Bůh působí skrze nás. Máme poslání. Existujeme na světě s jistým cílem - abychom přijímali Boží lásku a prokazovali ji jiným. Bůh chce uzdravit zraněný svět. Žádá od nás, abychom byli jeho svědky a spolupracovníky na tomto díle.
Písmo zjevuje obsah a formu lásky
21. Dějiny začínají stvořením muže a ženy, kteří byli stvořeni k Božímu obrazu. V průběhu dějin Bůh povolává a formuje lidi. Uzavřel s námi smlouvu, nejprve skrz Izrael a později skrze Krista a církev. V tomto vztahu nás Bůh učí, abychom milovali tak, jako on miluje nás.
22. Jinými slovy řečeno, protože jsme byli stvořeni k tomu, abychom vytvářeli společenství, učíme se, že
láska je naším posláním. Tento prvotní dar bytí nás formuje v tom, čím jsme a jak žijeme. V krátkosti to lze shrnout takto: "způsob, jakým miluje Bůh, se stává mírou lidské lásky". [17] [1]
23. Žít tímto způsobem však vyžaduje
pokoru. Vyžaduje to od nás, abychom připodobnili naše srdce Bohu a dívali se na svět jeho očima. Boží způsob je lepší způsob, ale není to vždy snadné.
24. Bible překypuje
obrazy Boží lásky. Bůh je otec, který přivítá doma svého marnotratného syna a vystrojí mu slavnostní hostinu (srov. Lk 15, 11-32). Bůh je pastýř, který hledá ztracenou ovečku (srov. Lk 15, 3-7). Bůh je matka, která utěšuje své děti (srov. Iz 66, 13). Bůh je přítel, který položí svůj život za jiné, a který pláče, když jeho přátelé trpí (srov. Jan 11, 35). Bůh je učitel, který nás vede k tomu, abychom milovali bližního a sloužili si navzájem. (srov. Mt 22, 39). Bůh je vinař, který se o nás stará, dokud nepřineseme dobré ovoce (srov. Jan 15, 1). Bůh je král, který nás zve na svatbu svého syna (srov. Mt 22, 1-14). Bůh slyší křik slepého, zastaví se a ptá se ho: Co chceš, abych ti udělal? (srov. Mk 10, 46-52). Bůh prokazuje pohostinnost, slituje se nad lidmi, když jsou hladoví, dává jim pokrm (srov. Mt 14, 13-21) [18] [2], ba dokonce sebe sama (Mt 26, 26).
Manželství je základním biblickým obrazem Boží lásky
25. Všechny tyto obrazy a mnohé jiné nám pomáhají vidět hloubku Boží lásky. Tyto obrazy zdůrazňují takový druh lásky, o které máme svědčit svým vlastním životem. Jak řekl papež Benedikt XVI., je zde jeden klíčový obraz, který vytváří rámec pro všechny ostatní:
"Bůh miluje svůj lid". Opravdu, biblické zjevení je především vyjádřením dějin lásky, dějin Boží smlouvy s lidstvem. Z tohoto důvodu Bůh použil obraz lásky a životního spojení muže a ženy v manželské smlouvě jako symbol dějin spásy. "[19] [3]
26. Manželské zobrazení má ústřední postavení při popisu smlouvy mezi Bohem a Izraelem a později při popisu smlouvy mezi Ním a církví. Papež Benedikt XVI. učí, že "manželství založené na výlučné a definitivní lásce se stává zobrazením
vztahu Boha k jeho lidu a naopak." [20] [4] Boží smlouva je ústředním tématem Písma a manželství je privilegovanou biblickou metaforou pro popis vztahu Boha k lidstvu. Když byl papež Benedikt XVI. ještě mnichovským arcibiskupem, vysvětlil to následovně:
"Lze říci, že Bůh stvořil vesmír, aby mohl vstoupit do dějin lásky lidstva. Stvořil člověka, aby mohla existovat láska. Za tím se skrývají slova Izraele, které nás přivádějí přímo k Novému zákonu ... Bůh stvořil vesmír, aby se mohl stát lidskou bytostí, zahrnul nás svou láskou a pozval nás, abychom ho také milovali. "[21] [5]
27. Toto zobrazení manželství začíná ve Starém zákoně, který nás učí, že Bůh nás miluje důvěrně, něžně a toužebně. "Především proroci Ozeáš a Ezechiel popsali toto zanícení Boha pro svůj lid vášnivými erotickými obrazy." [22] [6] U proroka Ozeáše Bůh slibuje, že "přivábí" Izrael a promluví něžně k jeho srdci, dokud neodpoví "jako za dnů svého mládí "a bude ke mě volat "můj muži"(Oz 2, 16-18). U proroka Ezechiela Bůh mluví k Izraeli jazykem obrazů:
"Tehdy jsem roztáhl na tebe okraj svého pláště a zakryl jsem tvou nahotu. Přísahal jsem ti, uzavřel jsem s tebou smlouvu - praví Panovník Hospodin - a stala ses mou. Pak jsem tě obmyl vodou ... a pomazal jsem tě olejem .... stala ses nadmíru pěknou a byla jsi schopná stát se královnou." [7] (Ez 16, 8-13). Podobný jazyk nacházíme u proroka Izaiáše [8], Jeremiáše [9] i v Žalmech. [10] Kniha Píseň písní byla také po staletí inspirací pro homilie a navrhla obraz manželství na vysvětlení intenzity Boží lásky k lidem.
Bible nepředstavuje manželskou lásku sentimentálně
28. Ze strany Boha je manželství se svým lidem
trvalé. "Vztah Boha s Izraelem vyjadřují [proroci Ezechiel a Ozeáš] prostřednictvím metafor zasnoubení a manželství". Ale když Boží lid zhřeší, jeho svéhlavost se stává jakýmsi druhem "cizoložství a prostituce". [11] Prorok Ozeáš to pak vyjadřuje jako zradu Boží lásky ze strany Izraele, který jako nevěrná nevěsta zrazuje svého manžela. Bůh říká Ozeášovi:
"Jdi a miluj ženu, která má milence a cizoloží, jako Pán miluje syny Izraele, ačkoli se oni obracejí k jiným bohům." (Oz 3, 1)
29. Když Boží lid zapomněl na Boží přikázání, nevšímal si chudého uprostřed sebe, hledal útočiště u falešných bohů - pak jsou
cizoložství a prostituce tím správným vyjádřením pro jejich nevěrnost. [12]
30.
Bůh však zůstává věrný. Papež František, když se nedávno zamýšlel nad 16. kapitolou knihy proroka Ezechiela, poznamenal, že Bůh mluví slovy lásky dokonce i tehdy, když je Izrael nevěrný. [29] [13] Izrael hřeší. Izrael zapomíná. Izrael je nevěrný tím, že následuje falešné bohy. Bůh však neopustí svůj lid smlouvy. Pokání a odpuštění jsou vždy možné. Boží milosrdenství znamená, že Bůh hledá dobro Izraele i tehdy, když Izrael od něho utíká.
"Vždyť jak opuštěnou ženu a duchem skleslou povolal tě Hospodin. Nuže zda může být zavržena žena mládí? - Říká tvůj Bůh. Na krátkou chvíli jsem tě opustil a velkým slitováním si tě přitáhnu ... věčným smilováním jsem se nad tebou slitoval." (Iz 54, 6-8) Bůh je vytrvalý v lásce ke svému lidu, dokonce i tehdy, když padá a žije bez něj.
31. Podobně i křesťanská láska zahrnuje mnohem více než jen emoce. Zahrnuje v sobě erotický i citový aspekt, ale
je také rozhodnutím. Láska je posláním, které dostáváme, dispozicí, kterou přijímáme, povoláním, ke kterému jsme určeni. Takovou lásku můžeme objevit, když po ní toužíme. Tato láska hledá a následuje lásku Boha, který zůstává věrný smlouvě s Izraelem a tím nás učí, co je láska. Bůh nikdy nevyměnil Izrael za atraktivnějšího partnera. Ani ho neodradil odmítnutím. Bůh není nikdy nestálý. Chce pro nás jen to nejlepší, pravé a konečně dobro. Zatímco jeho láska k Izraeli je vášnivou touhou - a to nemůže popřít nikdo, když čte proroky - tento "erotický" aspekt božské lásky je vždy zkvašený Boží obětavou věrností. [30] [14] Boží erós vždy zahrnuje slitování a trpělivost.
Manželství, láska a Kristova oběť na kříži
32. Boží láska je živě popsána v páté kapitole listu Efezanů, ve které svatý Pavel aplikuje analogii manželství na Krista a církev. [31] [15] Pavel nabádá manžele, aby se podřizovali jedni druhým v bázni před Kristem (srov. Ef 5, 21). Křesťanské manželství proto není vyjednáváním o právech a povinnostech, ale spíše
vzájemným sebedarováním. Je to mnohem více než jen rovnostářství. Pavel píše, že
"muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve" (Ef 5, 23). Co to však znamená v praxi? Pavel zde vyzývá manžele k sebadarující lásce, která odráží Kristovu oběť na kříži. Tváří v tvář přeceňování mužství a panovačnosti, tak v hlubokém protikladu k pořádku domácnosti ve starověkém světě, Pavel předkládá dynamiku lásky podle Božího obrazu:
"Muži, milujte manželky, jako Kristus miluje církev a vydal sám sebe za ni." (Ef 5 , 25). Církev na základě páté kapitoly listu Efezanů mluví o manželství jako o svátosti a vybízí manžele k vytváření společenství oběti podle vzoru Krista, který se za nás obětoval na kříži.
33. Ježíš umožnil křesťanům, aby zblízka poznali Boží lásku, a tak mohli s jistotou o ní mluvit. Ježíš zpřístupnil Boží smlouvu všem, přičemž završil dějiny Izraele jako univerzální dějiny spásy.
Ježíš je vtělením životodárné lásky, protože je doslova Božím Slovem, které se stalo tělem. Miluje Církev jako svou nevěstu a tato nesobecká láska - prokázána krví na kříži - je vzorem vzájemné lásky a služby, kterou vyžaduje křesťanské manželství a rodina.
34. Papež Benedikt XVI. napsal:
"Pohled na Kristův probodnutý bok , dosvědčuje ... že Bůh je láska. Právě zde můžeme kontemplovat tuto pravdu. A jen vycházejíce odsud víme definovat, co je láska. Díky tomuto pohledu křesťan nachází cestu svého života a svého milování. "[32] [16].
35. "Láska" dnes pro mnohé lidi znamená jen hřejivý pocit nebo fyzickou přitažlivost. I tyto věci mají své místo. Ale skutečná láska - láska, která přetrvá, je hluboká a naplní lidské srdce na celý život - roste z toho, co dáváme druhým, ne z toho, co si bereme samy pro sebe. Pán Ježíš Kristus zemřel za nás na kříži pro naši spásu. Tento druh radikální osvobozující
schopnosti zříci se sebe samých a dávat se druhým , je pojivem celého katolického učení o manželství a rodině. Autentické katolické učení o manželství a rodině odděluje pravou lásku od jejího napodobení.
36. Písmo má mnoho vzájemně se doplňujících a překrývajících způsobů k popisu Boží lásky, ale nejvýstižnějším z nich je právě manželství. Smlouva mezi Bohem a jeho lidem - nejprve mezi Izraelem a pak církví - je jako manželství. Toto manželství není vždy snadné, ale lidský hřích nemá nikdy poslední slovo.
Boží věrnost zjevuje pravou lásku a věrnost. Ježíš Kristus, který přijímá všechny do Společenství Boží rodiny, nám dává novou a neobyčejnou lásku, abychom mohli žít novým životem.
Otázky k diskuzi:
1. Proč se Boží láska připodobňuje manželství?
2. Čím se liší Boží způsob milování od našeho lidského milování?
3. Jaká je pravá láska a jak ji poznáme? Jaké jsou podobnosti a rozdíly mezi naším kulturním chápáním romantické lásky a chápáním Boží lásky ve smlouvě?
4. Vzpomínáš si na chvíle, kdy ti Boží láska pomohla milovat upřímnější a lépe?
Vysvětlivky:
[1] BENEDIKT XVI., encyklika Deus Caritas est, 25. decembra 2005, 11.
[2] Srov. Mt 15, 32-39; Mk 6, 31-44; Mk 8, 1-9; Lk 9, 10-17; Jan 6, 5-15.
[3] Benedikt XVI .: Promluva účastníkům fóra rodinných sdružení a Evropské federaci katolických rodinných sdružení, Řím, 16. května 2008.
[4] Deus caritas est, 11.
[5] JOSEPH Ratzinger: In the Beginning: a Catholic understanding of the story of creation and fall (Grand Rapids, MI: Wm. B. Eerdmans Publishing Co., 1995), 30.
[6] Deus caritas est, 9.
[7] Porov. Ez 23.
[8] Porov. Iz 50,1; 54,5; 61,10;62,5.
[9] Porov. Jer 2, 2; 3,1; 3,6-12; 31,32.
[10] Ž 45.
[11] Deus caritas est, 9.
[12] Porov. Ex 34, 16; Sudc 2, 17; Nm 15,39; Dt 31, 16
[13] Papež FRANTIŠEK, Homilie, "Papežská mše u Svaté Marty - Když láska selže". L'Osservatore Romano, (28. února 2014).
[14] Porov.: Deus caritas est, 5.
[15] Porov. Ef 5, 21-33.
[16] Deus caritas est, 12. Porov. Jn 19, 37; 1 Jn 4, 8.
Převzato ze
zastolom.sk, 21. července 2015,
článek naleznete
zde.
