Část dopisu Aničky Zelíkové, která nabídla v oběť svůj život, ThDr. Josefu Hlouchovi ze dne 29. 4. 1941.
Když pročítám její životopis, její dopisy, nepřestávám žasnout nad duchovní silou, láskou a vírou této 17tileté dívenky, která v utrpení, lásce a oběti nalezla svůj úkol a smysl života, k záchraně duší...
.... Nelze být šetřena, neboť jsem milována. Psala jsem Vám asi v předposledním dopise o rozdělení dne. Ve dne, abych mohla trpět nepozorovaně, noci jsem úplně ponechala Jemu. Ježíš přijal. Prožívám noci nesmírně krásně. Většinou bez spánku, s mnohými nevolnostmi těla a různými mukami duše.
Prosím, co říkáte o těchto slovech:
"
Chceme-li dát náhradu za nějaký hřích, musíme prožít celou jeho ošklivost, vytrpět všechna muka, která hřích přináší."
Nerozumím tomu, co se se mnou děje. Ježíš to však jistě chce. Když jen malinko únavou usnu, probouzím se se zvláštními pocity. Jsem vzhůru, a přece úplně bezvládná, jakoby ponořena ve spánek. V mé duši je tak zvláštní trýzeň. Obyčejně se jedná o nějaký hřích, jehož ošklivost mne tolik mučí. Prožívám to tak citelně, jako bych se ho sama dopustila. Ty hrozné výčitky svědomí, ta hrozná muka, tak bolestně zranit Ježíše. Samá hrůza mne obklopuje.
Ujišťuji Ježíše, že Jej miluji a neprosím o zmírnění té prudké hry. Svědomí vytýká, že všechny bolesti tělesné i duševní jsou nutným trestem, nemohu dýchat, jsem úplně zpocena. Ráno je lépe, jsem jen unavena.
Ó, jak ubozí jsou hříšníci, jak hrozné je hřešit. Vždy však přijímám s radostí i touhou noc, neboť Ježíš mi dal pocítit, že lze tím pomoci duším.
Ó, drahý duchovní otče, denně ubývá mé bytosti, denně menší se mé síly, denně však víc a více jsem zahrnována silou Ježíše. Mohu stále méně, a přece mohu dost. Jsem šťastnou obětí, ach, tolik šťastnou. Nechť jedná dále. Chce-li, může mne mučit ještě více. Na to mne stvořil, proto mne může nyní používat ke každé hře. Ó, jak je dobrý! Vše, co na mne je, je dílem Jeho lásky.
Dávám mu jen to, co mi podává a je mi radostí vše. ...
Z knihy:
VŠE JE MI DAREM
Korespondence mezi Aničkou Zelíkovou
a ThDr. Josefem Hlouchem.
str. 144 - 145
Vydala Matice cyrilometodějská s.r.o., Olomouc 2014
Sestavil P. doc. ICLic. František Polášek Th.D.
Anotace knihy
Na Zelený čtvrtek r. 1938 v Napajedlích nabídla Bohu Anna Marie Zelíková v oběť svůj život na usmíření za hříchy umělého přerušení těhotenství (interrupce). Dne 11. září 1941 zemřela v pověsti svatosti ve svých 17 letech. Byla to dívka, která žila hluboce duchovním životem. O její spiritualitě svědčí i její písemnosti. Svůj vnitřní svět odhalovala také v dopisech, adresovaných především svému duchovnímu vůdci prof. ThDr. Josefu Hlouchovi (1947 jmenován diecézním biskupem v Českých Budějovicích). Dr. Hlouch byl duchovním vůdcem Aničky skoro tři a půl roku. Většina dopisů Dr. Hloucha a Aničky se zachovala, v této knížce je podáno autentické znění některých z nich. Dávají poznat vroucí spiritualitu obou těchto vzácných osobností, mohou být také ukazateli v náročném duchovním hledání nejen laikům, ale i zasvěceným osobám.
Brož., 124x189 mm, 184 stran, K757
Cena: 198,00 Kč
Matice cyrilometodějská s. r. o.
odkaz:
http://www.maticecm.cz/index.php?act=obchod&detid=4162
