Paní Jana Ryšánková nám poslala básničku Bezcenná, kterou napsala její kamarádka a spolu s ní báseň svoji, kterou napsala po přečtení této básně.Obě básně ted tvoří společný celek.
Bezcenná
někdy se cítím bezcenná,
jak mince,co už neplatí,
jak chvíle času ztracená,
jak loďka co se potápí,
jak studna, která vyschlá je,
jak hvězda, která nezáří,
jak džbán z nějž nikdo nepije,
jak uschlý strom jejž poráží…
Pro všechny ženy
Jsi jasná hvězda,
která září pro lidi.
jsi jasná hvězda,
co vlastní záři nevidí.
Jsi zlatá mince
nedozírné ceny,
jsi poklad
nade všechny měny.
Jsi pevná a silná
jsi loď,
která se nikdy nepotopí,
a v každém přístavu
zanechá své STOPY.
Jsi jako strom
v jehož stínu
druzí spočinou.
Tak vznešený a krásný,
jenž poutníci nikdy neminou.
Studna Tvé Lásky
plná je po okraj.
A každý člověk
smí přinést ke Tvé studni džbán.
S Láskou *J*
