Turínské plátno znamená pro každého něco jiného - pro některé je předmětem uctívání, pro jiné padělkem a pro jiné středověkou zajímavostí. Důkazy však jednoho židovského vědce přesvědčily, že plátno je spojovacím bodem mezi vědou a vírou.
"
Plátno vyvolává pochybnosti (i v mnoha lidech s hlubokým přesvědčením), protože přivádí k závěru, že velmi pravděpodobně existuje něco většího než základní věda," řekl pro americký portál CNA jeden z hlavních expertů na Turínské plátno Barrie Schwortz.
Připustil, že nevěděl, zda je ve hře i něco mimo vědy, a dodal: "
Ne to mě přesvědčilo. Přesvědčila mě věda."
Turínské plátno patří mezi nejznámější relikvie, které se spojují s umučením Krista. Jelikož ho křesťané už století uctívají jako Ježíšovo pohřební plátno, stalo se předmětem důkladného vědeckého výzkumu, aby se zjistilo zda je pravé a aby se zjistil původ obrazu na něm.
Obraz na více než čtyři metry dlouhé a metr široké látce tvoří oboustranné skvrnky a otisky mrtvého muže, který byl brutálně umučen a ukřižován.
Schwortz, v současnosti technický fotograf v důchodu a aktivní řečník na téma Turínské plátno, byl v roce 1978 zapojen do Projektu výzkumu Turínského plátna (Shroud of Turin Research Project), který seskupil přední vědce, aby tento starověký artefakt prozkoumali.
Jelikož byl v té době nepraktikujícím Židem, váhal, jestli se má přidat k týmu a byl skeptický vůči tomu, že by plátno mohlo být pravé - předpokládal, že nejde o nic jiného jen o velmi dobrou malbu. Upoutaly ho však vědecké otázky, které obraz vyvolával.
Schwortz popisuje, jak ho i přes jeho výhrady kolega z týmu vědců - katolík a specialista na zobrazovací technologie z organizace NASA - přesvědčil, aby na projektu nepřestal pracovat. Ze žertu mu řekl: "
Nemyslíš si, že by Bůh chtěl mít v našem týmu někoho z vyvoleného národa?"
A tak se brzy Schwortz setkal s jedním z obrovských tajemství obrazu, které až do dnešního dne stále přivádí vědecké pracovníky k úžasu.
Vysvětlil, že speciální nástroj, který se na projektu používal, byl vyvinut k hodnocení rentgenových paprsků, díky čemuž se světlá a tmavá místa obrazu mohla na základě úměrnosti obou míst vertikálně promítnout v prostoru.
V případě obyčejné fotografie by výsledkem byl zničený a pokřivený obraz. V případě plátna však vznikl přirozený 3D reliéf lidské postavy. To znamená, že "
existuje vztah mezi hustotou obrazu - světlých a tmavých míst na obraze - a látkou vzhledem ke vzdálenosti těla."
"
Jediný způsob, jak se to mohlo stát, je, že došlo ke kontaktu látky s tělem," řekl. "
Nedá se to promítnout. Není to fotografie - fotografie ani umělecká díla takovou informaci nenesou."
Tento důkaz ho přesvědčil, že obraz na plátně vznikl způsobem, který dokonce
převyšuje možnosti moderních technologií.
"
Středověký padělatel v žádném případě nemohl mít takové znalosti, aby něco podobného vytvořil a aby to udělal způsobem, na který dnes neumíme přijít - v době, která je nejvíce v historii lidstva zaměřena na zobrazování."
"
Jen se nad tím zamyslete - v kapse máte foťák i počítač v jednom, a to v podobě jednoho malého přístroje," řekl.
"
Plátno se stalo jedním z nejzkoumanějších artefaktů v historii vůbec a moderní věda nedokáže nijak vysvětlit, jak ty chemické a fyzické vlastnosti vznikly."
Obraz na Turínském plátně byl pro něj nejpřesvědčivějším důkazem, ale řekl, že to je jen zlomek všech vědeckých údajů, které jsou důkazem, že plátno je skutečné.
"
Opravdu, je to hromada tisíců malinkých částí důkazů, které když se spojí, ohromí faktem, že plátno je pravé."
I přes množství důkazů je mnozí skeptici zpochybňují aniž by znali fakta. Z toho důvodu Schwortz vytvořil webovou stránku
www.shroud.com,
která slouží jako zdroj vědeckých údajů o plátně.
A přece, jak řekl, je mnoho těch, kteří důkazy stále zpochybňují a jsou přesvědčeni, že to není nic víc než propracovaná malba.
"
Podle mě důvod, proč skeptici popírají vědu, je, že pokud by něco z toho přijali, dramaticky by to ovlivnilo jejich hluboké přesvědčení a museli by se vrátit a změnit to, kým jsou a čemu věří," řekl. "
Mnohem snazší je bez přemýšlení to odmítnout a netrápit se tím. Takto se nemusí postavit vůči vlastním názorům.
"
Myslím, že někteří lidé to raději budou ignorovat, než by se měli vystavit pochybnostem."
Schwortz zdůrazňuje, že
věda poukazuje na to, že plátno bylo pohřební a patřilo muži, který byl ukřižován způsobem popsaným v evangeliích a následně byl pohřben podle židovské tradice. Řekl však, že to není důkazem zmrtvýchvstání - a zde přichází na řadu víra.
"
Je to obraz, který vznikl před vzkříšením, protože kdyby to bylo po vzkříšení, byl by to obraz živého muže, a ne mrtvého, "řekl a dodal, že věda není schopna zkoumat obrazy, které by vznikly během toho, jak lidské tělo vstává z mrtvých.
"Plátno je zkouškou víry, ne zkouškou vědy. Při plátně přijdeme k bodu, kde věda končí, a dále se lidé už musí rozhodnout sami."
"
Odpovědí na víru nebude kus látky. Ale možná je odpověď na víru skrytá v očích a srdcích těch, kteří se na ni dívají."
Pokud jde o prokázání souvislosti mezi vírou a vědou, Schwortz má v tomto jedinečné místo - nikdy nekonvertoval ke křesťanství, ale zůstává praktikujícím Židem. A říká, že právě díky tomu je jeho svědectví jako vědce o to věrohodnější.
"
Myslím, že Bohu takto sloužím lépe, svou aktivitou ohledně plátna, tím, že jsem ten poslední člověk na zeměkouli, od kterého by někdo čekal, že bude přednášet o něčem, co je vlastně hlavní křesťanská relikvie."
"
Myslím, že Bůh ve své nekonečné moudrosti věděl víc než já a poslal mě tam z nějakého důvodu."
Zdroj: Catholic News Agency, 4. 8. 2015
Převzato z
www.lifenews.sk/,
článek naleznete
zde.
"
