Kardinál Robert Sarah, který je váženým prefektem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti ve Vatikánu, jmenován do funkce papežem Františkem v roce 2014, dal po Mimořádné synodě o rodině jasně najevo, že jakýkoliv pokus oddělit učení katolické církve od "pastorační činnosti" je formou "
bludařství a nebezpečné schizofrenní patologie."
Kardinál Sarah adresoval 20. května na Papežském institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny, představující řadu knih Roberta Cantagalliho "
Family, Work in Progress," kardinálovi Walteru Kasperovi a jeho přívržencům jasnou zprávu. Kasper byl od konsistoře 2014 hlavním zastáncem "návrhu" povolit přijímání eucharistie rozvedeným a znovu sezdaným a nadále v tom pokračuje za podpory mnoha německých biskupů.
Kardinál Sarah uvedl, že "
africká církev bude tvrdě odporovat jakékoliv rebelii vůči učení Ježiža a učitelského úřadu."
"
Být milosrdní? Pravdou je, že pokud jde o používání tohoto křesťanského slova, nejsme precizní. A bez vysvětlení (tohoto slova) lidi zavádíme. Milosrdenství (způsobuje), že zavíráme oči, abychom neviděli hřích ... Pán je připraven odpustit, ale v případě, že se k němu vrátíme; pokud své hříchy litujeme," dodal. "
Kristus byl milosrdný, ale tvrdil, že přerušení manželství je cizoložstvím. Tato slova nemůžeme interpretovat jinak - je to hřích (jednat tak) a hříšník bez lítosti nemůže přijímat Kristovo tělo."
"
Pokud to tak funguje v některých zemích (že rozvedení a znovu sezdaní přijímají eucharistii), urážejí tím Krista; je to znesvěcení jeho Těla a jsou vinni, protože jednají vědomě," řekl kardinál.
"
Povolit v nějaké diecézi to, co není schváleno synodou, představuje ,znesvěcení Krista,'" pokračoval. "
Zavádíme lidí tím, že mluvíme o milosrdenství bez toho, aniž bychom věděli, co to slovo znamená. Pán nám naše hříchy odpouští, ale jen pokud jich litujeme. ... Myslím, že je statečnější zůstat s Kristem na kříži a být věrný jeho slovům. Není snadné žít Evangelium."
Vrcholem kardinálova povzbuzování jiných prelátů a věřících bylo jeho jasné vyjádření:
"Pro Církev je výzvou jít proti proudu - s odvahou, vírou a beze strachu otevřeně kritizovat zavádění, manipulaci a falešných proroků. Už 2000 let se Církev konfrontuje s mnoha protivenstvími, ale s pomocí Ducha Svatého je její hlas stále slyšet."
,br>
Vzhledem k používání některých slov, která není vhodné v Církvi použít a potřebují objasnění, řekl: "
Je zřejmé, že je nesprávné, pokud Církev používá vyjádření využívaná OSN. Máme svou vlastní slovní zásobu k vyjádření toho, v co věříme. Pokud je Eucharistie pouze chléb, můžeme ji dát i rozvedeným lidem, kteří přeruší svazek."
"
Myslím, že musíme zvážit, jaká slovo použijeme, protože lidé slyšeli biskupy a papeže a věří, že dojde k velké změně," dodal. "
A pokud i dnes slyšíme z úst papeže Františka něco nového, co nám lidé nevěří, protože věří, že ke změně dojde, ba až k revoluci, není to pravda, protože Doktrína nepatří nikomu jinému, než Kristu, Církvi."
hovoříc o pomoci těm, kteří ji potřebují, zmínil křesťany, kteří v dnešní době svědčí v různých částech světa. "
Je snadné jít na periferie ... ale s kým jdeme? Pokud nepřinášíme Krista, nepřinášíme nic! Myslím, že nejodvážnější věcí je zůstat křesťanem, jak to dnes dělají mnozí křesťané - umírají v Pákistánu, na Středním východě či v Africe."
Přirovnávajíc nabídnutí pomoci těm, kteří ji potřebují, křesťanským rodinám napadeným v různých směrech světskými obry, se kardinál vyjádřil:
"Neříkám, že bychom neměli jít a přinášet Evangelium, ale odvaha, kterou musíme přinášet, je ta, která jde proti proudu tohoto světa, který Evangelium už víc netoleruje."
"
Vyvíjející se rozhovory jsou "otrávené," protože často i samotní novináři umísťují papeže do opozice kurie, což není pravda," řekl. "<,i>Lidé si totiž myslí, že jsme proti sobě; myslí si, že papež je nakloněn myšlence povolit přijímání eucharistie rozvedeným, což je konec konců také jen interpretace jeho slov."
"
Jak řekl Ratzinger - právo, které není založeno na morálce, se stává křivdou. Z tohoto důvodu je třeba pamatovat si kontext sekularizace, ve které žijeme ... vzdalování se celých částí moderní společnosti od křesťanství jde ruku v ruce s ignorancí a odmítáním doktríny a kulturní identity."
O Synody v říjnu 2014 kardinál řekl: "
Bylo zřejmé, že skutečná pozornost se nevěnovala a nevěnuje otázce rozvedených a znovu sezdaných osob, ale tomu, zda se bude učení Církve považovat za nedostupný ideál; nedosažitelný a tím pádem s potřebou přizpůsobení se, aby mohl být propagován dnešnímu modernímu světu. Pokud budou věci vypadat takto, pak to nezbytně vyžaduje objasnění toho, jestli je pro člověka Evangelium radostnou zvěstí nebo nepotřebným, více nepřijatelným břemenem."
Na otázku, vůči jakým ideologiím dnes bojovat, odhalil kardinál lhaní a nedostatek lásky, které v sobě nesou.
"Jednou z nejnebezpečnějších ideologií dneška je ta gender, podle níž neexistují žádné ontologické rozdíly mezi mužem a ženou, že identita muže a ženy nebyla určena přírodou. ... Říci, že lidská sexualita se neopírá o identitu muže a ženy, ale o sexuální orientaci, jako je homosexualita, je snovým totalitářstvím a skutečnou ideologií, která popírá realitu věcí. ... Nemyslím si, že pro toto zavádění existuje nějaká budoucnost."
"Jedna věc," dodal, "je respektovat homosexuály jako osoby, které mají právo být opravdu respektovány; jinou je propagovat homosexualitu. I rozvedení a znovu sezdaní lidé mají právo být respektování, ale Církev nemůže propagovat nový koncept rodiny. Lidé - homosexuálové jsou prvními oběťmi tohoto kolísání. ... Úkolem Církve je hlásat křesťanské učení a pravdu manželské lásky, které přivádějí člověka k plnému uvědomění se."
Zdroj:
www.lifesitenews.com, 11. 6. 2015
Převzato z
www.lifenews.sk,
článek naleznete
zde.
