V dnešní promluvě (k evangeliu 13. neděle v mezidobí) o vzkříšení dcery Jairovy a o uzdravení ženy trpící krvotokem mimo jiné zazněla slova "jen tak".
A právě ono "
je možné se jen tak, pouze jen tak", mě velice oslovila. A tak se pokusím předat dál...
dnešní evangelium hovoří velkých svědectvích víry.
Jairos, představený synygogy jistě věděl o Ježíši, že vkládá ruce na nemocné, že uzdravuje. Věří, že timto způsobem může zachránit i jeho dceru, která je ještě dítětem a která umírá.
Přichází za Ježíšem a prosí: "Pojď, Pane, vlož na ni ruce, rychle, ať to ještě stihneme, moje dcera umírá. ... , aby byla zachráněna a žila...
Ale oni to nestihli, přišli pozdě. "Tvoje dcera zemřela, už mistra neobtěžuj, je konec. Je nám líto..."
Je to opravdu konec? Nebo sahá Ježíšova moc až za smrt? Ježíš ho povzbuzuje: "
Neboj se, jen věř."
A po chvíli v jeho přítomnosti, přítomnosti maminky zemřelé a tří svých učedníků jeho dceru křísí k životu...
Ano, i v situaci, ve které se zdá, že není naděje ...
A druhé svědectví víry bylo svědectví ženy, která trpěla krvotokem. Trpěla touto nemocí už řadu let a mnoho vytrpěla. Riskovala dost, byla rituálně nečistá, vlastně nesměla mezi lidi. Nechtěla vzbuzovat pozornost, nechtěla Ježíše ani zdržovat, ani obtěžovat. Věřila, že může být uzdravena už jenom tím, když se ho dotkne. A tak se zezadu k němu přiblížila .... a byla uzdravena...
Ježíš to poznal, zastavil se, otočil a zeptal: "
Kdo se to dotkl mých šatů?"
Učedníci, kroutíc hlavami, namítli, že to nemůže myslet vážně. "
To nevidíš ten zástup a jak se lidé na tebe tlačí..., jak se můžeš ptát, kdo se mě to dotkl...?"
Ježíš ale dobře věděl, že se ho někdo nedotkl jenom
jen tak a rozhlížeje se, vyhlížel tu, která to udělala.
,br>
Přišla, s bázní a pověděla mu celou pravdu.
Řekl jí: "
Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď zdráva, zbavena svého neduhu..."
Mnoho lidí v zástupu, v tlačenici dostali až k Ježíši a dotýkali se ho, jen tak. Tato nemocná žena se však němu přiblížila s vírou, s nadějí, s důvěrou, že bude uzdravena. A Ježíš poznal, že se ho nedotkla jen tak...
Ano, i do kostela se dá chodit jen tak...
A nebo také s vírou, s důvěrou a v očekávání něčeho velkého ...
Jak, s čím k Ježíši, do kostela chodíme my?
