Co to jsou FATYMská hesla a jak je používáme? Jak vznikala evangelizační hra s hesly? Třeba se tento nápad, který se nám osvědčil, bude hodit i někomu dalšímu.
Když jsme nastoupili do pohraničí kolem Vranova a já jsem např. přišel z Velkého Meziříčí, z velmi živé farnosti, s politováním jsme zjistili, že úspěšnost běžného předávání nauky v rámci katechetického vyučování, je velmi malá. Na jedné obecné škole jsem ještě na konci školního roku v poslední hodině zjistil, že část dětí neumí udělat kříž, přestože jsme se k tomu vraceli každou hodinu. O dalších pravdách víry ani nemluvím. Jak předat základní pravdy víry, když v rodinách nemají v tomto směru podporu? Jak naučit děti alespoň pár základních pravidel pro život a pro každodenní rozhodování v duchu evangelia?
Zdálo se to téměř nemožné, a přesto se jeden nápad osvědčil. Začali jsme s mládeží, dětmi i s některými dospělými hrát dlouhodobou hru na hesla. V nepravidelných intervalech 1 až 2 měsíce jsme vyhlásili nosné aktuální heslo. Jedná se o dvouřádkový rýmovaný slogan, který se snadno zapamatuje, a který v sobě nese důležité poučení. Např. „Kdo soudí, ten bloudí!“ nebo „Boží oko všechno vidí, Boha nikdo neošidí.“ „Ježíš za mě život dal, z hrobu vstal a žije dál.“ Více najdete na
fatym.com. Nové heslo jsme vždy vyvěsili na internetu a našich farních a kostelních nástěnkách. S dětmi jsme je probírali v náboženství a při různých příležitostech. Děti měly nejprve pochopit, o co v heslu jde, pak se je naučit zpaměti a dokonce je vysvětlit i někomu dalšímu, případně ho toto heslo naučit. Jednou děti hlásily, že toto heslo zná už i pan ředitel (ten se vždy profiloval jako nevěřící). A pak přišly samozřejmě i chvíle, kdy se heslo mohlo hodit. Např. když přespolní děti čekaly v zimních měsících na autobus, navykly si chodit na faru do tepla a zahrát si nějakou hru. Zazvonily a zaslechly: „Heslo!“ Ti, co je neznali, se je naučili a vstoupili do fary. A takovýchto příležitostí k procvičování bylo a je mnoho. Některá hesla se velmi vžila, např. „Soudek medu, kapka jedu, v tomhle s vámi nepojedu.“ nebo „Pomoz duším do nebe, budou prosit za tebe.“ atd. Občas jsme zažili plno veselých zážitků, kdy malá Maruška popletla heslo „Díky postu poporostu.“ a řekla: „Kvůli postu nevyrostu.“ Některá hesla byla dokonce zhudebněna a tyto písně zlidověly, jako např. oblíbený hit Víra to je poklad můj. Za dlouhé roky, kdy tuto hru s dětmi a mládeží hrajeme, už se podařilo nastřádat poměrně velkou zásobu hesel (mnohé z nich jsou k dispozici). Řada dětí už odrostla, ale přesto že jsou z nich dospělí, tak se k heslům vracejí, učí je další a svědčí o tom, jak jim vzpomínka na konkrétní heslo pomohla v různých konkrétních životních situacích. A jak tato hesla vznikají? Zapojit se může kde kdo a zvlášť někteří k tomu mají velké dary.
Též nás těší, že tyto materiály jsou využívány nejen pro námi prožívanou hru, ale i v mnoha dalších obdobách, kdy je někteří nástěnkáři, tvůrci farních nebo i jiných zpravodajů či webových stránek hojně využívají. A o to nám právě jde, vždyť to všechno se může stát nástrojem evangelizace. A tak i když se nepodařilo dětem v pohraničí předat plné penzum učiva náboženství, podařilo se jim alespoň předat základ, na kterém mohou svůj život utvářet a těší nás, že řadu hesel znají i ti, kdo do náboženství nikdy nechodili, ale které nějakým způsobem hesla oslovila.
