadské koalice potratových práv), která je sama bývalou striptérkou, si
občas bere volno od prosazování potratů, aby měla čas hájit legalizaci prostituce. "
Mezi těmito tématy vidím mnoho podobností," říká. "
Volba, moje tělo patří mně, autonomie, a všechny ty dobré věci."
Nikoho by nemělo překvapovat, že ten, kdo opěvuje ničení a bídu potratů, chválí i průmysl, který se specializuje na degradaci všech těch, kteří jsou do něj zapojeni. Konečně, byla to právě Joyce Arthurová, která bránila konání
Plánovaného rodičovství sbírajícího části těl dětí jako dobrou věc. Dokonce se vyjádřila, že i kanadské matky by měly dát rozřezané části těl svých nenarozených dětí na výzkum.
Při potratu je vzorec stejný jako při obchodování s lidmi: Lidé jsou součtem svých částí a jsou cenní jen tehdy, když jejich těla mají peněžní hodnotu. Lidská těla slouží pouze jedinému účelu: aby byly užitečné pro ostatní.
Doktorka Mary Anne Laydenová, která zkoumá vztahy mezi pornografií a obchodováním s lidmi,
to vyjádřila takto: "
Je to byznys. Myslím si, že hodně pasáků by to přestalo dělat, pokud by v tom nebyly žádné peníze. Ale takhle je to jakýsi druh podnikání. Jakmile někomu řeknete: ,Je produkt', a jen co řeknete: ,To se dá koupit', pak se to něco, dá i ukrást. Tyto dvě věci jsou na sobě navzájem závislé. Pokud si něco můžete koupit, můžete to i ukrást. A ukrást si to je ještě lepší, protože pokud byste si to ukradli, pak za to nemusíte platit. Místo průmyslu sexuálního zneužívání, ať už je to striptýzový klub, prostituce nebo pornografie, je místem, kde se to dá koupit. Sexuální násilí je zase místem, kde se to dá ukrást. Znásilnění a obtěžování dětí a sexuální obtěžování žen je místem, kde se to dá ukrást. Tyto věci tedy do sebe zcela zapadají. Neexistuje způsob, jak nakreslit jasnou dělící linii mezi znásilněním, prostitucí, pornografií a obtěžováním dětí. Jasné dělící linie neexistují."
A když záměrně sterilní sex občas vede ke zplození dítěte, většina pasáků a násilníků okamžitě využije potratový průmysl, který je šťastný, že může "pomoci". V jejich myslích je tělo matky dobré jen k tomu, aby uspokojilo sexuální potřeby platících zákazníků, a ne na to, aby s láskou a něhou živilo drobné a křehké tělo jejich syna nebo dcery. Průmysl sexuálního vykořisťování mužem prodává těla žen a dívek a potratový průmysl trpělivě čeká na to, aby nechtěné syny a nechtěné dcery obětí a násilníků zničil. Někdy mohou prodávat části těla těchto synů a dcer výzkumným společnostem. Všechny části těla se dají zpeněžit. Bohové trhu jsou šťastní.
Kultura bez morálky se setkává s kapitalismem bez etiky. Vytvořili jsme kulturu zboží. Pornografie odlidšťuje ženy u masového publika. Obchodování s lidmi a prostituce umožňuje mužům zrealizovat své fantazie v reálném životě. Když jsem dělal rozhovor s poslancem a aktivistou zasazujícím se proti obchodování s lidmi Joyom Smithem, řeki mi, že kuplíři využívají současnou pornografii k tomu, aby své oběti připravili na přijímání útoků. Řekl, že podle studií prováděných na zákaznících prostitutek, drtivé množství z nich uvádí, že prostituci využívají k tomu, aby mohli přežít fantazii, kterou by si nikdy nevyzkoušeli na "
skutečných ženách". A vykonavatelé potratů se samozřejmě mohou postarat o jakékoli výsledné děti, protože v očích naší kultury nejsou "
skutečnými dětmi".
V kultuře zboží se stejný trend odehrává stále znovu a znovu:
objektivizace vede k odlidštění. Dehumanizace vede k pronásledování.
Je to proto, že naše materialistická společnost již nevěří v duši. Už zapomněla, že nejsme jen tělem, že jsme duší, která má tělo. Ve skutečnosti, je to právě duše, která se vynořuje znovu a znovu tehdy, když se ti, kteří byli zapojeni do tohoto průmyslu, snaží vysvětlit hloubku a brutalitu škod, které byly provedeny. "
Pokaždé, když jsem se prodávala, měla jsem pocit, že prodávám svou duši," uvedla jedna bývalá prostitutka. Nikdo nerozumí "
bolesti a zkáze ženského srdce a duše", která se podílí na obchodu se sexem, vysvětluje Annie Lobertová, bývalá pracovnice v sexuálním průmyslu. Jeden bývalý tvůrce pornografie mi řekl: Když jsem mladé ženy přivedl na porno scénu, "
díval jsem se na to, jak odumírá jejich duše".
A děje se to stále znovu a znovu: bývalé oběti a bývalí pachatelé se snaží najít správná slova na to, aby popsali devastaci, kterou naše kultura zboží způsobila. Znovu a znovu zjišťují, že jsou přitahováni slovy, které lákají k něčemu transcendentnímu. Jelikož cítili bolest a hrůzu, vědí, že lidské bytosti nejsou jen dvěma těly s náhodně uspořádanými orgány, které se vzájemně spojují pro krátkodobé potěšení. Jsme mnohem víc než to.
Nejsme stavění pro zneužívání a degradaci, ale pro lásku a důstojnost.
Mnohokrát, během celé historie lidstva, jsme na tyto jednoduché pravdy zapomínali. A právě to je důvod, proč více než dvě stě let po velkém triumfu křesťanského abolicionisty Williama Wilberforcea v jeho boji proti obchodu s otroky, znovu bojujeme proti stejnému zlu.
Odhodili jsme Boha a pravdu, a pasáci a obchodníci s bílým masem se opět připlazili. Oznámili jsme, že lidé jsou jen zvířaty, a obchodníci s lidmi a s pornografií tak s nimi ochotně začali zacházet. Všechny jsme poučili o tom, že všechno vysvětluje materialismus, že duše neexistuje, a vykonavatelé potratů přikývli a začali se zabývat svými nástroji pracujícími na trhání a odhazování bezduchých shluků buněk, které jsme kdysi uznávali za své dokonale stvořené syny a dcery.
Problémy existovaly vždy. Prostituce a zabíjení novorozenců existují od nepaměti. Ale tyto věci, postupy, které se přiživovaly na nejzranitelnějších skupinách, jsme brali jako hrozné a snažili jsme se je odstranit.
V současnosti žijeme v kultuře, která se vzdala morálního rámce, který je nutný k tomu, abychom uznali takové transcendentní koncepty jako důstojnost lidské osoby, posvátnost lidského života a nekonečnou cenu lidské duše.
Teprve tehdy, když díky lidským troskám a sexem podnícenému krveprolití začneme uznávat tyto věci, budeme si moci uvědomit, že hodnotu člověka nelze zpeněžit a že zkoušet takové věci je zlem, které plodí nezastavitelnou bezbožnost.
Zdroj:
www.lifenews.com, 24. 9. 2015
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
