List New York Times tento týden oznámil, že Chlapečtí skauti Ameriky ukončili celonárodní zákaz homosexuálních vedoucích. Podle Timesů se tak snažili vyřešit problém, kvůli němuž hrozilo, že se tato organizace rozdělí a bude vystavena ochromujícím soudním sporům. Diskriminace na základě sexuální orientace bude zakázána také ve všech kancelářích Chlapeckého skauta a u všech placených postů. Noviny píší, že tento krok má za cíl odvrátit soudní spory v New Yorku, Coloradu a dalších státech, které zakazují takovouto diskriminaci v zaměstnání
Je však škoda, že Timesy přehlédly
šokující příběh, který se objevil ve stejné době jako jásot nad tímto novým přístupem. ...
Kdyby na to měly žaludek, mohly čtenáře přimět k zamyšlení nad tím, zda by mělo být homosexuálům umožněno působit jako skautští vedoucí.
Jde o příběh Moiry Greylandové, ženy, která se proslavila jako harfenistka keltské hudby a zakladatelka dvou operních souborů ve Spojených státech. Je dcerou dvou amerických spisovatelů. Její matka, Marion Zimmer Bradleyová, která zemřela v roce 1999, byla uznávanou autorkou science fiction a fantasy románů. Její nejznámější knihou jsou Mlhy Avalonu, feministické převyprávění artušovské legendy. Její druhý manžel a Moiryn otec, Walter Breen, psal knihy o numismatice. Ale její rodiče měli i jiné zájmy.
Příběh se objevil loni, kdy jedna bloggerka publikovala dvě sžíravé autobiografické básně Moiry Greylandové. Tehdy již bylo obecně známo, že Breen byl odsouzen za týrání dětí a roku 1993 zemřel ve vězení. Ale
nikdo nevěděl, jak s Moirou zacházela její vlastní matka. „
Byla krutá a násilnická, zároveň byla nenormální i sexuálně,“ napsala v průvodním e-mailu. Tato zpráva byla natolik přesvědčivá, že ostatní autoři science fiction byli zděšeni a neschopni slova. Někteří z fanoušků Bradleyové spálili její knihy.
Tento týden Greylandová zveřejnila na jiném blogu další podrobnosti o svém dětství.
„
Stačí říci, že oba rodiče chtěli, abych byla homosexuálem, a děsilo je, že jsem žena. Moje matka mě obtěžovala od mých 3 do 12 let. Vzpomínám si, že když mi otec poprvé provedl něco mimořádně násilného, bylo mi pět. Ano, znásilnil mě. Nerada na to myslím.“
Bradleyová a Breen byli součástí gay a bisexuální subkultury amerického Západního pobřeží. To, že byli i pedofily, byl už jen přídavek navíc, jak dosvědčuje jejich dcera.
Greylandová píše o nesmírném odporu jejího otce k jejímu pohlaví, navzdory jeho mnoha vztahům se ženami a ženským obětem. „
Jasně mi řekl, že mě nikdy žádný muž nebude chtít, protože všichni muži jsou skrytí homosexuálové a jen se zatím ještě nevyrovnali se svou přirozenou homosexualitou.“ Ve všem tom, co Greylandová odhaluje, jde podle jejího názoru o
silné pokřivení lidské přirozenosti, které je jádrem moderní genderové ideologie. Tento zlostný tlak genderové ideologie je odhodlán využít hnutí homosexuálů – v některých kruzích považované za něco víc než neškodný projev lásky a náklonnosti mezi osobami téhož pohlaví –, aby pokročilo k naprostému osvobození lidských bytostí od jakéhokoli omezení sexuální touhy a chování.
Greylandová je nekompromisní ve své analýze toho, co se opravdu děje v této subkultuře, jež se nyní rychle stává něčím jiným než „sub“ kulturou:
„
Teď bych všem dobromyslným lidem, kteří se domnívají, že přenáším své zkušenosti na širší komunitu homosexuálů, chtěla vysvětlit, proč jsem přesvědčena, že mám pravdu. Mé zkušenosti z komunity homosexuálů říkají, že hodnoty v této komunitě jsou velmi odlišné: předpokládá se, že každý je homosexuál a tají to. Rané sexuální zkušenosti zabrání homosexuálním dětem jejich orientaci tajit, a pak budou všichni šťastní.“
„
Pokud mi nevěříte, prozkoumejte význam pojmů ,legální věk‘, ,Twinks‘, ,ageismus‘ a spisy ČETNÝCH levicových autorů, kteří věří, že raná sexualita je pro děti nějakým způsobem ,prospěšná‘.“
Grealandová též tvrdí, že
to, co odlišuje homosexuální kulturu od kultury heterosexuálů, je přesvědčení, že raný sex je dobrý a prospěšný. Oni opravdu věří, že jediný způsob, jak vytvářet další homosexuály, je poskytnout chlapcům sexuální zážitky, dříve než budou ,zničeni‘ přitažlivostí k dívkám.
„
Pokud se mnou souhlasíte, což však nemusíte, pak tyto skutečnosti stojí za to, abyste jim věnovali pozornost. Pokud si myslíte, že se mýlím, máte na to právo, ale mějte se na pozoru před OBROVSKÝM počtem případů sexuálního zneužívání a transgenderismu, které budou vycházet z těchto ,manželství‘ homosexuálů. Již statistika sexuálního zneužívání dětí homosexuály vykazuje astronomicky vysoká čísla ve srovnání s počtem dětských obětí heterosexuálů.“
Otec Greylandové týral mladé chlapce. Nakonec se to o něm rozneslo a muž, u kterého v Los Angeles bydlel, si uvědomil, že jeho syn je zrovna ve věku, na který se Breen zaměřoval. To mělo za následek Breenovo uznání vinným ve 13 bodech různých násilných sexuálních deliktů. Zemřel ve vězení v roce 1993. Greylandová nám smutně sdělila, že „
ačkoli moje matka i moje ,macecha‘ (lesbická milenka matky) o otcových zločinech velice dobře věděly, mně téměř až do okamžiku jeho odsouzení nikdo nevěřil a byla jsem považována za ,hysterku‘.“
Greylandová vysvětluje, jak to v této kultuře chodí. Říká, že
je třeba pochopit, že milovníci chlapců nepovažují to, co dělají, za „zneužívání“. Podle nich je sex založený na vzájemném souhlasu. Poté popsala, jak se vyvíjelo její uvažování o hnutí homosexuálů ve světle toho, co byla nucena prožít. Začalo jí docházet, že:
„
... homosexualita může být problém. Pochopitelně jsem byla vychována tak, abych byla zcela tolerantní. Před lety jsem četla (Jeffreyho) Satinovera, který se domnívá, že homosexuálové jsou do značné míry pansexuální, to znamená, že chtějí mít sex s KÝMKOLI, JAKÉHOKOLI věku a KTERÉHOKOLI pohlaví, spíše než aby se chtěli omezovat na jednu osobu. Považuje to za bezpochyby morální a etický problém, nikoli za sexuální ,orientaci‘...“
Greylandová nyní interpretuje skutečné přesvědčení svých rodičů takto:
„Vzhledem k tomu, že všichni lidé jsou od přirozenosti homosexuální, vládnoucí skupiny heterosexuálů každého omezují a činí jej posedlým. Raný sex způsobí, že lidé budou ochotni mít sex s kýmkoli, což přivodí ideální společnost, z níž bude odstraněna homofobie, a pomůže to lidem stát se tím, ,kým doopravdy jsou‘. Také bude zničena nenáviděná nukleární rodina s jejím paternalismem, sexismem, ageismem (ano, pro pedofily to bude skvělá věc) a všemi ostatními ,ismy‘. Bude-li dostatečný počet dětí sexualizován v dostatečně nízkém věku, homosexualita bude najednou ,normální‘ a přijatelná pro všechny a staromódní představy o věrnosti zmizí. Jelikož sex bude integrován jako přirozená součást každého vztahu, zmizí bariéry mezi lidmi a objeví se ideální společnost, neboť ,heterosexuální kultura‘ bude následovat osud dinosaurů. Jak říkávala moje matka: ,Dětem je vymýván mozek tak dlouho, až uvěří, že nechtějí sex.‘“
„Já vím, já vím. Hloupost tohoto konkrétního tvrzení je bezmezná a jeho skutečným důsledkem jsou čtyřicetiletí lidé podstupující terapii kvůli sexuálnímu zneužívání, mnoho, mnoho sebevražd a zničené životy téměř KAŽDÉHO z nich. Ale někdo to musel říct. Bude mi někdo naslouchat? Šest mužů v otcově procesu odmítlo svědčit, dvě oběti svědčily. S jedním z nich jsem v kontaktu. Fanoušci mé matky jej před lety tak divoce umlčeli, že o tom dodnes nedokáže hovořit. Neznám osudy všech těch mužů, ale vím, že jeden z nich zemřel ve svých čtyřiceti letech kvůli problémům s příjmem potravy. Nikdy nebyl schopen mluvit o tom, co se stalo. A vím, že nejméně jeden ze seznamu 22 mužů, který jsem dala policii jako soupis potenciálních obětí zneužívání, spáchal v loňském roce sebevraždu. Znám také mnoho obětí mého otce, které nesvědčily, protože ho milují. Já osobně chápu proč: z obou mých rodičů byl on ten mnohem laskavější.“
Moira Greylandová hovořila online s Katy Faustovou, na jejímž blogu zveřejnila tyto své sžíravé zkušenosti. (Faustová je jedním z šesti dětí homosexuálů, které svědčily u Nejvyššího soudu proti manželství osob stejného pohlaví před vynesením rozsudku v případu Obergefell.) Její názory tuto záležitost ještě vyostřily: problémem je homosexualita.
Problémem je přesvědčení, že všechen ten stále provozovaný sex nějak vyřeší problémy, a ne že je vytváří. Greylandová pokračovala:
„
Proto jsem začala mluvit proti sňatkům osob stejného pohlaví a tím jsem si znepřátelila dokonce i většinu mých nejsilnějších zastánců. Koneckonců, potřebují vidět mé rodiče jako šílené sexuální delikventy, nikoli jako homosexuály následující své hluboce zakořeněné etické postoje a snažící se vytvořit ideální společnost podle poněkud pošetilé fantazie. Nejsou ochotni přijmout možnost, že homosexualita může ve skutečnosti ničit děti, a ničit dokonce i dospělé, kteří chtějí zůstat v jejím područí."
„
Můj pohled je přirozeně velmi nepříjemný pro liberální osoby, s nimiž jsem byla vychována: Bylo mi ,dovoleno‘ být obětí zneužívání od obou rodičů a bylo mi ,dovoleno‘ být obětí dosti hrozného násilí. Je tedy neuvěřitelné, že mi NENÍ DOVOLENO obvinit jejich homosexualitu za jejich naprostou ochotu akceptovat jakýkoli sex provozovaný kdykoli mezi všemi lidmi."
„
Ale to mě ani na okamžik nezastaví. Budu hájit své právo hovořit. Mlčela jsem až příliš dlouho. ,Manželství‘ homosexuálů není ničím jiným než způsobem, jak přetvořit děti k obrazu jejich ,rodičů‘. Za deset až třicet let se ty, které to přežijí, vyjádří."
„
Do té doby budu mluvit já.“ Co za deset až třicet let řeknou ti, kdo byli chlapeckými skauty, o některých otevřeně homosexuálních dospělých vedoucích a zaměstnancích? Poví pak Moira Greylandová: „
Vždyť jsem vám to říkala“?
Zdroj: Mercatornet
Převzato z
http://rcmonitor.cz/cr,
článek z 18. 8. 2015, naleznete
zde.
