Požehnávání lidí patří do oblasti přímluvné modlitby. Možná se my křesťané žijící v rodinách cítíme u tohoto tématu rozpačitě, protože se zdá, že žehnání je výlučné privilegium kněží. Možná se nám zdá, že je to cosi starosvětského, co dělaly, pokud vůbec dělaly, naše staré babičky či prababičky spolu s pořádnou pusou na tvář. Tato důležitá modlitba se bohužel z našich rodin postupně vytrácí.
Je třeba se zbavit představ, že žehnat lidi nebo věci není úkol pro nás, nebo že to není vůbec potřeba. Požehnání má velkou hodnotu.
V článku
Jak rodič může a má duchovně doprovázet své dítě
mluvíme o tom, že duchovní doprovázení dítěte je především: zprostředkování víry v Boží existenci, zprostředkování smysluplnosti víry, snaha o každodenní poznávání Boží lásky a péče v životě dítěte a jeho rodiny a učení se lásce k Bohu a lidem. Duchovní doprovázení od rodičů vyžaduje modlitbu, vlastní příklad a spolupráci blízkých, o čemž se můžete více dočíst v článku
3 základní kameny duchovního doprovázení dětí.
Požehnávání dítěte patří do oblasti přímluvné modlitby rodičů za dítě. Je třeba se zbavit představ, že žehnat lidi nebo věci není úkol pro nás, nebo že to není vůbec potřeba. Požehnání má velkou hodnotu.
Skrze náš úmysl a naše ruce žehná dítě Pán
Když Žehnáme dítě, uznáváme Boží všemohoucnost a dobrotu. Uznáváme, že Bůh je Pán, od něhož pocházejí všechna požehnání a všechno dobro, které od stvoření určil člověku. Rodiče neumí dítěti zajistit vše, co potřebuje, nebo co v budoucnu bude potřebovat. Mohou však být Božím nástrojem, skrze který bude Pán Bůh svou láskou a mocí působit. "
Když žehnáš, svoláváš Boží pomoc a Boží sílu tam, kam směřuje tvé požehnání. Tak Vnášíš spásu do světa, světlo do tmy, lásku do nenávisti, zdraví do bolesti, pokoj do rozbitých vztahů a dobrotu do zloby." (Srov. Němcová, Kocián:Krížová cesta požehnania)
Dítě můžeme požehnat kdykoliv
Žehnat děti můžeme kdykoliv, stejně, jako se za ně můžeme modlit kdykoliv, když si vzpomeneme. Některé situace nás však k tomu speciálně vyzývají. Loučení se s dětmi, např. při odchodu do školky nebo k prarodičům. Před spaním nebo před nějakou pro dítě důležitou událostí, jakými bývají vystoupení nebo písemky. Požehnat můžeme větším znamením kříže jakoby nad dítětem nebo malým křížem na čelo, jak to běžně vidíme dělat kněze na mších. Dítě můžete žehnat skutečně kdykoliv - ať už kolem vás pobíhá nebo klidně (konečně) spí v postýlce.
Konkrétně požehnávajúce modlitby
Dítě můžeme žehnat velmi jednoduše, každý den. Můžeme použít modlitbu, která pochází ze svátosti křtu dětí. Je krásná, krátká a jednoduchá.
"
Bože, žehnej našemu dítěti, aby jeho život byl tobě ke slávě, jemu ke spáse, nám k radosti a světu k užitku."
Na závěr uvádím příklad delší žehnací modlitby. Samozřejmě, vaše požehnání může vycházet z vašeho srdce, nemusíte používat naformulované modlitby jiných lidí. Tyto však umí pomoci.
"Pane, přicházím k tobě v Ježíšově jménu a dávám ti (jméno dítěte).
Jsem přesvědčena, že ty jediný nejlépe víš, co je pro něj / ni nejlepší. Ty jediný víš, co potřebuje. Odevzdávám ti ho / ji, aby si se o něj / ni staral a chránil ho / ji.
Uč mě, jak se mám modlit a veď mě v tom, za co se mám modlit.
Děkuji ti, že mohu s tebou spolupracovat na jeho / její výchově a že na to nejsem sama. Jsem vděčná, že se nemusím spoléhat na nejisté a stále se měnící výchovné metody tohoto světa, ale že mi dáváš ve svém slově jasné směrnice a moudrost, když tě prosím o odpověď.
Děkuji ti, Pane, za nádherný dar, kterým toto dítě pro mě je. Protože tvé slovo říká, že každý dobrý dar pochází od tebe, vím, že jsi mi (jméno dítěte) dal, abych se o něj / ni starala a vychovala ho / ji. Pomáhej mi v tom.
Ukaž mi, v čem na něm / ní stále lpím a pomoz mi předat ho / ji pod tvou ochranu, tvému vedení a tvým radám. Pomoz mi, abych nežila ve strachu z možného nebezpečí, ale v radosti a pokoji.
Spoléhám na tebe ve všem a s důvěrou předávám své dítě do tvých rukou."
(Srov. OMARTIANOVÁ, Stormie:
Síla rodičovské modlitby, Praha: Paulínky, 2011)
Převzato z
http://zastolom.sk,
článek ze 6. 7. 2015 naleznete
zde.
