Autorka: Gabriele Kuby
Friedrich-Ebert-Stiftung (FES) je centrem intelektuálních aktivistů Sociálně-demokratické strany (SPD), která v současné době řídí Německo pomocí koalice s Křesťansko-demokratickou stranou pod vedením kancléřky Angely Merkelové. Jak vysvítá z jejich publikací a konferencí, FES protlačuje "
manželství" stejného pohlaví, reprodukční práva, biotechnologie, sexuální různorodost, rovnost pohlaví a sexuální výchovu. Publikuje také zprávy s úmyslem "
vyjmenování a zahanbení" jednotlivců, organizací, stran a sítí, které pracují na straně života a rodiny.
Nejnovější publikace FES-u se zabývají věcmi na mezinárodní úrovni: popisují anti-genderové aktivisty a anti-genderové akce ve Francii, Německu, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Zpráva s názvem
Gender jako symbolické lepidlo: Postavení a úloha konzervativních a krajně pravicových stran v anti-genderové mobilizaci v Evropě
byla zveřejněna něčím, co se nazývá Nadace pro evropská pokrokové studia (Foundation for European Progressive Studies) "s finanční podporou Evropského parlamentu" a budapešťské větve FES-u.
Autoři jsou znepokojeni rostoucím odporem vůči "
rodové politice", kterou lze vidět v řadách obyčejných lidí (např. Hnutí
La manife Pour Tous ve Francii a
Demo für alle v Německu) a která se projevuje i v referendech konaných v různých zemích po celé Evropě. Navíc citují odpor politických stran na místní i evropské úrovni a anti-rodová prohlášení "
biskupských konferencí". To, co sexuální levice považuje za nebezpečný vývoj, je ve skutečnosti svědectvím úspěchu pro-life a pro-rodinného hnutí v Evropě. Autoři říkají:
Anti-rodová hnutí chtějí tvrdit, že rodová rovnost je "
ideologií". Zavádějí klamné výrazy jako "
gender ideologie" nebo "
teorie rovnosti pohlaví (rodové rovnosti)", které narušují úspěch rovnosti pohlaví ... Tento jev má negativní důsledky pro právní předpisy o rovnosti pohlaví.
Zpráva Symbolické lepidlo pak poskytuje "politická doporučení progresivní straně jak se postavit proti fundamentalistickému politickému aktivismu."
Jednotlivé zprávy ze zemí o "reakčním odporu" proti genderové politice ve Francii, Německu, Maďarsku, Polsku a na Slovensku poskytují dobrý přehled o situaci v jednotlivých zemích a postojích konzervativních a pravicových stran. Na rozdíl od předchozích publikací FES-u, které se snažily očernit a stigmatizovat konzervativní jednotlivce jako pravicové radikály, fanatiky a pro-rodinné fundamentalisty, zpráva Symbolické lepidlo se takového urážlivého jazyka dost zdržuje. Autoři vyznívají tak, jako by se báli, že konzervativní aktivisté získávají převahu ve veřejných debatách a ovlivňují politické strany a právní předpisy:
* vymýšlením pojmů jako "gender ideologie" a "genderizmus"
* uváděním "vědeckých" důkazů proti "gender ideologii"
* lokální mobilizací prostřednictvím "rétoriky postavené na nahánění strachu"
* využíváním "autoritářských témat" jako například polemiky proti francouzské učebnici Tous à Poil (Zcela nahý);
* vytvořením "morální paniky", která "umožňuje obvinit socialistické úředníky z ... ohrožování budoucnosti společnosti"
* opakováním vyprávění o "síle rodičů" nebo angažovanosti rodičů, které má "rodiče podpořit při angažování se za obnovení autority a tradičních hodnot ve škole"
* "Postupným podřízením vzdělávacích institucí křesťanskému konzervativnímu pohledu na svět, které se provádí pomocí místních úřadů spolupracujících s Katolickou církví a náboženskými organizacemi"
* využíváním "nenávistných projevů vůči Gender studiím" (ve smyslu akademického předmětu) a spoléháním se na "mluvčí bojujících za svobodu"
* označování EU za "kulturního kolonizátora"
* vedením úspěšných ústavních referend zaměřených na definování manželství jako svazku jednoho muže a jedné ženy.
Symbolické lepidlo analyzuje i nedostatky sexuální levice. Těžko říci, jestli jde o sebekritický postoj, který je taktickým prostředkem, který má u lidí vzbudit soucit a motivaci k tomu, aby se zapojili do bitvy proti anti-gender aktivistům nebo jestli autorům opravdu začíná docházet, že anti-genderové aktivity mohou mít "vážné následky nejen pro ženská práva a práva LGBT, ale i pro emancipátorskou naději celé levice".
Podle vlastního hodnocení autorů se zdá, že sexuální levici právě chybí jakési "symbolické lepidlo". Vidí:
* "úskalí při budování ideologické odpovědi konzervativcům
* "nedostatek veřejné kampaně proti anti-rodové diskusi"
* "neschopnost formulovat progresivní program v reálné zkušenosti ,obyčejných lidí' "
* zpětné reakce levicových stran na mobilizace anti-genderových sil "jsou jeden krok za neparlamentními silami"
Konečným záměrem autorů je tyto nedostatky "Progresivních" napravit. Je však dobré, že konzervativce seznamují i s tím, jak toho chtějí dosáhnout.
"Obyčejné lidi" je vlastně těžké přesvědčit o hlavním konceptu teorie gender: o tom, že tradiční identita člověka jako muže nebo ženy je omezením lidské svobody, která musí být překonána dobrovolným výběrem pohlavní identity podle osobních pocitů. Jelikož autoři nepodávají žádnou definici konceptu genderové identity, musíme se opřít o preambule Jogjakartských zásad. Ta je totiž jedním z mála míst, kde najdeme její definici:
"Pod pohlavní identitou se rozumí hluboce pociťovaný vnitřní a osobní pocit příslušnosti k nějakému pohlaví, které je nebo není shodné s pohlavím, které dotyčný člověk měl při narození; k tomu patří vnímání vlastního těla (i svobodná změna vnějšího tělesného vzhledu nebo změna tělesných funkcí medicínskými, chirurgickými nebo jinými zásahy), jakož i jiné výrazové formy pohlaví, například ošacení, řeč a způsoby chování."
Řešením neslučitelnosti genderové teorie se zdravým rozumem - zakořeněným v samotné přirozenosti - je zřejmě úplné zřeknutí se konceptu rodu (gender). "Při střetu s novými politickými výzvami může být v dlouhodobém horizontu použití konceptu gender jako technické kategorie spíše sebedestruktivní než užitečné." Progresivisté hodlají odstoupit od "rámce politických náhledů" a kultivovat "skutečné levicové hodnoty pomocí jazyka solidarity". Má se "vytvořit proti-jazyk, který odráží emocionální strach jazyka pravičáků". Navíc "místo toho, aby dávali důraz na 'lidskou přirozenost' nebo 'tradiční hodnoty', progresivní činitelé mají využít další aspekty 'zdravého rozumu': rozdělení moci a bohatství do našich / jejich rukou. Definování politického konfliktu je cestou k nadvládě." Autoři uznávají, že opozice se skládá z těžko kontrolovatelného lidového hnutí. Doporučují tedy, aby byli progresivní činitelé a levicové strany "pevně propojeny s lidovými organizacemi a místními a individuálními iniciativami".
Kromě toho je třeba veřejnosti "prostřednictvím vědeckých konferencí, článků a prohlášení genderových expertů" poskytnout "konkrétní informace o genderových studiích a politických strategiích". Ale kromě konferencí a veřejných diskusí mezi feministkami a katolíky, které mají "zesměšňovat anti-genderovou kampaň", se jako "nejlepší metoda" doporučuje "e-learningový kurz o ... rovnosti žen a mužů", který vyvinuli na Slovensku. Ten se zaměřuje na členy vlády, studenty i širokou veřejnost.
Autoři zprávy Symbolické lepidlo vyznívají tak trochu vystrašeně při pohledu na "změnu paradigmatu v oblasti vědy jak ji známe". Popisují, že věda jak ji dnes známe se nachází [ve stavu] "postmoderní změny modernosti ... věda se stává morální a normativní kategorií, která uznává postoj poznávajícího. Tento přístup zpochybňuje i tradiční rozdělení na subjekt a objekt a přináší nové symboly, nové mýty a nové změny definic ".
Je třeba říci, že - s výjimkou Andrea Petöe, který psal epilog - jsou autorkami zprávy samé mladé ženy, které patří do skupiny "miléniové" generace narozené kolem roku 1980. Některé z nich usilují o doktorát, takže svou akademickou formaci absolvovali během posledních deseti let. Tedy přesně v době, kdy byl na univerzitách za akademický předmět uznaný předmět "gender studií". (V německy mluvících zemích je více než 200 profesorů "gender" nebo "queer" studií a téměř všichni z nich jsou ženy.) "Gender studie" byly a jsou doširoka otevřenými dveřmi pro kariéry žen. Je to vzkvétající trh s pracovními místy.
Tyto mladé ženy znají jen "vědu", která je podřízena cílům uskutečňování politických změn ve společnosti a na akademiky se dívají jen jako na nástroj sloužící zájmům feminismu a LGBT. Tato takzvaná "věda" zcela porušila akademický závazek hledání pravdy. A právě on je (nebo byl) hybnou silou stojící za rozvojem evropské kultury.
Obecně lze říci, že ačkoliv byla zpráva Gender jako symbolické lepidlo publikována spolu s Nadací, která si dělá jisté vědecké nároky, neprokazuje ani nejmenší úmysl zabývat se argumenty na základě jejich pádnosti. Jejím cílem je jen vysmát se nepříteli. Třiadvaceti jednotlivcům, které sexuální levice vnímá jako nepřátele, zpráva uvádí v "indexu" na konci knihy. (Nebyli to právě osvícenští liberálové, kteří měli averzi vůči katolickým "indexem")?
Zpráva na konci hovoří více o slabinách hnutí rodové identity, než o její opozice. Tyto mladé autorky musí mít pocit, že jejich "duchovní dům" je postaven na písku, jinak by totiž nevyjadřovaly tak ustarané zděšení nad opozicí, které čelí. Koneckonců, na straně aktivistů za rodovou identitu jsou v této kulturní válce mnohé organizace, které mají k dispozici miliardy dolarů. [Jsou mezi nimi] mezinárodní instituce jako OSN a EU - spolu s jejich agenturami, jakými jsou například Agentura pro základní práva a Evropský institut pro rovnost žen a mužů. Na stejné straně jsou i vlády jejich členských států v čele se supervelmocí USA a globálními korporacemi jako Apple, Microsoft a Facebook či celosvětové nevládní organizace jako IPPF a ILGA. To abychom jmenovali alespoň některé.
Tak proč se tyto mladé ženy bojí odporu dvaceti tří lidí a několika poměrně malých organizací s extrémně nízkými rozpočty? Odpověď je jednoduchá: protože mají pocit, že pravda je na jejich straně.
foto: odkaz:
www.wikimannia.org
O autorce:
Gabriele Kuby je sociologickou, mezinárodní přednášející a autorkou knih
Die Gender Revolution - Relativismus in Aktion (2006) a
Globální sexuální revoluce - Ztráta svobody ve jménu svobody (Die globale sexuelle Revolution - Zerstörung der Freiheit jim Namen der Freiheit) z roku 2012. Obě knihy byly přeloženy do několika jazyků a zmiňuje je i zpráva Symbolické lepidlo. Knihu Globální sexuální revoluce v USA vydá Angelico Press na podzim tohoto roku.
Zdroj:
LifeSiteNews, 3. 9. 2015
Převzato z
http://www.lifenews.sk/,
článek naleznete
zde.
Můžete si též přečíst - poslechnout:
Socioložka GABRIELE KUBY na Slovensku
G. Kuby: Globální sexuální revoluce - ztráta svobody ve jménu svobody - nová kniha a vystoupení na Slovensku
